Páteční kázání 3. 2. 2017 (6. džumád l al-awwal 1438)                            Ahmad Ragab

Mešita v Praze

Zvyklosti a zásady chování v pátek

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Všemohoucí Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Když voláno je k modlitbě v den páteční, pospíchejte vzpomínat Alláha a zanechte obchodování! To bude pro vás lepší, jste-li vědoucí. A když bude modlitba skončena, rozejděte se po zemi a usilujte o část přízně Alláhovy! A vzpomínejte často Alláha, snad budete blažení!“ (Pátek, 62:9-10)

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Nejlepším dnem, kdy vyšlo slunce, je pátek.“ Pátek má v islámu takový význam, že si zaslouží, abychom se nad ním zamysleli, nad jeho zvyklostmi a zásadami chování. K pátku patří řada zásad, které má každý muslim dodržovat, aby využil blahosklonnosti a velké odměny, kterou mu Alláh v tento den přidělil.

Ke zvyklostem a zásadám chování v pátek patří:

1) Umýt se, navonět se a obléci si ty nejlepší šaty:

Salmán (radhi lláhu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Když se člověk v pátek vykoupe nebo vykoná co nejlépe rituální očistu, použije olej na své vlasy, navoní se voňavkou, kterou má doma, vypraví se do mešity, nerozdělí dva lidi (aby udělal místo pro sebe), vykoná předepsanou modlitbu, je potichu, když hovoří imám, jsou mu odpuštěny (menší) hříchy, kterých se dopustí mezi tímto pátkem a tím následujícím.“ (podle al-Buchárího)

2) Dostavit se na páteční modlitbu časně:

O tom, jak je prospěšné a důležité dostavit se na páteční modlitbu časně, se zmiňuje mnoho hadísů. Neměli bychom se tedy na páteční modlitbu opozdit a neměli bychom být něčím zaměstnáni natolik, že by nás to od ní odvádělo. Aus bin Aus ath-Thaqafí vyprávěl, že viděl Proroka (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), jak řekl: „Kdo se v pátek celý kompletně vykoupe, vyrazí brzy a přijde brzy, jde pěšky a nejede, sedí blízko imáma, pozorně poslouchá a zbytečně nemluví, dostane za každý svůj krok tolik odměny, jako je odměny za celý rok půstu a dobrovolné modlitby v noci.“

3) Pozorně poslouchat kázání:

Abú Hurajra (radhi lláhu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Když řekneš svému druhovi v pátek, když imám pronáší kázání, aby poslouchal, prohřešíš se zbytečnými řečmi.“ Nebo také: „Kdo promluví, když imám káže, prohřeší se zbytečnými řečmi.“ To znamená, že nedostane odměnu za svůj dobrý skutek. Je povinností každého, kdo se zúčastní páteční modlitby, aby pozorně poslouchal imáma. Při kázání nesmí mluvit a nesmí se zabývat ničím jiným. K tomuto zákazu také patří používání telefonu, hraní si s ním, být jím zaměstnán, zdravení lidí a odpovídání jim na pozdrav v průběhu kázání. Všichni, kdo přijdou na modlitbu, by si měli dát na takové věci pozor, aby se nepřipravili o odměnu za svou účast na páteční modlitbě.

4) Modlitba (2x rakca) jako pozdravení při příchodu do mešity, i kdyby již imám pronášel kázání:

Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Když přijdete v pátek do mešity a imám již pronáší kázání, pomodlete se 2x rakca a udělejte je co nejkratší.“ (podle Muslima)

Upozornění pro toho, kdo přijde při ázánu:

Kdo vejde do mešity při ázánu, je lepší, když počká, až muezzin volání dokončí, a při tom opakuje to, co říká muezzin. Získá tak dvojí odměnu (odměnu za opakování ázánu a za modlitbu na uvítanou při příchodu do mešity). Toto se týká prvního ázánu. Kdo však přijde do mešity při druhém ázánu, má se podle učenců pomodlit modlitbu na uvítanou a nemá se zabývat sledováním muezzina a opakováním toho, co říká. Je to proto, aby se pak mohl plně soustředit na kázání, protože poslech kázání je povinností a opakování slov muezzina je tradice (sunna), přičemž tradice nemá přednost před povinností. Další chyba, které se také dopouští někteří lidé, je, že přijdou v průběhu kázání a sednou si, aniž by se pomodlili modlitbu na uvítanou, a pak v přestávce vstanou a pomodlí se 2x rakca na uvítanou, což je chyba, protože modlitbu na uvítanou odložili.

5) Modlitby navíc před páteční modlitbou a po ní:

Podle nejlepších tvrzení učenců neexistuje žádná tradice, která by upravovala modlitby navíc před páteční modlitbou. Obecně je vhodné modlit se modlitby navíc, když člověk přijde brzy před modlitbou. O modlení se po páteční modlitbě se zmiňuje hadís podle Ibn Umara (radhi lláhu anhu), kde se hovoří o tom, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) se po páteční modlitbě modlil doma 2x rakca. (všichni se na něm shodují) Abú Hurajra vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Když se pomodlíte páteční modlitbu, pomodlete se po ní 4x rakca.“ (podle Muslima)

Šejch Ibn Tajmíja k tomu řekl: „Kdo se modlí v mešitě, ať se pomodlí 4. Kdo se modlí doma, ať se pomodlí dvě.“ (podle Abú Dáwúda)

6) Čtení súry Jeskyně v pátek a v předvečer pátku:

Vypráví se, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Kdo čte v pátek súru Jeskyně, rozsvítí se mu světlo mezi dvěma pátky.“ Podle Abú Saída al-Chadrího řekl: „Kdo čte v předvečer pátku súru Jeskyně, rozsvítí se mu světlo mezi ním a Kacbou.“ (upraveno al-Albáním) Podle toho je možné ji číst od čtvrtečního západu slunce do pátečního západu slunce.

7) Modlitby za našeho imáma, vůdce, milovaného Mohameda bin Abdulláh (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) v pátek a v předvečer pátku:

Abú Amáma vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Modlete se za mne co nejvíc každý pátek, neboť modlitby mého lidu mi budou předloženy každý pátek. Kdo se bude modlit nejvíc, bude mým nejbližším společníkem.“

8) Prosebné modlitby a následování okamžiku, kdy jsou prosby vyslyšeny:

Abú Hurajra vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „V páteční den je určitý čas, kdy Alláh vyslyší každého muslima, který se modlí a prosí o něco dobrého.“ Ibn al-Qajjim – nechť je k němu Alláh milostivý – se přiklání k tomu, že tento okamžik nastává někdy mezi usednutím imáma a skončením modlitby, anebo po odpolední modlitbě, což je podle něho nejpravděpodobnější.

Sdílejte