Páteční kázání 30. 12. 2016 (1. rabí´thání 1438 H)                             Hosam Hashlamoun

                          Mešita v Praze

Vztah muslima k tomuto světu

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Někteří nevěřící z východu i západu říkají, že víra poutá své následovníky k Onomu světu a odvádí jejich myšlenky k neznámému, nejasnému, plýtvá jejich silami na příbytek, do kterého předpokládají, že vstoupí nebo se v něm navrátí ke svému Pánu. To vše na úkor jejich pouta k tomuto světu a všemu a všem, kdo jsou v něm. Pak vidíte věřící, kteří cítí úzkost z tohoto života, bojí se ho, nezoufají si, když se v něm nedostanou příliš daleko a nedostane se jim moc z toho dobrého, co v něm je, myslí si, že jejich podíl na dokonalosti duše a postup na Onen svět stojí na troskách tohoto světa, na který se dívají s opovržením, pohlížejí na něj svrchu a ignorují důvody života v něm!

Toto říkají nevěřící, když kritizují víru a její pohled na tento svět.

My však říkáme, že kdybychom poměřili tento způsob myšlení s pevně danými fakty islámu, jeho ověřenými hodnotami, učením, které bylo pevně dáno v Knize Alláhově a tradici Jeho Posla (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), ukáže se, že jde o prázdná slova, která nemají žádnou váhu!

Není pochyb, že mnozí věřící napomohli namířit tato obvinění na islám, že jejich způsoby na tomto světě byly příčinou toho, že nepřátelé Alláha znevažují hodnotu víry a její vliv.

Kdyby se muslimové řídili Knihou svého Proroka, následovali příklad svých zbožných předků, šli cestou, kterou jim vyšlapali jejich otcové z nejstarší civilizace, kterou poznal tento svět, nevěřící se však odvrátili od těchto slov. My jsme však špatně chápali, špatně konali a nepochopení a pochybení přimělo nepřátele Alláha, aby přišli s tímto popisem, který jsme zmínili v úvodu.

Podle učenců má každý člověk dvě stránky: vůči Alláhovi je služebníkem, Jemu podřízeným, od kterého dostává, a zároveň je na tomto světě pánem, který vydává své příkazy. Vůči Alláhovi je podřízeným, který dostává příkazy a musí poslouchat, ale vůči tomuto světu, ve kterém žije, je králem, který se pohybuje po jeho cestách a vše je mu podřízené, má právo dávat návrhy, být usilovný v práci, vymýšlet a tvořit, protože zná svůj svět. Ve věcech víry však nemá právo dávat návrhy a něco vymýšlet, protože pouze dostává příkazy od Alláha. Tyto dvě stránky utvářejí člověka. Vůči Alláhovi je služebníkem, který uznává Jeho právo a velebí Ho, pociťuje Jeho dokonalost a připravuje se na setkání s Ním. Na druhou stranu je pánem na tomto světě, tato stránka však pochází z toho, že Alláh ho tímto učinil, umožnil mu toto a podřídil mu tento svět: „Alláh je ten, jenž podrobil vám moře, aby po něm lodi podle rozkazu Jeho pluly a abyste na něm o část přízně Jeho usilovali – snad za to budete vděčni! On podmanil vám vše, co na nebesích je i na zemi a všechno od Něho pochází. A věru jsou v tom znamení pro lid uvažující!“ (Klečící, 45:12-13)

Byl snad člověk stvořen k tomu, aby se Zem otřásala pod jeho nohama? Nebo aby byl tím, kdo nepatří mezi to nejlepší, čím ho obklopil Alláh? Nikoli. Alláh praví: „A umístili jsme vás na zemi a připravili jsme pro vás na ní obživu – a jak málo jste vy vděčni!(Rozpoznání, 7:10)

Umístění na zemi je funkce vyžadující určité kvality. Na zemi může být umístěn jen ten, kdo má současně rozum i materiální možnosti, díky kterým je ustanoven do této funkce.

Musíme obrátit pozornost na fakt, že kdykoli Vznešený a Velebený Alláh projevil člověku svou přízeň, učinil toto ustanovení na zemi synonymem tohoto dobrodiní. Když se ujal Josef – mír s ním – financí v Egyptě, řekl králi: „Svěř mi pokladnice země, neboť jsem dbalý a znalý věci.“ Žádal o funkci, pro kterou byl kvalifikován – pečlivost a vědění. Kdyby neměl tyto kvality, nemohl by o to žádat, kdyby nebyl pečlivý a neměl znalosti. Alláh – sláva Mu – pravil po té, co Josef dostal tuto funkci:

„A takto jsme upevnili Josefovo postavení v zemi té a mohl se usadit, kdekoli se mu zachtělo.“ (Josef, 12:56) Je toto upevnění odměnou nebo odplatou? Nikoli. Je to odměna od Alláha. Alláh – sláva Mu – praví: „A my zahrnujeme milosrdenstvím Svým, koho chceme, a nedovolíme, aby se ztratila odměna těm, kdož dobro konají.“ (Josef, 12:56)

Toto vše je na tomto světě. O Onom světě hovoří následující verš, který vysvětluje postavení na Onom světě: „Však odměna života Onoho lepší je pro ty, kdož uvěřili a byli bohabojní.“ (Josef, 12:57)

„Zulqarnajn“ („Dvourohý“) přišel k lidu, který byl slabý podobně, jako dnešní muslimové, kteří si mu s pláčem stěžovali: „Dvourohý, věru Gog a Magog šíří spoušť po zemi; máme ti poplatek zaplatit, abys mezi námi a jimi hráz vystavěl?“ (Jeskyně, 18:94)… Proč si nevystavěli hráz? Protože byli slabí. Dvourohý však byl chytrý a bohabojný a odpověděl, že se obejde bez jejich poplatku: „Odpověděl: ‚To, co mi propůjčil Pán můj, je lepší než poplatek. Pomozte mi horlivostí svou a zřídím mezi vámi a jimi hráz mocnou. Přineste mi kusy železa!‘ A když je narovnal mezi dvě úbočí, rozkázal: ‚Foukejte!‘ Když z toho vznikl oheň, dodal: ‚Přineste mi k vylití do něho mosaz roztavenou!‘“ (Jeskyně, 18:95-96) „A nebyli Gog a Magog schopni ji přelézt ani otvor udělat v ní.“ (Jeskyně, 18:97)

V Koránu je zaznamenán popis válečného opevnění, které se stalo základem hrází, ve kterých byla roztavena mosaz a železo, kameny a prach. Byla to skutečně mocná hráz! Kdo byl stavbyvedoucím, který dohlížel na toto dílo? Zbožný služebník Alláha! A toto dílo, jak si někteří nyní myslí, není dílem zbožných služebníků Alláha! Proč? Protože dílem služebníků Alláha dle představ některých hlupáků je to, že vezmou do ruky růženec, začnou si pohrávat s jeho korálky a myslí si, že toto je připomínání si Alláha! Je to však zapomínání na Alláha! Toto není zbožnost.

Milí bratři a sestry, chceme tím říct, že i kdyby člověk probděl celou noc při čtení Koránu, pak ráno vstane, otevře svůj obchod, lenivý, odevzdaně vystaví své zboží, nebude dělat nic pro rozvoj svého zboží, aby neslo nějaké plody, tak takový člověk zrazuje islám, protože znehodnocuje islámské obchodnictví i samotný islám. Tím zrazuje i sebe a svou rodinu, protože když zchudne, nebude se o ně moct postarat, nebude je moct bránit, uchovat jejich smysl pro čest a jejich postavení.

Musíme znát dobře své náboženství, abychom vychovali muže, kteří budou usilovat o obrození na základě porozumění, o kterém jsme se zmínili.

Sdílejte