Páteční kázání 27. 11. 2015 (15. Safar 1437 h)                                     šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Smrt je dostatečným varovatelem

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla Alláhu alejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Připomínání si smrti, příprava na brzký odchod a rychlé plynutí života jsou těmi nejužitečnějšími léky pro duši. Vybízí k tomu, aby člověk využíval každé příležitosti konání dobrého, neboť uplynou jako oblaka na nebi, aby se snažil konat dobré skutky, než budou listy složeny a knihy záznamů uzavřeny. Každého z nás pobízí, aby si připravil vše potřebné na svou poslední cestu, přivádí ho k askezi na tomto světě a probouzí v něm touhu po Onom světě. Podle Abú Hurajry (radia Alláhu anhu) se traduje, že Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam řekl: „Připomínejte si co nejvíce ničitele potěšení.“ (tj. smrt)

Abú Hurajra (radia Alláhu anhu) také vyprávěl, že Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Alláh promíjí a dává odpuštění člověku, dokud nedosáhne věku šedesáti let.“ Abdulláh bin Omar (radia Alláhu anhu) vyprávěl, že ho vzal Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) za rameno a řekl: „Žij na tomto světě, jako bys byl cizinec nebo jen pocestný.“ Abdulláh bin Omar (radia Alláhu anhu) říkával: „Když je ráno, nečekej, že se dožiješ večera. Když je večer, nečekej, že se dožiješ rána, využij svého zdraví, než onemocníš, využij svého života, než zemřeš.“

Smrt je dostatečným varovatelem. Je ničitelkou potěšení. Rozděluje lidi. Ruší touhy. Z chlapců a děvčat dělá sirotky. Je tichým varovatelem, vezme si každého bez varování. Vezme si bohatého i chudého, krále i chuďase, vznešeného i obyčejného člověka, nemocného i starého, je předzvěstí Soudného dne. Kdo zemře, začíná jeho znovuzrození. Alláh pravil: „Každá duše okusí smrti; a teprve v den zmrtvýchvstání obdržíte plně své odměny. A kdo se vyhne ohni a bude do ráje uveden, ten dosáhl úspěchu. A život na tomto světě je pouze klamné užívání.“ (Rod Imránův, 3:185)

At-Tímí – nechť je k němu Alláh milosrdný – řekl: „Dvě věci přeruší potěšení z tohoto světa: připomenutí si smrti a připomenutí si stanutí před Alláhem.“ Ad-Daqqáq – nechť je k němu Alláh milosrdný – řekl: „Kdo si často připomíná smrt, toho Alláh obdaří třemi věcmi: uspíšením pokání, hlubokým přesvědčením a aktivním uctíváním. Kdo zapomene na smrt, Alláh ho potrestá třemi věcmi: odložením pokání, přestane být spokojen s málem a leností, co se týče uctívání.“ Al- Hasan al-Basrí – nechť je k němu Alláh milosrdný – řekl: „Smrt připraví lidi, kteří se mají dobře, o všechno tak, že si přejí, aby byl život bez smrti.“

A na závěr zmíníme Alího bin Abí Tálib (radia Alláhu anhu), který řekl: „Nejvíce se bojím toho, abyste nesledovali jen potěšení a nechovali přehnanou naději. Kdo sleduje potěšení, odvrací Pravdu, kdo chová přehnanou naději, zapomíná na Onen svět. Tento svět je jako tvůrce, Onen svět je následovníkem a každý z nich má své stoupence. Buďte mezi těmi, kdo přijdou na Onen svět. Nebuďte těmi, kdo se drží tohoto světa. Dnešek je určen pro práci a ne pro zúčtování, zítřek je určen pro zúčtování a ne pro práci.“

Sdílejte