Páteční kázání 18. 12. 2015 (7. rabíc al-awwal 1437 h)                         šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

 Milosrdenství našeho Proroka vůči všem stvořením

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla Alláhu alejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

V těchto dnech měsíce rabíc al-awwal si připomínáme narození našeho milovaného proroka Muhammada (salla Alláhu alejhi wa sallam), kterého nám a celému světu s jeho zrozením poslal Alláh s poselstvím. Chceme-li dnes hovořit o našem Prorokovi, pak bych dal přednost hovořit o některých aspektech jeho chování (salla Alláhu alejhi wa sallam). Jeho chování obecně je dobré a vznešené, jak nám ho popisuje Všemohoucí Alláh v Koránu: „Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená.“ (Pero, 68:4) Byl poslán, aby dovedl k dokonalosti dobré chování a (podle některých výkladů) aby dovedl k dokonalosti konání zbožných činů. Zmíníme se rychle o některých bodech ze života Proroka, které nám ukazují nebo objasňují úroveň jeho chování a jeho vznešenost. Dnes budeme – s dovolením Alláha – hovořit o zásadě milosrdenství v jeho životě (salla Alláhu alejhi wa sallam). Stačí, když se zmíníme pouze o některých událostech: Alláh o něm pravil: „A neposlali jsme tě, leč jako znamení milosrdenství pro veškerenstvo.“ (Proroci, 21:107) Milosrdenství nejvznešenějšího a nejváženějšího z Proroků je světové milosrdenství, což je zřejmé z předchozího verše, jeho milosrdenství zahrnuje všechny bytosti a tvory.

Jedním z projevů jeho milosrdenství je milosrdenství vůči dětem: Al-Aqra‘ bin Hábis at-Tamímí viděl Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam), jak políbil al-Hassana a al-Huseina, a řekl: „Mám deset dětí a ani jedno jsem nepolíbil.“ Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) odpověděl: „Nemůžu nic dělat, jestli Alláh vzal z tvého srdce milosrdenství… Kdo není milosrdný, nebude nikdo milosrdný k němu.“

Zdravil děti, byl k nim milý, hrál si s nimi a žertoval s nimi. Když slyšel plakat nějaké dítě, zkrátil modlitbu s ohledem na děti a matky.

Milosrdenství vůči sloužícím a otrokům: Jeho milosrdenství zahrnovalo také sloužící a otroky. Vždy radil, aby se s nimi zacházelo dobře. Abú Mas’úd al-Ansárí (radia Alláhu anhu) se zmiňuje o jedné kapce z celého proudu milosrdenství, které zahrnulo veškeré lidstvo včetně otroků: „Když jsem trestal jednoho svého sluhu, uslyšel jsem za sebou hlas, který dvakrát řekl: ‚Věz, Abú Mas’úde!‘ Otočil jsem se a uviděl jsem Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam). Zahodil jsem bič, který jsem měl v ruce, a on mi řekl: ‚Přísahám při Alláhovi, Alláh má nad tebou větší moc než ty nad ním.‘“

Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) si přál darování milosti a propuštění otroka na svobodu. Řekl: „Kdo propustí otroka – muslima, Alláh uchrání části jeho těla před Ohněm pekelným stejně, jako on uchránil jeho.“

Milosrdenství vůči zvířatům: Milosrdenství Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam) se týká i zvířat. Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) vešel do zahrady jednoho z ansárů (pomocníků Proroka), kde byl velbloud. Když velbloud uviděl Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam), začal naříkat a začaly mu téct slzy. Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) k němu přistoupil, pohladil ho na hlavě a velbloud se utišil. Pak se Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) zeptal: „Čí je ten velbloud?“ Přišel jeden mladík z ansárů a odpověděl: „Je můj, Posle Alláhův.“  Prorok se ho zeptal: „Ty nemáš strach před Alláhem, co se týká tohoto zvířete, které ti Alláh svěřil do opatrování? Stěžovalo si mi, že mu nedáváš dost potravy a nakládáš mu příliš těžký náklad.“

Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) radil, aby se se zvířaty zacházelo dobře, radil svému lidu, aby byli milosrdní a soucítili s nimi. Jednou šel Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) a uviděl vyhublého velblouda. Řekl: „Obávejte se Alláha, co se týče těchto němých tváří. Jezděte na nich, jen pokud jsou v dobrém stavu, a dobře je živte.“

Milosrdenství vůči muslimům: Toto je všeobecně známý projev milosrdenství, o kterém se dochovala nekonečná řada dokladů. Alláh ho popsal Svými slovy: „A vůči věřícím je shovívavý, slitovný.“ (Pokání, 9:128)

Milosrdenství vůči nevěřícím: Vyprávění, která se tohoto týkají, je mnoho. Podle Abú Hurajry se vypráví, že k Prorokovi (salla Alláhu alejhi wa sallam) přišel at-Tufajl bin Amr a řekl: „Lidé z kmene Daus byli odmítaví a vzpírali se. Pros za ně Alláha!“ Pak Prorok zaujal postoj čelem k Mekce, zvedl ruce a zvolal: „Ó Alláhu, zaveď lid z kmene Daus na správnou cestu a nechť ty jsi jedním z nich!“ Toto zopakoval třikrát.

Když k němu Všemohoucí Alláh poslal anděla hor, aby ho požádal o svolení, aby mohl svalit obě hory stojící naproti sobě na protilehlých okrajích Mekky na její obyvatele, řekl Prorok: „Ne, doufám, že z nich vzejdou lidé, kteří budou uctívat Alláha a nebudou k Němu nikoho přidružovat.“

Abú Hurajra vyprávěl, že žádali Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam), aby proklel nevěřící. Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) však odpověděl: „Nebyl jsem poslán, abych byl kletbou, ale byl jsem poslán jako posel milosrdenství.“ (podle Muslima)

 

Nechť Alláh žehná našemu proroku Muhammadovi, jeho rodu a druhům.

Sdílejte