Páteční kázání 10. 6. 2016 (5. ramadán 1437 h)                                     šejch Ahmad Rajab

 Mešita v Praze

Půst je výchovnou lekcí

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla Alláhu alejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Služebníci Alláhovi, nadešel každoroční čas ustanovený naším Pánem, začal měsíc ramadán, ve kterém nám Alláh přikázal se postit a podle tradice Proroka (salla Alláhu alejhi wa sallam) ho máme vykonávat, abychom díky němu získali zbožnost a bohabojnost, která nás bude zdobit. Cílem půstu není hlad a žízeň sama o sobě a jejich působení na každého muslima. Vznešený Alláh pravil: „Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní!“ (Kráva, 2:183)

Být bohabojný je vykládáno tak, že se člověk chrání před neposlušností činy poslušnosti, zbožnosti a uctívání Jeho Jediného.

Alláh pravil: „Alláh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Alláha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!“ (Korán, 185)

Půst je výchovnou lekcí bohabojnosti. Nejšťastnějším je ten, kdo se poučí z půstu a zůstane bohabojným po zbytek svých dní.

Služebníci Alláhovi, nejvýznamnějším účelem a nejvznešenějším cílem všech přikázání je to, aby muslim dosáhl stupně zbožných. Když se podíváme na to, co nám Vznešený Alláh přikázal a co zakázal, najdeme texty, které tuto pravdu potvrzují. Bohabojnost je stavem duše, vysokou úrovní víry, vysokou pozicí, které nelze dosáhnout jinak než vynaloženým úsilím a vytrvalostí. Zanechává na člověku, který se tímto vyznačuje, znamení strachu z Alláha ve skrytu i navenek a vede člověka k tomu, aby si dával neustále pozor na to, co říká, co činí, co má v úmyslu a aby udržoval svoji duši neustále čistou, aby čistotu víry neposkvrnilo nic z toho, co duším našeptává ďábel.

Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) často nabádal své druhy k bohabojnosti, například když řekl Abú Dharrovi: „Buď bohabojný, ať jsi kdekoli.“ Anas vyprávěl, že k Prorokovi (salla Alláhu alejhi wa sallam) přišel jeden člověk a řekl mu: „Chci se vydat na cestu, dej mi něco s sebou.“ Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) odpověděl: „Nechť ti Alláh dá bohabojnost.“

Bohabojnost znamená, že člověk přijme vše, co ho chrání před Alláhovým potrestáním, že se podřídí jeho příkazům a bude se vyhýbat zakázanému. Alí bin Abí Tálib (rAa) řekl, že bohabojnost je strach ze Ctihodného, chování se podle toho, co bylo sesláno, spokojení se s málem a připravenost na odchod z tohoto světa. Půst je výchovnou lekcí, při které muslim dává své duši přivyknout poslušnosti vůči Alláhovi, zanechá toho, co Alláh zakázal, učí se výchovným hodnotám a dobré morálce, drží se daleko od špatné morálky a zvyků, které nejsou povolené. Půst muslimovi pomáhá, díky němu si zvyká odvracet zrak a vzdálit se od klevet a pomluv, pomáhá odvyknout si od kouření a jiných zakázaných věcí a projevů špatné morálky. Proto Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Půst znamená zábranu a nedobytné opevnění před Ohněm pekelným.“ „Zábrana“ znamená ochrana před neposlušností a na Onom světě ochrana před Ohněm pekelným s dovolením Jediného, Vítězného Alláha.

Abú Hurajra (radhia Alláhu anhu) vyprávěl, že Posel Alláhův (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Alláh pravil: ‚Každá věc, kterou člověk udělá, mu patří. Kromě půstu. Ten patří Mně a Já ho za to odměňuji.‘ Půst znamená zábranu. Jestliže někdo z vás drží půst, neměl by mluvit neslušně ani zvyšovat hlas. Jestliže mu někdo nadává nebo se s ním chce hádat, měl by říct: ‚Já se postím.‘ Přísahám při tom, jenž má Muhammadovu duši ve svých rukách, pach z úst postícího se člověka je Alláhovi milejší než vůně mošusu. Postící se člověk má dvě radosti. Po prvé se zaraduje, když přeruší půst, a po druhé, když se setká s Alláhem, který je potěšen, že se postil.‘“ (všichni se na něm shodují)

Výrok „Každá věc, kterou člověk udělá, mu patří. Kromě půstu,“ znamená, že jedině Vznešený Alláh ví, jaká odměna komu náleží a komu znásobí dobré skutky. Říká se, že připisování něčeho Alláhovi je výrazem úcty. Jako se říká: „Alláhova velbloudice“, „Alláhův dům“. Říká se, že toto je jediný čin uctívání (půst), který je výhradně určen Vznešenému Alláhovi.

Slovo „ar-rafath“ znamená vulgární mluva a rovněž pohlavní styk a předehra před ním. Ke zvyšování hlasu patří křik, neomalenost a podobně.

Abú Hurajra (radhia Alláhu anhu) vyprávěl, že Posel Alláhův (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Kdo se nevyhýbá falešným tvrzením a špatným činům, u toho Alláh nepotřebuje, aby se vyhýbal jídlu a pití.“ (Tzn. Alláh nepřijme jeho půst.)

„Falešná tvrzení“ zde zahrnují odchýlení se od pravdy, lež, křivé svědectví aj. Zahrnuje planá slova, odchýlení se od pravdy a jednání podle toho.

Každý muslim by si měl dávat pozor, aby držel půst, jak se patří. Měl by vědět, že účelem půstu je bohabojnost, strach z trestu od Alláha, Všemohoucího a Vznešeného, ve skrytu i navenek. Půst je zábrana, ochrana před neposlušností. Každý muslim by si na to měl dávat pozor. Mělo by to pro něj být motivací, jak se naučit bohabojnosti i v ostatních dnech a při všech svých činnostech. Kdo tak učiní a bude doufat v odměnu od Alláha, tomu Alláh odpustí všechny dosavadní hříchy, jak řekl Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam): „Kdo se postí v měsíci ramadánu z upřímné víry a doufá přitom v odměnu od Alláha, tomu Alláh odpustí všechny dosavadní hříchy.“

Sdílejte