Páteční kázání 4. 7. 2014 (6. ramadán 1435)                                         šejch Ahmed Ragab

 Mešita v Praze

Škola půstu

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Alláh říká (ve významu): „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní!“ (Albaqara:183). „snad budete bohabojní“ bylo vyloženo v tafsíru Almujassar takto: „Snad se budete před svým Pánem chránit a učiníte mezi vámi a mezi hříchy ochrannou clonu poslušnosti k Němu a uctívání Jeho samotného.“ Ve tafsíru Aldžalálajn se píše: „Snad se budete chránit před hříchy, protože půst oslabuje vášeň, která člověka vede k hříchu.“ V tafsíru ibn Kathír se píše: „Snad budete bohabojní! – Půst je očista pro tělo a zužuje šajtánovy cesty.“ Jiní řekli o výkladu verše: „Snad budete bohabojní i v ostatních věcech, stejně jako jste bohabojní při půstu. Během půstu jste si uvědomili, že Alláh vás vidí a ví o vás vše, tak jste přestali během půstu jít a pít. Kdyby si tuto bohabojnost zachovali i ve zbytku svého času, zabránila by vám v hříchu, protože ten, kdo vás vidí během půstu a kvůli kterému jste přestali během postních dnů jíst a pít, vás vidí, když se mimo postní dny dopouštíte hříchů. Jak šťastný je člověk, který se ze svého půstu naučí bohabojnost ve všech věcech, během půstu i mimo něj. Jelikož je půst ochranou před hříchem, doporučil ho Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) mladíkům, kteří nemají možnost se oženit. Řekl: „Mládenci! Kdo z vás je schopný manželství, nechť se ožení, protože to mu pomůže klopit zrak a chránit své pohlaví. A kdo nemůže, tak nechť se postí, protože to mu zkrotí jeho vášeň.“

Služebníci Alláhovi! Vznešeným cílem každého přikázání je vždy jedna věc: Dostat muslima na nejvyšší stupeň – stupeň bohabojných. Toto se nám jasně ukáže a potvrdí, když se zamyslíme nade všemi příkazy a zákazy. Bohabojnost je stav srdce a vysoký stupeň víry, kterého lze dosáhnout pouze vytrvalým snažením a trpělivostí. Bohabojnost člověka učí chovat v srdci bázeň a respekt k Alláhu v soukromí i před lidmi. Také ho to učí sledovat sám sebe, své činy, slova i úmysly. Bohabojnost člověka vede k tomu, aby neustále sledovat své srdce a chránil ho před čímkoliv, co může ohrozit čistotu jeho víry a co otevírá šajtánovi cestu k lidské duši. Alláh říká (ve významu): „Synové Adamovi, seslali jsme vám již oděvy, které nahotu vaši přikrývají, i ozdoby, avšak oděv bohabojnosti je lepší.“ (Al-A’ráf:26). Stejně jako oděv je ozdobou vnějšku, bohabojnost je ozdobou nitra člověka. Člověk nikdy nebude krásný, dokud nebude mít ozdobené obě stránky.

Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) často přikazoval svým společníkům bohabojnost. Příkladem jeho slova Abú Dharrovi: „Buď bohabojný, ať jsi kdekoliv!“ Anas řekl: „K Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přišel muž a řekl: Boží posle! Budu cestovat, tak mi dej něco na cestu!“ Řekl mu: „Nechť ti Alláh dá bohabojnost.“ Alláh řekl (ve významu): „A zásobte se na cestu, však nejlepší zásobou na cestu je bohabojnost! Buďte tedy bohabojní, vy, kdož nadaní jste rozmyslem!“ (Albaqara:197).

Učenci hovořili o bohabojnosti a uvedli pro ni různé definice. Alí bin Abí Talíb řekl: „Bohabojnost je bázeň a respekt k Alláhu Velkolepému, konání v souladu se seslaným Písmem, spokojenost s malým přídělem v tomto životě a příprava na den opuštění tohoto světa.“ Bohabojnost spočívá v tom, že si člověk vytvoří clonu, která ho ochrání před Alláhovým trestem. Toho může dosáhnout jedině plněním Alláhových příkazů a vyhýbáním se Jeho zákazům.

Služebníci Alláhovi! Chvála Alláhu, jsme ve stínu Alláhova daru a pozornosti. Jsme v měsíci Ramadánu, jehož půst nám Alláh uložil za povinnost a Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) nám doporučil se během něj modlit v noci. To vše, abychom dosáhli bohabojnosti, a ta se stala ozdobou našich srdcí. Cílem půstu není samotný hlad a žízeň. Alláh říká (ve významu): „Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné.“ (Albaqara:185).

Půst je škola, ve které se člověk učí respektovat Alláhovy příkazy a zákazy a učí se hodnotám. Proto Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Půst je clona a nedobytná pevnost, chránící před ohněm.“ Clonou je zde míněno to, že půst chrání v tomto životě před hříchem a v Soudný den – se svolením Alláhovým – i před peklem.

Abú Hurajra vyprávěl o Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) výrok, ve kterém řekl: „Alláh řekl: ‚Všechny skutky Adamova potomka patří jemu – kromě půstu! Ten patří Mně a Já za něj odměňuji!‘ Půst je clona. Když se někdo z vás postí, tak nechť se vyhne veškerému rafathu a sachabu. A pokud mu někdo bude nadávat nebo se s ním bude chtít bít, tak nechť řekne: ‚Já se postím.‘ Přísahám při tom, v jehož ruce je Muhammadova duše, že pach z úst postícího je u Alláha lepší, než vůně misku. Postícímu náleží dvě radosti: Když přeruší půst, má radost, a až se setká se svým Pánem, bude mít radost ze svého půstu.“ Výrok vyprávěl Albuchárí a Muslim a další. Rafath je nevhodné vyjadřování a vulgární slova. Také se tím označuje pohlavní styk a věci s tím spojené. A sachab je hloupé a nepřiměřené chování, vykřikování apod.

Abú Hurajra vyprávěl o Prorokovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) další výrok, ve kterém řekl: „Kdo nezanechá lží a křivých slov a jednání podle toho, pak není třeba, aby zanechával svého jídla a pití.“ Muslim musí dbát na čistotu svého půstu a uvědomit si, že cílem je dosáhnout bohabojnosti a respektu k Alláhu v soukromí i před lidmi a že půst ho má chránit před hříchy. Na toto musí věřící dbát. Mělo by ho to přimět dosáhnout bohabojnosti během zbylých dnů Ramadánu. Kdo toto udělá pro Alláhovu spokojenost a bude doufat v odměnu od Něj, Alláh mu odpustí všechny hříchy, které do té doby udělal, jak Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl ve výroku: „Tomu, kdo se postí Ramadán, protože uvěřil a doufá v odměnu, Alláh odpustí všechny hříchy, které do té chvíle udělal.“

Sdílejte