© Marie-Lan Nguyen / Wikimedia Commons, via Wikimedia Commons

Je mnoho důvodů proč považovat letošní Letní olympijské hry v Riu de Janeiru za výjimečné. Mezi mnohé důvody patří například to, že se poprvé konají v jihoamerickém městě, že se jich poprvé účastní Uprchlický olympijský tým, nebo fakt, že procento zúčastněných žen se vyšplhalo až na 47,7%.

Ženy z různých koutů světa se účastní různých odvětví. Jeden z nejnápadnějších fenoménů těchto olympijských her je neobvykle vysoká účast muslimských žen a to i v hidžábu (šátek). Tento fakt byl v mnohých případech ale více diskutovaný než skutečné schopnosti, které měli sportovci předvést.

Šermířka z New Jersey Ibtihaj Mohamed je první americkou muslimkou, která se účastní olympijských her. Přítomnost této přímočaré černé muslimské ženy se stala silným symbolem boje proti stereotypům všeho druhu. Americký časopis Time ji zařadil do seznamu 100 nejvlivnějších lidí a zvolil ji za novou tvář amerického olympijského týmu. Také se stala první americkou muslimkou v hidžábu, která vyhrála medaili.

Sara Ahmed, nezkrotná Egypťanka, vyhrála první medaili pro Egypt a stala tím první arabskou ženou, která se kdy účastnila olympijských her ve vzpírání.

„Rio 2016: Bikini vs Burka“, proslulý titulek, který se rozšířil na sociálních médiích. Titulek, který strhává pozornost na to, co měly soutěžící na sobě a opomíjí hlavní důvod jejich účasti na olympiádě. Jednalo se o zápas Egypťanky Doaa Elghobashy a její partnerky Nady Meawad proti německé soupeřce v plážovém volejbalu. Titulek naráží na znatelnou odlišnost v oděvu, Němka měla bikini a dívky měly dlouhé rukávy i kalhoty. Nejenže to zbytečně vyvolává střety a odvádí pozornost od zápasu samotného, autoři byli špatně informovaní o tom, co na sobě Doaa vlastně měla, jednalo se totiž o hidžáb, nikoli o burku. Ovšem oděv atleta by neměl definovat, kdo je, měly by to určovat jeho výkony.

Na tento titulek bylo mnoho reakcí, mezi nejznámější patří příspěvek na twitteru od autorky libyjsko-amerického původu Hend Amry, která navrhla realističtější titulek pro tento zápas: „Sportovkyně vs Sportovkyně“.

„Nosím hidžáb už deset let,“ řekla Doaa agentuře Associated Press. „Nebrání mi to dělat věci, které mě baví, mezi které patří i plážový volejbal.“

Avšak před těmito ženami byla celá řádka muslimek, které se účastnily Olympiád i Paralympiád, s hidžábem i bez. Turecká šermířka Halet Cambel byla první muslimkou, která se účastnila Olympijských her v Berlíně v roce 1936 při zrodu nacismu.Cambel odmítla setkání s Adolfem Hitlerem kvůli svému politickému přesvědčení. V roce 2004 se bahrajnská sprinterka Ruqaya Al Ghasara jako první muslimka v hidžábu účastnila Olympijských her v Aténách v Řecku. O několik let později, Ibtihaj a Doaa, další muslimky v hidžábu na Olympijských hrách, nebyly první a zajisté nebudou ani poslední. Všechny tyto odvážné ženy inspirují ostatní ženy a dívky k překonávání sama sebe a překračování možností, které nekončí pouze striktními pravidly proti hidžábu ve sportu nebo stadiony, které zakazují vstup ženám.

Ve světě, kde se neustále debatuje o tom, zda je možné ve sportu povolit hidžáb, učinily tyto impozantní sportovkyně nemožné možným. Čím dříve přestanou media prezentovat část oděvu jakožto hlavní znak atletčiny identity, tím dříve bude sport dostupný všem ženám.

Zdroje:

http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2016/08/hijabi-olympics-160812115018203.html

http://www.vox.com/2016/8/16/12497824/burka-bikini-olympics-muslim-women-athletes

 

 

Sdílejte