Páteční kázání 10. 3. 2017 (11. džumád l al-achírá 1438)                            Ahmad Ragab

Mešita v Praze

 Střezte se přílišného podezřívání druhých

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel.

Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství

Nejvýznamnější věcí je upevnění a posílení vztahů mezi muslimy, vložení lásky a harmonie do jejich srdcí: aby lépe smýšleli o svých bratrech muslimech a sestrách muslimkách, z jejich srdcí zmizela zášť, zbavili se nesmyslných myšlenek, hledali omluvu, vedli hovor tím nejlepším způsobem. Tím, že nevpustí satana do vzájemných vztahů a jednání mezi lidmi, uchrání všechny od mnohých chyb a špatného zacházení.

Všemohoucí Alláh přikázal vyhýbat se přílišnému podezírání z opatrnosti před spácháním hříchu. Všemohoucí Alláh pravil: „Vy, kteří věříte! Střezte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! Nevyzvídejte a nepomlouvejte se vzájemně!“ (Komnaty, 49:12)

At-Tabarí tradoval ve svém výkladu k tomuto verši, že Ibn Abbás (radhil lláhu anhu) řekl: „Alláh zakázal věřícím, aby podezírali věřícího člověka z něčeho špatného. Podezírat věřícího z něčeho špatného místo dobrého je hřích, protože Všemohoucí Alláh to zakázal.“ Az-Zarqání – nechť je k němu Alláh milostivý – řekl: „Podezírání je obvinění, které se usadí v srdci bez důkazu.“ Podle Abú Hurajry (radhil lláhu anhu) se vypráví, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Dávejte si pozor na podezírání! Podezírání je ten nejfalešnější způsob mluvy.“

Je špatné spoléhat se na pouhé podezření, chovat se podle toho nebo podle toho hovořit. Nebezpečí podezírání spočívá v tom, že ten, kdo takto smýšlí, se domnívá, že se ve svém podezření opírá o spolehlivý základ, ale ve skutečnosti tomu tak není. Je snazší se tím nechat splést než vyloženou lží, která je každému jasná a nemá žádnou oporu. Al-Qurtubí řekl ve svém výkladu, že to znamená, abychom nesmýšleli o dobrých lidech špatně, když to dobré je na nich zjevné. Al-Háfiz bin Hadžar citoval al-Qurtubího – nechť je k němu Alláh milostivý: „Podezírání zde znamená bezdůvodné obvinění. Jako když někdo obviní někoho z nějaké špatnosti, aniž by bylo zjevné, co je s ní nutně spojeno. Pak Alláh pravil „nevyzvídejte“, což se týká toho, koho napadne obvinění a chce to prověřit, vyzvídá, pátrá a naslouchá, což bylo zakázáno. Kontext verše ukazuje, že je přikázáno maximálně chránit pověst muslima, je zakázáno poškodit ji na základě podezření. Když ten, kdo podezírá, řekne: „Pátrám, abych prověřoval“, je mu řečeno: „Nevyzvídejte!“ Když řekne: „Prověřoval jsem, aniž bych vyzvídal“, je mu řečeno: „Nepomlouvejte se vzájemně!“ Není krásnějšího života ve společnosti bez podezíravosti a špatného smýšlení.

Dopřeje-li se sluchu podezření, naslouchá-li se těm, kdo jsou jejich zdrojem, začnou se šířit zvěsti, rozšíří se pomluvy a drby, nevinní jsou obviněni na základě pouhého podezření a mylných představ. Toto plodí nenávist a zlobu, pomstu a odvetu. V tom okamžiku se nemohou lidé cítit v bezpečí, bojí se o svůj majetek, pověst, nevinným lidem se dá nálepka něčeho, k čemu není žádný důvod, pouze na základě podezření a mylných představ.

Abú Dáwúd tradoval ve verzi, kterou upravil Ibn Habbán podle vyprávění Muáwiji (radhil lláhu anhu), že slyšel Proroka (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), jak řekl: „Hledáš-li na lidech chyby, zkazíš je, nebo je téměř zkazíš.“ Abú ad-Dardá‘ řekl, že jsou to slova, která Muáwija slyšel od Proroka (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) a ze kterých měl díky Alláhovi užitek.

Islámské právo upravilo pojem zla mezi lidmi, uzavřelo brány vedoucí k nepřátelství a zášti, umlčelo ústa každého, kdo by chtěl poškodit něčí pověst. Když došlo k události, kdy se někteří dopustili pomluvy a chtěli poškodit pověst paní cÁ’iši (radhil lláhu anha) – spravedlivé a čisté – pokáral je Všemohoucí Alláh a dal jim správné vedení Svými slovy: „Proč, když to věřící muži a věřící ženy uslyšeli, nemyslili o tom v duších svých příznivě, a proč nezvolali: ‚Toto je pomluva zjevná‘?“ (Světlo, 24:12)

Milí bratři a sestry, jestliže se shodneme, že špatné smýšlení je podstatná věc a špatný mrav, musíme se mu vyhýbat a musíme dělat něco proto, abychom se ho zbavili. Zbavíme se ho tak, že budeme smýšlet dobře o svých bratrech muslimech a sestrách muslimkách. Hodně přemýšlejte, než vynesete nějaký soud nebo obvinění, protože je lepší udělat chybu dobrým smýšlením než udělat chybu tím, že se unáhlíme a budeme o někom smýšlet špatně. Umar řekl: „Smýšlejte o tom, co řekne váš bratr muslim, jen dobře a zjistíte, že je v tom něco dobrého.“ Zbavíme se toho také tak, že budeme pro lidi hledat omluvu, nebudeme na nich hledat chyby a nedostatky, budeme se cvičit v dodržování pravidel islámu a chování se podle nich.

Sdílejte