Páteční kázání 21. 8. 2015 (6. dzúlqi´d 1436 h)                                      šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Povinnost vykonat velkou pouť do Mekky a odměna za ni

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla Alláhu alejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Pouť (al-hadždž) znamená směřování, pouť dle islámské právnické terminologie znamená směřovat k Alláhově svatyni za účelem vykonání určitých rituálů v určitém čase a určitým způsobem.

Velká pouť je povinností pro každého, kdo je toho schopen, jednou za život, je to jeden z pilířů islámu, kdo vykoná více než jednu pouť, jsou pro něj ty další dobrovolné. Velká pouť je povinností podle Koránu i podle sunny pro toho, kdo ji může vykonat. Podle Koránu: „A Alláh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. Však ten, kdo nevěří… vždyť Alláh věru je soběstačný a obejde se bez lidstva veškerého.“ (Rod cImránův, 3:97) Podle sunny: Hadís tradovaný podle Ibn Umara (rAa) o tom, že Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Lid islámu má pět povinností: vyznání, že není boha kromě Alláha a že (Muhammad) je Posel Alláhův, modlitbu, dávání almužny, pouť do Mekky a půst v měsíci Ramadánu.“ K dalším důkazům z tradice o tom, že pouť je povinná, patří hadís Abú Hurajry (radia Alláhu anhu), který vyprávěl: „Posel Alláhův (salla Alláhu alejhi wa sallam) nám řekl: ‚Lidé, Alláh vám uložil za povinnost pouť. Vykonávejte ji.‘ Jeden člověk se zeptal: ‚Každý rok, Posle Alláhův?‘ Pak se odmlčel a zopakoval to ještě třikrát. Pak Posel Alláhův odpověděl: ‚Kdybych řekl, že ano, stalo by se to povinností a vy byste nebyli schopni to splnit.‘ A dodal: ‚Neptejte se mne tolikrát, abych vám to nepřikázal, neboť vaši předchůdci byli zničeni kvůli neustálému vyptávání se a neshodám se svými Proroky. Když vám něco přikážu, dělejte to, dokud můžete, a když vám něco zakážu, zanechte toho.‘“

Podmínkami velké i malé pouti jsou: 1) islám, 2) rozumové chápání, 3) dospělost (pokud pouť vykoná chlapec, je jeho pouť správná, dostane odměnu on i jeho rodiče, ale nezbavuje ho to povinnosti vykonat velkou pouť), 4) nezávislost, 5) schopnost ji vykonat, tzn. po zdravotní stránce i finanční stránce, zabezpečení bezpečné cesty tam i zpět. K tomu se dodává dostatek obživy a cestovní prostředek a co se týká ženy, tak ještě přítomnost manžela nebo jiný povolený mužský doprovod (mahram) (tzn. ti, kteří se s ní nemohou nikdy oženit). Řada hadísů klade podmínku mahramu pro cestu ženy. Někteří učenci povolují, aby žena vykonala povinnou velkou pouť v bezpečném doprovodu žen, pokud je bezpečná cesta, zejména pokud nemá žádný mahram, anebo to pro ni není možné.

Kdo mohl vykonat velkou pouť, ale pak ji nevykonal kvůli stáří nebo nemoci, nezprošťuje ho to této povinnosti. Musí pověřit někoho jiného a dát mu finanční prostředky, aby za něj pouť vykonal. Toto je názor většiny učenců. Klade se však podmínka, že člověk, který vykonává velkou pouť místo jiného člověka, by už měl mít vykonanou pouť za sebe.

O prospěšnosti a odměně za velkou pouť se dochovalo množství hadísů, z nichž například jeden se traduje podle Abú Hurajry.  Podle něho Posel Alláhův (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Kdo vykonává velkou pouť a nemá intimní styk (se svou manželkou), nehřeší, nehádá se nespravedlivě (během pouti), ten se vrátí z pouti čistý a bez hříchu jako v den, kdy ho porodila jeho matka.“ A dále podle Abú Hurajry (radia Alláhu anhu) Posel Alláhův (salla Alláhu alejhi wa sallam) odpověděl, když se ho zeptali, jaká činnost je nejlepší: „Víra v Alláha a Jeho Posla.“ „A dále?“ „Úsilí (džihád) vynaložené pro Alláha.“ „A co dál?“ „Požehnaná pouť do Mekky.“ Umm Salama (radia Alláhu anhá) vyprávěla, že Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Pouť do Mekky je džihádem každého slabého člověka.“

V dalším hadísu podle Abú Hurajry (radia Alláhu anhu) Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) říká: „Vykonáním malé pouti (cumra) se smažou všechny hříchy za období od této malé pouti k té předešlé. Za velkou pouť je jedinou odměnou Ráj.“ cAbdulláh bin Mascúd (radia Alláhu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Vykonávejte velkou a malou pouť po sobě, neboť odstraňují chudobu a hřích jako měchy, které odstraňují nečistotu ze železa, zlata a stříbra. Odměnou za velkou pouť je jedině Ráj.“ Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) vysvětlil, jak velká odměna náleží za vykonání velké pouti, ale v posledním hadísu radí vykonávat velkou a malou pouť „po sobě“, což znamená, přibližujte je k sobě buď Koránem, anebo tím, že budete vykonávat jednu po druhé. Vykonávat velkou a malou pouť po sobě znamená střídat je, tedy pokud vykonáte velkou pouť, vykonejte malou, pokud jste vykonali velkou, vykonejte malou pouť.

Požehnaná pouť znamená pouť vykonaná zcela upřímně pro Alláha, podle Prorokovy tradice, nesmí ji narušit žádná chyba, vynaložené prostředky musí být z čistého zdroje (halál), věřící se během ní musí věnovat zbožným činům a být poslušný, to znamená vykonávat veškeré obřady, prosebné modlitby, nakrmit (potřebného), mluvit slušně, zdravit, přikazovat dobré, zakazovat zavrženíhodné aj. Musí se vyhýbat intimnímu styku, hříchu, hádkám, neposlušnosti a chovat se co nejlépe. Plody tohoto konání se poznají tak, že po návratu z pouti se situace člověka zlepší. Kdo chce vykonat velkou pouť, musí ještě před ní napravit všechny křivdy a dát každému, co mu náleží, musí obnovit svou úmluvu s Alláhem upřímným pokáním ode všech hříchů, malých i větších, musí pojmout odhodlání, že se polepší.

 

Nechť nám Alláh dopřeje požehnanou a přijatou velkou pouť.

Sdílejte