Páteční kázání 29. 9. 2017 (9. muharram 1439)                                           Ahmad Ragab

Mešita v Praze

Poučení z požehnané prorokovy emigrace (hidžra)

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

 V požehnané emigraci (hidžra) Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je mnoho lekcí a ponaučení. Dnes se – se svolením Vznešeného Alláha – zmíníme o některých z nich:

1) Obětování a vynakládání úsilí k uspokojení Všemohoucího a Vznešeného Alláha:

Posel Alláhův (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) byl nucen opustit své rodné město, své příbuzné a blízké a jiné. Když jej opouštěl, řekl: „Přísahám při Alláhovi, jsi nejlepším místem Alláhovým, jsi nejmilejším místem Alláhovým pro Alláha, kdybych nemusel odejít, neodešel bych.“ (sbírka at-Trimídhího) Také jeho druhové obětovali mnohé kvůli této požehnané emigraci kvůli víře Všemohoucího a Vznešeného Alláha.

2) Věřící se dobře spoléhá na Všemohoucího Alláha a také pro to dělá všechno, co může:

Dobře se spoléhat na Všemohoucího Alláha znamená upřímně se vnitřně spoléhat na Alláha v tom, že odvrací vše škodlivé a přináší to, co je prospěšné. Věřící uskutečňuje svou víru tím přesvědčením, že dává jedině Alláh, brání v něčem jedině Alláh, škodí nebo prospívá jedině On, proto je třeba se spoléhat jen na Něho, prosit Ho v modlitbách, žádat Ho o vítězství. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) se ve své emigraci spoléhal na svého Pána, věřil v Jeho vítězství, věděl, že mu stačí jen Alláh. Přesto Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) nebyl nedbalý, že by nechal věci plynout, děj se, co děj. Ba naopak, připravil moudrý plán této emigrace, kterou uskutečnil naprosto přesně a dobře. Z tohoto plyne výzva všem muslimům, aby se řídili tím, jak konal Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), jak dobře plánoval, organizoval, měl vše dobře zvládnuté, dělal všechno, co mohl, co bylo dostupné a povolené, a zároveň se spoléhal na Alláha, který je všeho příčinou a v jehož rukách je vše.

3) Starat se o vyzývání k následování Alláha a vyvíjet k tomuto úsilí: Každý muslim, do jehož srdce pronikla výzva k následování Alláha, neustává ani na chvilku ve vyzývání lidí k následování víry Všemohoucího Alláha za jakkoli obtížných okolností, ba využije každé vhodné příležitosti k vyzývání lidí k následování víry Všemohoucího Alláha. Alláh pravil: „Kdo krásněji hovoří než ten, jenž k službě Alláhovi vyzývá, zbožné skutky koná a prohlašuje: ‚Já k těm, kdož do vůle Jeho se odevzdali, patřím.‘“ (Byly učiněny srozumitelnými, 41:33) Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Kdyby byl díky tobě přiveden na cestu Alláhovu jen jediný člověk, je to pro tebe lepší než ta nejvzácnější velbloudice.“ (Což bylo u Arabů považováno za nejvzácnější majetek.) Přes veškeré těžkosti emigrace, obtíže a nebezpečí, která ji provázela, Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) nezapomínal vyzývat k následování Alláha, dokonce i na samotné cestě při emigraci. Bin Hadžar al-Askalání – nechť je k němu Alláh milosrdný – se zmiňuje o tom, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) na cestě do Medíny potkal Burajdu bin al-Husajba al-Aslamího a vyzýval ho, aby přijal islám, a on konvertoval, pak uvedl Alláha svému lidu a ti konvertovali. Prorok také na cestě potkal dva lupiče, kterým se říkalo „Ponížení“, vyzval je k následování Alláha a oni konvertovali, pak se jich zeptal, jak se jmenují, a oni odpověděli, že „Ponížení“. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) na to řekl: „Ba nikoli, ‚Ctění‘.“ A přikázal jim, aby mu ukázali Medínu.

V těchto vyprávěních se ukazuje, jak se Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) staral o vyzývání k následování Alláha, kdy využil těchto příležitostí k vyzývání k následování víry Všemohoucího a Vznešeného Alláha. Jeho starost o to, aby byla změněna jména oněch dvou lupičů z „Ponížených“ na „Ctěné“, je důkazem toho, jak se staral o pověst muslimů, bral ohled na jejich city tím, že je ctil a pozvedal jejich morální kvality, aby se změnili k lepšímu, aby všichni vynakládali veškerou svou energii na změnu k tomu, co je dobré a správné.

Nechť Alláh žehná a dá mír našemu Prorokovi Mohamedovi, jeho rodu a druhům.

 

Sdílejte