Páteční kázání 27. 2. 2015(8. džumádá-l-úlá 1436 h)                             šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

 Proč je užitečné dávat dobročinné dary (almužnu)

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc, o vedení správnou cestou a o odpuštění prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Dobročinný dar, almužna (sadaqa): je uctívání Alláha tím, že dáme něco ze svého majetku, aniž by šlo o povinnost danou islámským právem. Někdy se slovem sadaqa (dobročinný dar) označuje zakát (almužna), který je povinný.

Sadaqa je obecnější termín, protože se jím označují jak povinné almužny jako zakát, tak i nepovinné, jakou je dobrovolný dar, který je naším dnešním tématem.

Označení sadaqa je odvozené od slova sidq (upřímnost, pravdivost, poctivost) na důkaz upřímnosti víry věřícího, který almužnu dává.

Všemohoucí Alláh pravil: „Ti, kdož rozdávají almužnu z majetku svého za noci i za dne, skrytě i veřejně, těm dostane se odměny u Pána jejich; takoví nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.“ (Kráva, 2:274)

A také: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je Velkorysý, Vševědoucí.“ (Kráva, 2:261)

A dále: „Těm, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, aniž potom doprovázejí to, co vydali výčitkami či špatností, těm dostane se odměny u Pána jejich a nemusí mít strach a nebudou zarmouceni.“ (Kráva, 2:262)

Všemohoucí Alláh pravil: „Vy, kteří věříte! Nechť vás majetky vaše a děti vaše neodlákají od vzpomínání Alláha. A ti, kdož tak učiní, ti věru ztrátu utrpí. * Rozdávejte z toho, co jsme vám uštědřili, dříve než každého z vás zastihne smrt a než vykřikne: ‚Pane můj, kdybys mi mohl dát odklad do lhůty blízké, abych mohl dávat almužny a stát se jedním z bezúhonných!‘ * Ale Alláh nedá odklad duši žádné, když dostaví se lhůta její, a Alláh dobře je zpraven o všem, co děláte.“ (Pokrytci, 63:9-11)

Abú Hurajra (rAa) vyprávěl, že Posel Alláha (sAs) řekl: „Každý den sestupují dva andělé, z nichž jeden říká: ‚Alláhu, dej tomu, kdo rozdává, odměnu.‘ A druhý říká: ‚Alláhu, ať ten, kdo je lakomý, zakusí ztrátu.‘“

Abú Kabša al-Anmárí (rAa) vyprávěl, že slyšel Proroka (sAs), jak říká: „Přísahám při Alláhovi, na tři vlastnosti, o kterých vám řeknu. Zapamatujte si to. Majetek věřícího, který dává almužnu, se nezmenší. Jestliže se věřícímu stane křivda a on je trpělivý, Alláh ho odmění. Jestliže věřící neustále žebrá, sešle na něj Alláh ještě větší chudobu (nebo něco podobného). Zapamatujte si, co vám řeknu. Tento svět je pro čtyři druhy lidí. Pro věřícího, kterého Alláh obdařil majetkem a věděním a on je díky tomu bohabojný, drží se pokrevních pout a uznává, co náleží Alláhovi (a dodržuje to). Toto je nejlepší případ. Pak je věřící, kterého Alláh obdařil věděním, ale ne majetkem. Má upřímný úmysl, když říká, že by udělal to a to, kdyby měl prostředky. Tomu se dostane odměny podle jeho úmyslu. Tito dva dostanou stejnou odměnu. Pak je věřící, jehož Alláh obdařil majetkem, ale neobdařil ho věděním. Plýtvá majetkem bez rozmyslu, není bohabojný, neplní své povinnosti vůči svému příbuzenstvu a neuznává, co náleží Alláhovi. Takový člověk bude mít to nejnižší postavení (v Ráji). Poslední je ten, kterého Alláh neobdařil ani majetkem, ani věděním a který říká, že by udělal to a to, kdyby měl majetek (tj. rozházel by svůj majetek). Je-li toto jeho úmysl, pak se oběma počítá stejný hřích. (podle Abú Ísá je tento hadís správný.)

Dávání almužny a vynakládání prostředků na cestě Alláhově je velmi prospěšné:

Očišťuje to majetek i tělo. Alláh pravil: „Ber ze jmění jejich almužnu, kterou je očišťuješ a ospravedlňuješ! Modli se za ně, neboť modlitba tvá bude pro ně uklidněním.“ (Pokání, 9:103)

Zbavuje člověka neštěstí a nemoci. Proto Prorok (sAs) říká: „Lečte vaše nemocné almužnou. Almužna zbavuje člověka (který ji dává) špatností.“ Vypráví se, že Posel Alláha (sAs) řekl: „Ti, kdo konají to, co je třeba, ty nepostihne nic špatného. Almužna hasí Alláhovu zlobu a udržování příbuzenských svazků prodlužuje život.“

Almužna chrání před ohněm pekelným. Prorok (sAs) říká: „Každý člověk je v Soudný den chráněn stínem své almužny, dokud nebudou lidé rozděleni.“ Také říká: „Každého se Alláh zeptá přímo, bez prostředníka. Podívá se na to, co udělal nejsprávnějšího a co udělal nejhoršího. A podívá se vpřed a uvidí jen oheň. Chraňte se před ohněm tím, že budete dávat byť jen polovinu datle (jako almužnu).“

Dávání almužny se neomezuje jen na finanční dar. I když za finanční dar náleží velká odměna od Alláha, jak jsme uvedli výše, zahrnuje dávání almužny také různé další způsoby dobročinnosti. Prorok (sAs) řekl: „Když se usměješ na svého bratra, je to, jako bys dal almužnu. Když budeš přikazovat dobré a zakazovat zavrženíhodné, je to, jako bys dal almužnu.  Když přivedeš člověka zpět na správnou cestu, je to, jako bys dal almužnu. Podíváš-li se na muže, který má zlý pohled, je to, jako bys dal almužnu. Odstraníš-li kámen, trn nebo kost z cesty, je to, jako bys dal almužnu. Jestliže vysypeš z košíku, vše, co ti tam zbylo, do košíku svého bratra, je to, jako bys dal almužnu.“ (podle at-Tirmídhího, upraveno al-Albáním) Také řekl: „Každá dobrá věc je almužna.“

Toto všechno jsou druhy almužny, za kterou je každý muslim odměněn.

Když dává člověk almužnu, musí dodržet tato pravidla:

– musí mít upřímný úmysl, že tak činí pro Alláha, Pána všech světů

– nesmí si to pokazit působením škody a konáním něčeho špatného

Sdílejte