Páteční kázání 27. 1. 2017 (29. rabí´athání 1438)

   Ahmad Barakat

 Mešita v Praze

Chovejte se k ženám laskavě

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) vynakládal maximální úsilí na osvobození ženy a to správným vedením, kterým se řídil.

Není pochyb, že v ženách se určitým způsobem zobrazuje slabost. Není to slabost, která by byla ostudou. Na jedné straně je to neúmyslné, na druhé straně je to chvályhodné, žádoucí. Z hlediska, kdy je to neúmyslné, jde o slabost tělesné konstrukce, těla, s tím nelze nic dělat a nikdo by je kvůli tomu neměl osočovat. Z hlediska, kdy je to chvályhodné, jde o slabost srdce a city ve smyslu citlivého vnímání, klidného charakteru, což je na ženách nepochybně věc chvályhodná. Čím silnější je tato stránka – bez přehánění – tím je to milejší a hezčí.

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) si cenil této slabosti žen, dával velký pozor, aby je ochránil před fyzickou i psychickou újmou. Různými způsoby a při mnoha příležitostech jim projevoval své milosrdenství.

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) vždy dával doporučení týkající se žen. Říkal svým druhům: „Chovejte se k ženám laskavě.“ Stejné doporučení zopakoval při své poslední velké pouti na rozloučenou, kdy hovořil k tisícům ze svého lidu. Byl přesvědčen o tom, že toto doporučení je tak důležité, že mu věnoval zvláštní část svého kázání v tento velký den.

Toho dne Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Chovejte se k ženám laskavě. Jsou jakoby vašimi zajatci.“

Posel Alláhův (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) ve své významné řeči vysvětlil, že ženy se mužům rovnají, co se týče jejich hodnoty a postavení, nemají být v žádném případě podceňovány jen proto, že jsou ženy. Řekl: „Ženy jsou protějškem mužů.“

Ibn al-Athír – nechť je k němu Alláh milosrdný – vysvětluje, že „protějšek mužů“ znamená, že jsou jejich obdobou, jsou jim rovné. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) přikazuje muslimům, aby nechovali nenávist k ženám, i kdyby měly některé nepěkné vlastnosti. Řekl: „Věřící nesmí nenávidět (svou) věřící manželku. Jestliže na ní nemá něco rád, bude mít rád jinou její vlastnost.“

Tento význam nepochybně odvodil ze slov Všemohoucího, Požehnaného Alláha: „A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Alláh vložil velké dobro.“ (Ženy, 4:19)

V jeho milosrdenství k ženám však nejvíce poutá pozornost právě hledisko jeho praktického využití v životě. Tato slova neřekl jen proto, aby uspokojil city žen, nebo aby jim zalichotil, tato slova praktikoval každý den, v každém okamžiku u sebe doma i u svých druhů.

Když se Abú Bakr (radhia illahu anhu) dovolil, Proroka (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), jestli smí vstoupit, uslyšel cÁišu (radhia illahu anha), svou dceru, mluvit hlasitě. Když vstoupil, zadržel ji a chtěl ji plesknout: „Neříkal jsem ti, abys nezvyšovala hlas na Posla Alláhova?“ Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) mezi ně vstoupil a Abú Bakr rozčíleně odešel. Po té, co Abú Bakr odešel, řekl Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam): „Vidíš, zachránil jsem tě před ním.“ Abú Bakrovi trvalo několik dní, než se dovolil Proroka (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), jestli smí vstoupit. Když přišel, zjistil, že už se ti dva udobřili. Řekl jim: „Nechejte mne vejít do vašeho míru, jako jste mne nechali vejít do vaší války.“ Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) odpověděl: „To jsme udělali.“

Stalo se, že jeho manželka chybovala a to před lidmi, což ho mohlo uvést do trapné situace, přesto však díky svému milosrdenství ocenil její postoj, měl slitování nad její slabostí, omluvil její žárlivost, nevybuchl, ani nepřekročil své meze, ba naopak k ní byl shovívavý a odpustil jí.

Anas (radhia illahu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) byl u jedné z matek věřících (tj. jedné z jeho manželek), kdyžjiná poslala po sluhovi mísu s jídlem. Manželka (u které byl právě Prorok) zavadila rukou o mísu a rozbila ji. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) dal oba rozbité kusy dohromady, vložil do nich jídlo zpět a řekl: „Jezte.“ Nechal si u sebe sluhu i mísu, dokud nedojedl. Pak dal sluhovi jinou, nerozbitou mísu a rozbitou si nechal.

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) nedělal z této události žádnou vědu. Sebral jídlo ze země a řekl svým hostům: „Jezte.“ Vysvětlil si zlost své manželky žárlivostí a neopomněl vyzdvihnout její postavení, když řekl: „Vaše matka žárlila.“ Tj. matka věřících!

Své milosrdenství také ve velké míře projevoval vůči vdovám. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) vyzdvihoval postavení každého, kdo se stará o vdovy, do té míry, jakou si nikdo neumí představit. Řekl: „Kdo se snaží pomáhat vdovám a chudý člověk jsou jako ten, kdo bojuje na cestě Alláhově, nebo jako ten, kdo v noci vstává, aby se modlil, a ve dne se postí.“

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) ze všech nejdříve uplatňoval v praxi to, co říkal. Abdulláh bin AbíAwfá (radhia illahu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) nikdy neodmítl, ani nemeškal jít s vdovou nebo s chudým člověkem, aby jim pomohl. Nejvíce údivu vzbuzuje jeho milosrdenství vůči otrokům. Anas bin Málik (radhia illahu anhu) vyprávěl: „Kterákoli otrokyně z Medíny mohla vzít Proroka za ruku a odvést ho, kam si přála.“

Toto chování, které vidíme u Proroka, je tím největším důkazem jeho prorockého poslání, neboť takové skutečně vznešené mravy může mít jedině prorok. Pravdivá jsou slova Alláhova: „A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.“ (Proroci, 21:107)

Sdílejte