Autorské právo: akulamatiau / 123RF Reklamní fotografie

V celé lidské historii sehrály ženy důležitou roli při vývoji společnosti a měly vliv na běh dějin. V muslimské civilizací, mimořádné ženy různých vyznání a původu, se podílely na pokroku svých komunit. Jejích inspirující příběhy, charismatické osobností a odhodlaní přispět k rozvoji svého okolí z nich vytvořily vzory, které inspirují mladé ženy a muže až do dnešní doby.

V minulosti se ženy účastnily všech odvětví veřejného života. Byly ženy, které bojovaly za vzdělání a vynaložily úsilí jako  Fatima al-Fihri, jiné zase vynikly v matematice jako Sutayta al-Mahamili. Jiné také sehrály klíčovou roli v politice a vládly nad důležitými územími muslimské civilizace, např. Labana Cordoby ze 10. století (Španělsko),  Sitt al-Mulk ze  11. století (Egypt), Melike Mama Hatun ze  12. století (Turecko), Razia Sultana Delhi ze 13. století (Indie) a mnohé další.

FATIMA AL-FIHRI 9. století

Fatima al-Fihri sehrála důležitou roli ve vývoji civilizace a kultury. Přestěhovala se se svým otcem Mohamedem al-Fihri z Qayrawanu v Tunisku do Fezu. Vyrůstala se svou sestrou ve vzdělané rodině a naučila se Fiqhu (Islamská soudnictví) a hadisum. Fatima zdědila významnou částku peněz od svého otce, které použila na stavbu mešity. Qayrawanska mešita, založena v roce 859 měla nejstarší a pravděpodobně první univerzitu na světě. Navštěvovali ji studenti z celého světa kvůli studiu islámských studií, astronomie, jazyků a věd. Arabská čísla se stala známá a začala se používat v Evropě díky této univerzitě.

MARIAM “AL-ASTROLABIYA” AL-IJLIYA 10. století

Mariam “Al-Astrolabiya” Al-Ijliya (Al-‚Ijliyah bint al-‚Ijli al-Asturlabi), která vyvíjela úspěšně astrolab a pokračovala v povolání svého otce zabývající astronomií, proslula také slavného soudu Sayf al-Dawla u jednoho z nejmocnějších vládců Hamdanida v severní Sýrii, který střežil hranice s byzantskou říši.

SUTAYTA AL-MAHMALI 10. století

Sutayta byla žákyní svého otce a několika dalších významných  učenců. Zemřela v roce 987. Sutayta se nesoustředila pouze na jeden obor, ale vynikala v mnoha dalších oblastech jako například v arabské literatuře, hadisech,  v soudnictví stejně jako v matematice. Říká se, že byla odbornicí na hisab (aritmetika) a fara’idh (výpočty), a oba tyto obory matematiky se dobře vyvinuly právě za její doby. Říká se také, že Sutayta vynalezla řešení rovnic, které byly později  užívané jinými matematiky.

ZAYNAB AL SHAHDA 12. století

Zaynab byla slavnou kaligrafkou a proslula svou znalostí  fighu (islámské právu) a hadisů. Proslula také jako věhlasná pedagožka za posledního abásovského chalify. Podílela se na kaligrafické výzdobě v Musově paláci. Byla výbornou učitelkou a mnoho význačných osobností mělo tu příležitost u ní studovat a získat své vzdělání právě od ní. Zaynabova sláva byla široce známá. Trávila svůj čas převážně  studiem vědy a literatury.

GEVHER NESIBE SULTAN 13. století

Gevher Nesibe Sultan byla na počátku 13. století princeznou sultanátu Rum a dcerou chalify Arslana II. Zajímala se o medicínu a přispěla k výstavbě nádherného komplexu zahrnující nemocnicí, která se především věnovala studiu medicíny a mešity ve městě Kaiseri (Turecko).  Tento komplex byl považován za jeden z prominentních památek seldžucké architektury. Nemocnice byla postavena mezi lety 1204 and 1206. Univerzita jejíž výstavba začala ihned po její smrti v roce 1206, byla dokončena v roce 1210. Tento komplex byl pojmenován právě po ní.

KRÁLOVNA AMINA ZE ZÁRIE 16. století

Subsaharská Afrika se stala rodištěm mnoha nadaných žen. Mezi ně patřila královna Amina ze Zárie (1588-1589). Byla nejstarší dcerou Bakwy Turunka, který založil v roce 1536 království Zazzau. Amina přišla k moci mezi roky 1588 a 1589. Na Aminu se obecně vzpomíná kvůli mocné armádě. Stála za skvělou vojenskou strategii. Královna Amina proslula stavbou slavné zarijské zdí.

Sdílejte