Páteční kázání 7. 10. 2016 (6. muharram 1438 H)                šejch Ahmad Rajab

                          Mešita v Praze

Nový rok 1438

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Chvála Alláhovi, díky kterému jsme přivítali další nový rok, kterým je rok 1438 hidžry, tj. od hidžry Muhammada (salla lláhu ʻalejhi wa sallam). Prosíme Alláha, aby to byl dobrý a požehnaný rok, aby byl pro nás a pro celou islámskou ummu na celém světě rokem bezpečným, aby osvobodil všechny naše bratry a sestry, kteří jsou v postavení slabých a aby nechal zvítězit ty, kterým bylo ukřivděno. Přísahám při Alláhovi, srdce cítí nesmírnou bolest kvůli situaci, v jaké se nacházejí naši bratři a sestry, jak dochází k jejich hromadnému zabíjení, každodennímu krveprolití nevinných a ničení, které na nich páchají jejich utlačovatelé a my a celý svět to vidí a nic nedělá, ba naopak nečinně přihlíží – není moci, ani síly, leč u Alláha. Když hovoříme o začátku nového roku hidžry, měli bychom se zmínit o některých bodech, které se tohoto tématu týkají:

1) Když vítáme nový rok a loučíme se s předcházejícím, je to událost, u které bychom se měli pozastavit, i když je to pro někoho běžná věc, protože je to rok, který uplynul z našeho života, ubyl z času, který nám byl předurčen, tento čas je nenávratně pryč, přiblížili jsme se více smrti. Je třeba se zamyslet nad tím, co nás čeká. Prosíme Alláha o prominutí a odpuštění.

Využij své příležitosti v životě, svého mládí, svého volného času, svého zdraví, svého bohatství, než o ně přijdeš nebo přijdeš o něco z toho a budeš litovat.

2) Jde o významnou událost, díky které se proměnil svět. Touto událostí je Prorokova hidžra, když Vyvolený Muhammad, syn Abdulláha (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) odešel z Mekky jakožto utlačovaný, pokořený, bez domova, jako vyhnanec do Medíny, požehnaného města, aby v ní založil islámský stát, ve kterém připravoval a vzdělával muže tím nejlepším způsobem, dal jim to nejlepší vychování, chodili od domu k domu, vyzývali k následování Alláha, dali zvítězit Jeho Poslovi, bránili ho před nevěřícími a neřestnými, aby mohl zvěstovat víru Alláhovu, kterou mu přikázal zvěstovat lidstvu veškerému. A učinil tak – nechť jsou pro něj můj otec i matka obětováni – dokud nenabyl úplné jistoty a zanechal lid na cestě plné jasu, kde je noc jako den, ze které sejde jen ten, kdo je zatracený.

Tato událost v sobě nese mnohá ponaučení, a kdyby se jimi současná islámská umma inspirovala a řídila se jimi, získala by svou moc, sílu a postavení. Poznala by naprosto jistě, že řešení jejích problémů a zlepšení její situace spočívá jedině v tom, když se bude držet islámu, dodržovat svou víru a své přesvědčení. Přísahám při Alláhovi, tento svět vznikl současně se vznikem náboženství, a muslimové získali moc a důstojnost, když se podřídili Pánu všech světů a uposlechli Jeho příkazu. Alláh zlepší situaci tohoto národa jedině tím, co mu pomohlo v jeho začátcích.

3) Je to záležitost, která vypovídá o charakteru tohoto národa, nezávislosti všech, kteří k němu náleží, nepřipodobňování se k někomu jinému. Zvolili si cestu, svůj vlastní systém, který se liší od ostatních, od nemuslimů, v počítání času a let, kterým jsou dějiny počítané podle hidžry. Tento kalendář byl ustanoven v období chalífy Umara bin al-Chattába (radhia Alláhu anhu). Vypráví se, že Abú Músá napsal Umarovi, že od něj budou knihy, které nebudou datované. Umar shromáždil lidi a někteří radili, aby počítal dějiny od okamžiku, kdy byl Prorok poslán jako Posel, jiní radili od okamžiku hidžry. Umar jim odpověděl: „Hidžra oddělila to, co je správné, od toho, co není správné. Datujte podle ní.“ Stalo se to v roce 17. Když se dohodli, navrhovali někteří, aby se začalo od ramadánu. Umar řekl: „Ne. Od muharramu, neboť to je okamžik, kdy lidé odcházejí z poutě.“ A na tom se dohodli.

Služebníci Alláhovi, je povinností všech, kdo náleží k islámské ummě, aby studovali své dějiny, chránili svou identitu, svůj odkaz, drželi se své víry a nenapodobovali nikoho slepě, nevědomky a bez přemýšlení.

4) Připomeňme si událost desátého dne měsíce muharramu, kdy Alláh zachránil Mojžíše a všechny, kdo byli s ním, a utopil v tento den faraona a jeho vojsko. Tento příběh zaujímá v Koránu významné místo, aby byl lekcí a ponaučením: ať je nevěřící sebevětším tyranem, utlačovatelem, povyšuje se a je sebevíc zkažený, Alláh ho sleduje a zmocní-li se ho, už ho nepustí, Alláh nechává zvítězit své posly a blízké společníky.

5) Pátá poznámka se týká půstu v den cašúrá. Ve sbírce Muslima se traduje hadís od Abú Qatády (radhia Alláhu anhu), kde se vypráví, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) byl dotázán na půst v den cašúrá. Odpověděl: „Doufám, že Alláh smaže hříchy za předcházející rok.“ (podle Muslima)

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) také řekl: „Budu-li příští rok naživu, budu se postit devátý den.“ (tj. spolu s desátým) Ti, kdo chtějí získat odměnu za dobré skutky, nechť se postí desátý den a následují vedení svého Proroka a postí se devátý den a započnou svůj rok upřímným pokáním, zbožným skutkem a vděčností Alláhovi, který oplývá dobrodiním a laskavostí.

Sdílejte