Páteční kázání 20. 2. 2015 (1. džumádá-l-úlá 1436 h)                             šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

 Buďte pravdomluvní

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc, o vedení správnou cestou a o odpuštění prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

As-sidqu“ (pravdomluvnost, upřímnost, poctivost): znamená to říkat pravdu, tedy co na srdci, to na jazyku, znamená to také říkat to, co se shoduje s realitou, se skutečností z hlediska jazyka. Má veliký význam, spojuje všechny rysy zbožnosti, neboť je šperkem svobodných, ozdobou zbožných, krásou čestných a dobrých.

Všemohoucí Alláh pravil: „Vy, kteří věříte! Bojte se Alláha a buďte s pravdomluvnými!“ (Pokání, 9:119) Al-Qurtubí řekl, že každý, kdo pochopil, co říká Alláh, by měl mluvit pravdu, měl by být upřímný také ve svých činech a měl by mít dobré úmysly. Kdo je takový, patří ke zbožným a dosáhne spokojenosti Odpouštějícího.

Všemohoucí a Vznešený Alláh chválil skupinu upřímných věřících těmito slovy: „A mezi věřícími jsou muži, kteří věrně dodržují úmluvu, již s Alláhem uzavřeli; a jsou mezi nimi někteří, jichž osud již se naplnil, a jiní, kteří ještě čekají a nezměnili se změnou žádnou, aby Alláh mohl odměnit pravdomluvné za upřímnost víry jejich a mohl potrestat pokrytce, bude-li chtít, nebo jim prominout. Vždyť Alláh je věru Odpouštějící, Slitovný.“ (Spojenci, 33:23, 24)

Všemohoucí a Vznešený Alláh se také zmiňuje o pravdomluvných ženách a mužích obecně, které chválí, dopřeje jim lepší osud, slibuje jim odpuštění a velkou odměnu podle Svých slov: „Muslimové a muslimky, věřící muži a věřící ženy, poslušní a poslušné, pravdomluvní a pravdomluvné, trpěliví a trpělivé, pokorní a pokorné, dárci a dárkyně almužny, postící se muži a postící se ženy, cudní a cudné, muži a ženy hojně Alláha vzpomínající – těm všem Alláh věru připravil odpuštění a odměnu nesmírnou.“ (Spojenci, 33:35)

cAbdulláh bin Mascúd (rAa) vyprávěl, že Posel Alláha (sAs) řekl: „Buďte pravdomluvní. Pravdomluvnost vede k dobrotě a dobrota vede do ráje. Pokud je člověk pravdomluvný a snaží se ze všech sil být pravdomluvný, bude u Alláha zapsán jako poctivec. Dávejte si pozor na lež. Lež vede ke zpustlosti a zpustlost  vede do ohně. Pokud člověk vytrvale lže, neříká nic jiného než lež, bude u Alláha zapsán jako lhář.“ (podle Muslima)

cAbdulláh bin cUmar bin al-Chattáb (rAa) vyprávěl, že Posel Alláha (sAs) řekl: „Jsou čtyři věci. Máš-li je, nebudeš souzen za to, co ti uniklo na tomto světě: spolehlivost, pravdomluvnost, dobré mravy a povolené jídlo.“ (Upravil al-Albání.)

Prorok (sAs) také řekl: „Mluvte pravdu. I kdybyste si mysleli, že vám to přinese zkázu, přinese vám to záchranu. Vypráví se, že Abú Jazídovi al-Bustámímu zemřel otec, když byl ještě malý. Jeho matka prodala vše, co vlastnila, a dostala za to 40 zlatých dínárů, které mu dala a poslala ho s karavanou směřující do Hidžázu nebo jiné země, aby se tam učil právu. Bylo mu asi deset let. Řekla mu: ‚Slib mi, že nikdy nezalžeš.‘ A tak jí to slíbil. Karavana vyrazila a cestou na ni zaútočili lupiči. Sebrali veškerý majetek, který vezla, a zajali chlapce. Řekli mu: ‚Máš u sebe nějaké peníze?‘ Odpověděl jim: ‚Ano, mám s sebou 40 zlatých dínárů.‘ Zasmáli se a nechali ho být. Přinesli kořist svému vůdci, který se jich zeptal: ‚Zůstalo něco v karavaně?‘ Odpověděli: ‚Nic tam nezůstalo, ale ptali jsme se jednoho chlapce a ten nám odpověděl, že má 40 zlatých dínárů.‘ Vůdce se zeptal: ‚A co jste s ním udělali?‘ Odpověděli: ‚Neuvěřili jsme mu.‘ Vůdce jim přikázal: ‚Přiveďte mi ho.‘ Abú Jazíd al-Bustámí tedy přišel a vůdce lupičů se ho zeptal: ‚Máš u sebe něco?‘ Odpověděl mu: ‚Ano, mám u sebe 40 dínárů.‘ ‚Kde jsou?‘ Abú Jazíd odpověděl: ‚Tady jsou.‘ A dal je vůdci lupičů, který se podivil: ‚Co tě vede k tomu, že se přiznáš, kolik máš u sebe peněz?‘ Řekl: ‚Slíbil jsem matce, že nikdy nebudu lhát.‘ Vůdce lupičů mu řekl: ‚Neporušíš slib, který jsi dal své matce. A já neporuším slib, který jsem dal svému Pánovi! Slibuji ti, že jsem díky tobě učinil pokání.‘ Vrátil mu peníze, pak vrátil všechny ukradené věci karavaně a přikázal svým lidem, aby ji střežili, dokud neodejde z nebezpečného území. Lupiči řekli svému vůdci: ‚Byl jsi naším vůdcem v kradení a dnes jsi naším vůdcem v pokání.‘ A všichni se káli díky pravdomluvnosti a karavana byla zachráněna.“

Ismácíl bin cUbajd vyprávěl, že jeho otec, když byl na smrtelné posteli, svolal všechny své syny a řekl jim: „Synové moji, držte se Alláha, dodržujte Korán a mluvte pravdu, i kdyby někdo z vás někoho zabil a byl na něho dotázán, nechť se přizná. Přísahám při Alláhovi, že jsem nikdy nezalhal od té doby, co jsem četl Korán.“

Upřímnost, moji milí, je trojího druhu:

Upřímnost zahrnuje upřímnost vůči Alláhovi. To znamená, že je k Vznešenému Alláhovi upřímný ve všem, co Mu náleží, je bohabojný, uctívá Ho s upřímnou oddaností a poslušností, neboť pravou vírou je důvěra.

Zahrnuje také upřímnost vůči sobě samému, že se řídí tím, co stanovil Alláh.

Dále zahrnuje upřímnost vůči lidem. Každý muslim musí být k lidem upřímný, musí mluvit pravdu, dodržovat sliby a jednat poctivě, např. při koupi a prodeji, uzavírání sňatku. Nesmí uvádět v omyl, podvádět, falšovat, zatajovat informace atp. Takový, jakým se člověk jeví navenek, musí být i uvnitř. To, jaký je uvnitř, je to, jak se projevuje.

Moji milí, každý muslim se ale musí zdržet nepěkné pravdomluvnosti. Nepěkná pravdomluvnost znamená pomlouvání a urážení. Proto řekl imám al-Máwardí: „Věz, že pravda, která se rovná lži v ošklivosti a hanebnosti, ba dokonce působí větší zlo a je škodlivější, to je pomlouvání a urážení a záměrné kažení lidí.“

Každý muslim musí být pravdomluvný a mít se na pozoru před nepěknou pravdomluvností.

Sdílejte