Mostar – starý most – Autorské právo: mikdam / 123RF Reklamní fotografie

Pro některé je Bosna a Hercegovina celkem neznámou oblastí. Teprve téměř nedávno, bohužel díky rozpadu Jugoslávie v roce 1992, se o tomto balkánském kraji začalo hovořit. Bosna je zajímavá v tom, že má slovanské, křesťanské a islámské kořeny.

Bývalá socialistická republika Jugoslávie, nyní nezávislý stát Bosny a Hercegoviny, je druhý evropský stát po Albánii, kde je většina obyvatel muslimského vyznání. Kromě toho jsou to jediní muslimové, kteří jsou etničtí Slované. Přijetí islámu Bosencemi byla jednou z nejvýznamnějších událostí historii Bosny a Hercegoviny, která vedla k vytvoření bosensko-muslimské identity.

Mnoho historiků se snaží vysvětlit důvody konverze k islámu bosenského národa. Muslimští spisovatelé vysvětlují šíření islámu v kontextu stability, prosperity, humanity a stálosti Osmanské říše. Podle jejich názoru přestoupili Bosňáci na islám bez jakéhokoli nátlaku.

Islám se začal v Bosně šířit ještě před expanzi Osmanské říše v 15. století. Ačkoli někteří tvrdí, že balkánské národy přijaly islám pod nátlakem Turků a aby se vyhnuly daním, které jako nemuslimové museli platit, přece jen po pádu muslimského chalifátu tyto národy muslimy zůstaly.

Nejpravděpodobnějším důvodem proč Bosna konvertovala k islámu byla skutečnost, že Bogomilové v Bosně (křesťanský směr, který měl blízko ke gnózi) trpěli a byli pronásledování křesťanským duchovenstvem a vladaři. Bogomilce to donutilo obrátit se na Osmanskou říši. Mezi Bogomilci a islámem existovalo mnoho spojnic. Například odmítli uctívat Pannu Marii, odmítali ikony, obrazy, sochy a uctívání ostatků svatých. Jejich kostely byly skromné a jednoduché. Podobně jako muslimové věřili, že Ježíš nebyl ukřižován, nepili alkohol, snažili se žít asketicky a pětkrát denně se modlili.

Od vzniku Bosny (1463) a sandžackého Bihače (1592) uplynulo 129 let. Bosenci se postupně stali muslimy. Nárůst muslimů zaznamenala i Hercegovina. Existují záznamy mnichů z roku 1509, které hovoří o pravoslavných křesťanech konvertujíce k islámu kvůli špatnému stavu v církvi.

Ve chvíli, kdy Bosňáci přijali islám se jejich společenské postavení začalo lepšit. Přístup ke vzdělání, které bylo v Osmanské říši na vysoké úrovni, otevřelo Bosňákům mnoho příležitostí. Mnoho Bosňáků zastávalo vysoké úřady v Osmanské říši i v její armádě. Pozoruhodným příkladem byl například Bosenec Mehmed Paša Sokolović.

Většina odborníků dnes odmítá teorii vynucené konverze k islámu bosenského národa. Také odmítli teorii, že šlechta konvertovala k islámu s cílem zachovat si majetek.

Bosenští muslimové neměli až do roku 1990 svůj vlastní stát. Bezprostředně po první světové válce a pádu rakouské monarchie, byli muslimští Bosňáci součásti království Srbů, Chorvatů a Slovinců a potýkali se se silným tlakem srbského nacionalismu.

Vláda komunistické strany vedla k významné sekularizaci muslimského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny. Většina muslimů navštívila mešitu pouze na velké svátky, svatby, obřízky či pohřby.

Podle odhadů v současné Bosně a Hercegovině je 58% muslimů z celkového počtu 4,5 milionů obyvatel.

Bosna a Hercegovina je sekulární stát bez státního náboženství. Stát definuje své vztahy s církví a náboženskými organizacemi podle zákona o „Svobodě vyznání a právního postavení církví a náboženských organizací v Bosně a Hercegovině“ schválen v roce 2004. Tento zákon zaručuje svobodu vyznání, schvaluje právní postavení církví a náboženských komunit a vytváří vztahy mezi státem a náboženskými organizacemi.

Hlavní muslimskou organizací je Islámská komunita v Bosně a Hercegovině (ICBH, Islamska Zajednica u Bosni i Hecegovini).

Bosňáci jsou sunnitší muslimové, ale důležitou roli hraje také súfistický směr. V Bosně je též šíitská komunita a bratrstvo bektašiovců. Země má sedm muftiů.

Islám tvoří národní identitu Bosňáků. Národy bývalé Jugoslávie jako jsou Srbové, Chorvaté a Bosňáci se od sebe liší pouze svým náboženstvím: pravoslavím, katolictvím a islámem. Náboženství také sehrálo velkou roli během války na Balkáně v letech 1992 – 1995. Výsledkem této tragické války byla genocida 8000 muslimů ve Srebrenici, zničení mešit Ferhadija a Arnoudija v Banja Luce, které jsou uvedeny v seznamu dědictví UNESCO. Válka v Bosně však vzbudila zejména u mladých lidí velký zájem o islám.

Mnoho analytiků věří, že Bosna a Hercegovina se stane pro svůj přístup k tradici a demokratické společnosti příkladem pro ostatní země s muslimskou většinou jako jsou Albánie, Kosovo, Makedonie a Turecko.

Sdílejte