Autorské právo: prazis / 123RF Lizenzfreie Bilder

Téma uprchlické krize otřásá celým politickým spektrem. Uprchlická krize se však dotýká nejen politiky, ale i náboženství. Zejména pak křesťanské víry, která má ​na evropském kontinentě hluboké kořeny. Z křesťanského tábora se ozývají protichůdné postoje na uprchlickou krizi. Dříve než někdo vyřkne odsuzující soud nad těmi, kteří se zastávají uprchliku, měl by si zjistit, co říká Bible o cizincích a uprchlících.

Podle Mathew Schmalze, odborníka na náboženská studia z chicagské univerzity, Bible jasně hovoří o cizincích, o povinnosti cizincům pomáhat a nabízet jim důstojné pohostinství. Hebrejská slova „gur“ a „gēr“ se nejčastěji vztahují na „cizince“, která se také překládají jako „příchozí“ nebo „usedlík“. V pentateuchu (pět knih Mojžíšových) se slovo „gēr“ vyskytuje 50x a v Deuteronomiu (pátá kniha Mojžíšova) jsou přímo zmíněný předpisy, jak se k cizincům chovat. Vedle příkazů dávat cizincům část úrody, chránit jejich práva, pomáhat jim, je také kletba proti těm, kteří převracejí práva cizinců.

Například:

Ať přijde Lévijec, protože s tebou nemá podíl a dědictví, i příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách, a nechť jedí a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal v každém díle tvých rukou, které konáš. Deuteronomium 14:29

Proto milujte příchozího, neboť jste byli příchozími v egyptské zemi. Deuteronomium 10:1

Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů a Pánem pánů, Bohem velkým, mocným a hrozným, který nikomu nestraní a nepřijímá úplatek, zjednává právo sirotkovi a vdově, miluje příchozího a dává mu pokrm a oděv. Deuteronomium 10:17‭-‬18

Nepřevracej právo příchozího a sirotka, neber do zástavy oděv vdovy. Deuteronomium 24:17

Proklet buď ten, kdo převrací právo příchozího, sirotka a vdovy. A všechen lid ať řekne: Amen. Deuteronomium 27:1

Starost o příchozí není nějaký konsensus, ale vychází ze samotného Božího zjevení. Izraelský prorok Jeremiáš ve vytržení nabádal přítomné v chrámu, aby „neutlačovali příchozí“ (Jer. 7:6, 22.3).
Židé měli tolik dbát o cizince, protože sami kdysi přebývali v Egyptě jako otroci a cizinci. Z této zkušenosti pro ně vyplývalo, že musí cizincům pomáhat.

Tento vztah k cizincům přechází ze Starého zákona i do Nového. Ježíš Kristus neváhá prohlásit, že kdo nepomůže uprchlíkovi, odmítá jeho samotného (Mat.25:31-40). V soudný den právě pomoc cizinci bude hrát rozhodující roli pro vstup do ráje či pekla.

Apoštol Pavel z Tarsu, největší křesťanský misionář, odbourává etnické rozdíly, když prohlašuje, že v Kristu není již Žid či Řek, otrok nebo svobodný, muž ani žena. V Kristu je jen jeden. Nacionalismus nemá, podobně jako v islámu, v křesťanství žádné opodstatnění. Bůh totiž nehodnotí člověka podle národnostní příslušnosti, ale podle dobrých skutků.

Bible jednoznačně tvrdí, že věřící člověk má cizincům pomáhat. Vyplývá to z přesvědčení, že kdysi sami bibličtí patriarchové byli cizinci a uprchlíci a kdo pomáhá uprchlíkům, pomáhá samotnému Ježíši Kristu.

Sdílejte