Páteční kázání 21. 7. 2017 (27. šawwál 1438)

Ahmad Ragab

Mešita v Praze

Některá pravidla týkající se zakátu (almužny)

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel.

Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství“.

Bratři a sestry, je řada druhů zakátu (almužny). V rychlosti bych chtěl osvětlit dva druhy, protože se zde vyskytují nejčastěji. Je to almužna ze zlata a stříbra. U zlata jde o váhu minimálně 85 gramů ryzího zlata, u stříbra minimálně 595 gramů ryzího stříbra. To je minimální množství zlata a stříbra pro odvádění almužny. Je-li ho menší množství, neodvádí se z něj žádná almužna. Dosahuje-li minimálního množství a více, platí se z něj 2,5%.

Další podmínky pro placení této almužny jsou: musí uplynout jeden rok hidžry od počátku vlastnictví tohoto minimálního množství pro placení almužny. Stejně tak na peníze, se kterými nakládáme, jako jsou koruny, eura, dolary aj., se kterými lidé v současnosti nakládají místo zlata a stříbra, platí stejná pravidla. Jestliže finanční obnos přesáhne hodnotu rovnající se hodnotě 85 gramů ryzího zlata dle většiny učenců, a uplyne od počátku jeho vlastnictví jeden rok hidžry, platí se z celého majetku 2,5%. Almužna se také platí z věcí určených k obchodování, tj. z toho, co má člověk připraveno k prodeji. Jestliže uplyne jeden rok hidžry od počátku jejich vlastnictví a jejich hodnota se rovná hodnotě 85 gramů ryzího zlata dle většiny učenců, tak za těchto podmínek, pokud se jejich množství nezmenší, zaplatí se 2,5% z veškerého majetku určeného k obchodování, tj. včetně zboží a věcí připravených k obchodování.

Služebníci Alláhovi, co se týká ozdob žen ze zlata a stříbra, jestliže je nosí nebo směňuje, ne však za účelem obchodování nebo spoření, učenci – nechť je k nim Vznešený Alláh milosrdný – se v názoru na povinnost platit z nich almužnu liší, jak učenci v minulosti, tak i v současnosti. Nemáme zde prostor zmínit se o jednotlivých důkazech a diskutovat o nich. Je však lepší dostát své povinnosti a almužnu z nich zaplatit, neboť stejně jako jsou důkazy obecně pro almužnu ze zlata a stříbra, existují také důkazy týkající se speciálně této věci jako například hadís Amra bin Šuajba, který vyprávěl podle svého otce a děda, že k Prorokovi (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) jednou přišla žena se svou dcerou, která měla na ruce dva zlaté náramky a Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) se jí zeptal: „Dáváš z nich almužnu?“ Odpověděla: „Ne.“ Řekl jí: „Těší tě, že by Alláh mohl v Soudný den dát na tvou ruku dva rozžhavené náramky?“ Sundala si je, hodila je Prorokovi (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) a řekla: „Jsou pro Alláha a pro Jeho Posla.“ Tento rozpor panuje ohledně ozdob, které jsou používány. Z ozdob, které jsou zamýšleny pro obchodování nebo spoření, se platí almužna.

Služebníci Alláhovi, almužna je splněna jen tehdy, pokud je odvedena správně tak, jak je stanoveno, a dána těm, komu je určena podle Alláhových slov: „Almužny jsou pouze pro chudé a nuzné, pro ty, kdož je vybírají, pro ty, jichž srdce se sjednotila, pro otroky a zadlužené, pro boj na cestě Alláhově a pro toho, kdož po ní kráčí – podle ustanovení Alláhova, a Alláh je Vševědoucí, Moudrý.“ (Pokání, 9:60).

 Pro tyto je určena almužna. Kdo by se chtěl dovědět více o jednotlivých druzích a podmínkách, nechť se podívá do výkladů Koránu, islámského práva, výroků učenců k této věci, kdo neví, nechť se zeptá učenců, aby mu to vysvětlili, než udělá něco, o čem nebude nic vědět. Je to vážná věc. Almužna je jednou ze základních povinností a pilířů islámu.

Služebníci Alláhovi, Vznešený Alláh stanovil, jakým způsobem se má almužna rozdělit, a nikdo z lidí nemůže almužnu dělit jinak, než ji rozdělil Alláh, nebo ji dát někomu jinému než tomu, koho určil Alláh. Udělá-li to úmyslně, je to hřích a nesplní svou povinnost danou Alláhem.

Také pokud člověk, kterému je almužna dána, tuto almužnu nepotřebuje nebo mu nepřináleží, nemá ji přijmout, protože na ni nemá právo. Dal mu ji ten, kdo almužnu platil, v domnění, že ji potřebuje. Jestliže však není z těch, kdo jsou k ní oprávněni, nenáleží mu. Kdo má prostředky nebo je schopen mít příjem a nepotřebuje ji, nemá ji od lidí vyžadovat. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Almužna nenáleží tomu, kdo je bohatý, ani tomu, kdo je silný a zdravý.“ (upraveno al-Albáním – nechť je k němu Alláh milosrdný) Kdo to dělá a prosí lidi, aby uspořil a aby se obohatil, a není potřebným, ten je hanebný. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Kdo prosí lidi (o almužnu), aby se obohatil, prosí ve skutečnosti o žhavé uhlíky. Je na něm, jestli jejich množství zmenší nebo zvětší.“ (podle Muslima)

Ó Alláhu, ukaž nám skutečnou Pravdu a dopřej nám ty, kdo ji následují.

Při tomto našem setkání nesmíme opomenout kategoricky odsoudit to, co se děje v požehnané mešitě al-Aksá, která je prvním místem, ke kterému se obraceli věřící při modlitbě, třetím nejposvátnějším místem, jednou z mešit, ke kterým směřují muslimští poutníci.

Po prvé od okupace mešity al-Aksá asi před padesáti lety dokázala tato násilná okupace uzavřít mešitu al-Aksá minulý pátek a zakázala v ní konat páteční modlitbu, svolávání k modlitbě, rozbili všechny zámky Jižní mešity (al-Qiblí), Skalního dómu, kanceláří a způsobili v nich zkázu a jiné věci provedli na tomto posvátném místě. Imámové a modlící se toto odmítli. Svolávají k modlitbě a modlí se vně zdí mešity al-Aksá. Vyzýváme muslimy a vlády Arabů a muslimů, příslušné instituce a celý svět, aby se zajímali o tuto záležitost. Aby odstranili tuto křivdu způsobenou muslimům, respektovali to, co je posvátné, a vrátili práva a posvátné věci těm, komu náleží. Prosíme Vznešeného Alláha, aby vrátil mešitu al-Aksá muslimům, aby ulevil našim bratrům v mešitě al-Aksá, v Palestině, na jakémkoli místě a aby dal zvítězit islámu a posílil muslimy.

Sdílejte