Páteční kázání 31. 8. 2018 (20. Dhu l hidždža 1439)                                  Omar Kasem                                                                                                                Mešita v Praze

  Zastavení před začátkem nového školního roku

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel.

Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství

Služebníci Alláhovi – Alláh uštědřil dětem schopnost učit se a vzdělávat, dal jim schopnost získávat vědomosti a vědění, dal jim k tomu prostředky a nadání, které jim k tomu pomáhá. Alláh, Vše slyšící a Vševědoucí, praví: „Milosrdný! Koránu naučil, člověka stvořil, vysvětlení jej naučil.“ (Milosrdný, 55:1-4) Alláh, Jemuž patří chvála, Sám Sebe popisuje takto: „… ten, jenž naučil perem, naučil člověka, co ještě neznal.“ (Kapka přilnavá, 96:4-5) Projevujíc Svou velkorysost k člověku praví: „Což dvě oči jsme mu nedali a jazyk a dva rty a na dvě stezky jsme jej neuvedli?“ (Město, 90:8-10)

Služebníci Alláhovi – kéž by měl člověk s takovými schopnostmi a nadáním učitele, který mu otevře zámky vědění, ukáže mu, co je správné, anebo je mu umožněno dostat se do instituce, ze které čerpá ty nejlepší plody vzdělanosti, která mu odhaluje perly z moří vědění.

Měli bychom všichni vědět, že systémový vzdělávací proces, na který dohlíží státy a vlády, který realizují organizace a instituce, není jen pro toho, kdo ho provádí nebo kdo na něj dohlíží, ba naopak je třeba, aby se ho celá společnost aktivně účastnila. Jestli bude dobrý, záleží na tom, jestli je dobrá společnost. Jeho rozvoj závisí na jejím pokroku. Rodiče by se měli podílet na vytváření plánů a vizí, uskutečňování cílů a záměrů tím, že jsou v neustálém kontaktu se školou, aktivně se účastní jejích programů a aktivit.

Prostředí uvnitř vzdělávacích institucí je naprosto odlišné od prostředí rodiny a domova. Je v nich směsice studentů, kteří se liší tím, z jakého prostředí pochází a kam směřují, liší se jejich zájmy a přání, ukazuje se jejich morálka a chování, student se nechá ovlivnit kamarády, kteří jsou špatně směrováni, nebo mají špatnou povahu.

Rodiče nesmí zanedbávat ochranu svých dětí již od počátku tím, že je naučí mravním zásadám a ctnostem, budou sledovat jejich směřování a budou je vést a starat se o ně, pomáhat jim k tomu, co je dobré a správné, aby žádné z nich neposlechlo každého, kdo na něho zavolá. V jednom hadísu se praví: „Nebuďte kývači, kteří říkají: ‚Když budou lidé dobří, budeme dobří i my, když se dopustí křivdy, dopustíme se jí i my.‘ Používejte vlastní hlavu. Jsou-li lidé dobří, buďte také dobří. Chovají-li se špatně, nedopouštějte se křivdy.“

 Jádro vzdělávacího procesu, jeho základ, středobod jeho pokroku je úspěšný učitel, bez učitele by nebylo žádného vědění, nikdo by se o něm ani nezmínil, nebylo by o něm v životě lidí ani stopy, nebýt učitele, národy by nedosáhly žádného pokroku, nevznikly by jednotlivé civilizace, nerozkvétaly by společnosti, proto náš Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Alláh, Jeho andělé, obyvatelé nebes a země, dokonce i mravenec ve své díře a ryba (ve vodě) se modlí za ty, kdo učí lidi dobrému.“ Učitel vynakládá svůj čas, usilovně přemýšlí, obětuje svůj odpočinek, aby dal svým žákům pořádné vzdělání, aby každý dostal svůj díl vědění. Co se vyrovná jeho zásluhám? Kdo dosáhne jeho úrovně? Kdo mu vynahradí to, co vynakládá?

Učiteli právem náleží, aby byl respektován, aby si ho lidé vážili a aby ho ctili, aby dostával to, čeho je hoden, aby se ve společnosti těšil postavení, které si zasluhuje. Važte si, moji milí, učitele, učte své děti, jak si mají vážit svých učitelů. Kdo si neváží svého učitele, nic se od něho nenaučí, nepoučí se od něj, ani od něj nezíská vedení. Naučte je, jak být vděční, jak projevovat vděk tomu, kdo jim byl prospěšný a užitečný, aby měly na paměti úsilí svých učitelů, aby byly vděčné za jejich námahu. „Kdo není vděčný lidem, není vděčný Alláhovi.“