Páteční kázání 11. 3. 2016 (2. džumádá-l-áchira 1437 h)                    šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

Zákaz lichvy

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla Alláhu alejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Lichva je kategoricky zakázána, což potvrzuje Korán, tradice i konsensus muslimských autorit. Co se týče Koránu, Vznešený Alláh praví: „Alláh však dovolil prodávání a zakázal lichvu. Tomu, komu dostalo se varování od Pána jeho a který přestal s lichvou, bude zachováno to, čeho před tím nabyl, a rozhodnutí o něm bude patřit Alláhovi. Ti však, kdož vrátí se k lichvě, ti se stanou ohně obyvateli a budou v něm nesmrtelní.“ (Kráva, 2:275) A také: „Vy, kteří věříte, bojte se Alláha a zanechte poslední zbytky lichvy, jste-li věřícími! Jestliže tak neučiníte, připravte se na válku od Alláha a Posla Jeho. Jestliže však se kajícně obrátíte, pak vám zůstane váš kapitál – a nebudete tím škodit a nebudete tím poškozeni. Je-li dlužník v tísni, vyčkejte, až se mu uleví; a dáte-li mu to jako almužnu, je to pro vás lepší, jste-li vědoucí. (Kráva, 2:278 – 280) Veršů, které zakazují lichvu, je mnoho.

Podle tradice Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) řekl: „Vyhněte se sedmi zhoubným věcem: přidružování k Alláhovi, magii, bezprávnému zabití člověka, které Alláh nepovolil, žití z lichvy, žití z majetku sirotka, útěku z bojiště a hanobení počestných žen.“ (podle Muslima)

Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam) dále řekl: „Alláh proklel toho, kdo žije z lichvy, i toho, kdo ji platí, kdo o tom sepíše záznam a kdo to dosvědčí jako svědek. Ti všichni jsou si rovni.“ (podle Muslima) Také řekl: „Lichva má sedmdesát tři brány (tj. rozlišují se 73 druhy lichvy). Tu nejlehčí z nich lze přirovnat k tomu, když se muž ožení se svou matkou. Nejčastějším druhem lichvy je to, když někdo neprávem poškozuje čest jiného muslima.“ (vybral al-Hákim, upravil al-Bajhaqí a Ibn Džarír). A Alláh to ví nejlépe. Je-li toto nejjednodušší brána lichvy, co se pak stane tomu, kdo se dopustí té nejtěžší z nich.

Alláh pohrozil tomu, kdo žije z lichvy a kdo ji považuje za dovolenou, odejmutím veškerého požehnání a strašlivými mukami na tomto i na Onom světě.

Konsensus muslimských autorit se shoduje na zákazu lichvy. Zákaz lichvy je nezbytnou znalostí z náboženství.

Zákaz lichvy je velice moudrý a prospěšný, ale nezbývá čas se o tom zmínit.

Podle všech muslimských učenců jsou dva druhy lichvy:

a) úvěr, který se dále rozděluje na dva druhy:

1) svalení dluhu na dlužníka, tj. lichva z předislámské doby. Jeden druhému dluží určitý obnos a má ho splatit v určitém termínu. Když se stane splatným, věřitel řekne: „Buď ho splatíš, nebo naroste.“ Když nesplatí, odloží věřitel termín a navýší dluh jako cenu za tento odklad. Dluh se tak dlužníkovi znásobí. Říká se mu také úrok z prodlení.

2) koupě s odloženou splatností

b) nerovná směna – má-li jedna věc vyšší hodnotu – v textech je zmiňován zákaz směny šesti komodit: zlata, stříbra, pšenice, ječmene, datlí a soli.

U těchto věcí je možný prodej pouze za věc stejného druhu ve stejné hodnotě a to přímo na místě, v daném okamžiku, tj. v okamžiku prodeje.

Je však možno prodat kilogram zlata za dva kilogramy stříbra, pokud k prodeji dojde přímo na místě.

Prorok (salla Alláhu alejhi wa sallam): „Zlato za zlato, stříbro za stříbro, pšenice za pšenici, ječmen za ječmen, datle za datle, sůl za sůl, tentýž druh za tentýž, totéž množství za totéž množství, přímo na místě. Jde-li o různé druhy (komodit) prodávejte, jak chcete, je-li to přímo na místě.“ (podle Muslima, podle Ubády bin as-Sámita (radhia Alláhu anhu).

Učenci se shodují na tom, že těchto šest komodit jsou lichvářské komodity, neboť byly zmíněny v hadísech. Dále se však jejich názory různí. Učenci se shodují v tom, že k lichvě může docházet i u jiných komodit, než je těchto šest, jde-li o nerovnost. Vyskytne-li se stejná nerovnost u jiných věcí, použije se stejné ustanovení. A Alláh to ví nejlépe. Z toho vyplývá, že veškerá ustanovení, která se uplatní v případě dvou druhů platidel uvedených výše, se uplatní také v případě současných papírových platidel, u kterých dochází k oběma druhům lichvy. Papírová platidla jsou totiž ve stejném postavení jako mince (které jsou na místo zlata nebo stříbra). Pokud dojde k prodeji měny (směnu) za stejnou měnu, musí jít o stejnou hodnotu a musí být převzata. Pokud je prodána za jiný druh, je podmínkou převzetí, ale hodnota nemusí být stejná. Je třeba si na to dát pozor a věnovat tomu pozornost. Mince jsou posuzovány stejně jako zlato a stříbro, neboť všechny mají vlastní hodnotu. Také každá potravina, kterou je možno zvážit či jinak změřit její objem, se posuzuje podle ostatních čtyř věcí, neboť všechno to jsou potraviny, které je možno zvážit či jinak změřit.

Milí bratři a sestry, o lichvě se dá hovořit dlouho a tento spěšný výklad na ni nestačí, nicméně vyzývám každého, kdo se obává Alláha a Soudného dne, aby si dával pozor, aby svou rodinu a děti živil z toho, co bylo povoleno, aby se zeptal některého z učenců, než učiní nějakou finanční operaci, o níž má pochybnosti, jak je posuzována, anebo neví, jak je posuzována. Nechť nás Alláh všechny vede k tomu, co má rád a s čím je spokojený.

Sdílejte