Páteční kázání 29. 12. 2017 (11. rabi´ath-thání 1439)                                Ahmad Ragab

Mešita v Praze

 Vyhýbejte se planým řečem

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

 V súře s názvem Věřící Vznešený Alláh pravil k vlastnostem věřících: „… kteří od planých řečí se odvracejí“ (Věřící, 23:3) Vznešený Alláh se v tomto verši zmiňuje o jedné z vlastností věřících, kterou je odvracení se od planých řečí. Požehnaný a Vznešený Alláh také popisuje Svoje služebníky těmito slovy: „… a když kolem řečí hnusných jdou, míjejí je důstojně“ (Spásné zjevení, 25:72) O těch, které Vznešený Alláh mezi Svými služebníky upřednostňuje, řekl: „A když tlachání plané slyší, odvracejí se od něho…“ (Příběh, 28:55)

Planými řečmi nebo tlacháním se má na mysli „to, co nemá žádný užitek, v čem není nic dobrého, ani ve slovech, ani v činech“. Planými řečmi se označují řeči, které nejsou nijak užitečné, ale nedosahují stupně neposlušnosti. Označuje se takto také obecně vše, co je neplatné, nepravdivé, což je také modloslužebnictví a obecně projevy neposlušnosti.

Služebníci Alláhovi! To, že jsou dobří věřící popisováni jako ti, kdo se odvracejí od planých řečí, znamená, že se do nich nezapojují, neřídí se jimi, nevedou takové řeči, neposlouchají je, ani se nepřipojují k těm, kdo tyto řeči vedou. Drží se od tohoto a od nich daleko, drží své duše daleko od nepravdy, ctí svou duši a chrání ji, obracejí svou pozornost jedině k Pravdě. Obracejí svou pozornost a zajímají se jen o vznešené a významné věci, směřují k nim a zabývají se jimi. Tím se pozvedají výše nad věci, které by je znectily a zostudily, které by znectily jejich víru a jejich vztah k jejich Vznešenému Pánu. To je důkazem síly jejich víry, pevnosti jejich vztahu s jejich Pánem, jejich velkého strachu, jejich úplné pokory a oddanosti. Jsou pokorní a oddaní při svých modlitbách a dalších projevech uctívání. Jsou pokorní a oddaní i mimo modlitbu. Jejich vztah k Vznešenému Alláhovi je trvalý a za žádných okolností není nikdy přerušen.

Věřící se nezastaví u planých řečí, opustí je a jsou bohabojní.

Džábir (radhia lláhu anhu) vyprávěl, že Posel Alláhův (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Mně nejmilejší člověk, ten, který bude sedět nejblíže mně v Soudný den, je ten z vás, kdo má nejlepší mravy. Ten, koho mám nejméně rád a kdo bude nejdále ode mne v Soudný den, je žvanil, kdo mluví mnoho a významně, kdo má plnou pusu řečí.“ Zeptali se ho: „Posle Alláhův, víme, kdo je žvanil a kdo mnoho a důležitě řeční, ale kdo je ten, kdo má plnou pusu řečí?“ Odpověděl: „Je to samolibý člověk.“ (podle at-Tirmídhího, uváděn jako dobrý hadís)

Žvanil je ten, kdo mluví hodně, strojeně, s přetvářkou. Kdo mluví hodně a významně je člověk, který mluví dlouze, obsáhle, je výřečný a dává důraz na svá slova.

Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) říká: „Alláh nemá rád, když mluvíte moc o druhých, když se příliš vyptáváte a když plýtváte svým jměním.“ A také řekl (salla lláhu ʻalajhi wa sallam): „Existuje snad něco jiného, co uvrhne lidi do Ohně pekelného, než je to, co vyplodí jejich jazyk?“

Muslim by měl mluvit co nejméně. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Kdo věří v Alláha a v Soudný den, nechť říká jen to, co je dobré, anebo ať mlčí.“

Služebník Alláhův by měl také vědět, že vše, co řekne, je zaznamenáno. Vznešený Alláh pravil:

„A člověk nevyřkne slovo jediné, aniž je vedle něho připraven dohližitel.“ (Qáf, 50:18)

Sdílejte