Páteční kázání 12. 10. 2018 (3. safar 1440 H) šejch Ahmad Rajab
Mešita v Praze
Odpouštějte druhým
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhuʻalajhi wasallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Alláh (swt.) chválí ty, kdo se vyznačují tím, že dokáží potlačit hněv a odpustit lidem. Jsou to jedny z vlastností, které jsou příčinou odpuštění Alláha, Jeho prominutí a vstoupení do Ráje. Zmiňuje se o vlastnostech bohabojných, pro které byl přichystán Ráj, jako v súře Rod cImránův: „… kteří krotí hněv svůj a odpouštějí lidem.“ (Rod cImránův, 3:133)
Tyto vlastnosti má ten, jehož zdobí dobré mravy a odpustil služebníkům Alláhovým z milosrdenství k nim, dobře se k nim choval. Nechť mu Alláh odpustí, nechť má odměnu od svého Vznešeného Pána a ne od chudého služebníka. Všemohoucí praví: „A odměnou za špatné je jen špatnost podobná. Ten, kdo odpouští a o nápravu se snaží, toho odměna je u Alláha, jenž věru nespravedlivé nemiluje.“ (Porada, 42:40) Vznešený a Mocný také pravil: „A věru ten, kdo trpělivý je a odpouští… a vskutku to patří k podstatě věcí.“ (Porada, 42:43) Také pravil: „A vzdát se toho (prominout) je blíže k bohabojnosti. A nezapomínejte si vzájemně prokazovat velkomyslnost…“ (Kráva, 2:237)
Odpuštění a dobré mravy jsou věci, které vedou k nápravě, odstranění nepřátelství a hněvu. Všemohoucí Alláh pravil: „Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím.“ (Byly učiněny srozumitelnými, 41:34)
Podle Abú Hurajry (radhia lláhu anhu) se traduje, že Prorok (salla lláhuʻalajhi wasallam) řekl: „Bohatství se nezmenší dáváním almužny, Alláh pozvedá čest toho, kdo odpouští, a ten, kdo slouží druhému pro potěšení Alláhovo, toho Alláh pozvedne na stupních.“ (podle Muslima a dalších) Vypráví se, že Prorok (salla lláhuʻalajhi wasallam) řekl: „Kdo potlačí hněv a přitom je schopen dát mu průchod, toho si Vznešený a Mocný Alláh povolá do čela všech stvoření, aby si vybral z rajských panen tu, kterou chce.“ (upraveno al-Albáním)
Bratři a sestry, tato slova se vztahují také na spory a rozepře, které jsou mezi bratry. Nechovejte se k lidem tak, jak se chovají oni, ale chovejte se k nim lépe. Jak řekl Prorok (salla lláhuʻalajhi wasallam): „Není přípustné, aby muslim nemluvil se svým bratrem více než tři dny. Když se potkají, jeden se otočí a druhý se otočí. Lepší z nich je ten, který první pozdraví.“ (podle al-Buchárího a Muslima) Buďte vy vždy tím lepším v očích Alláha tím, že budete odpouštět a promíjet.
Bratři a sestry, kdo odpouští pro Alláha a nedívá se na konkrétní osobu, její chyby a činy, ale usiluje pouze o uspokojení svého Pána, touží po odměně od Něho, tak pak snadno promine cokoli, protože promíjí kvůli Alláhovi, ne kvůli ničemu jinému. Tehdy se mu dostane odměny od Pána Vznešeného. Když prominete, Alláh promine vám a dostane se vám za to odměny tak, jako to udělal Abú Bakr s Mistahem ibn Uthátha, když Abú Bakr přísahal, že už nebude Mistahovi ibn Uthátha nijak pomáhat poté, co řekl o cÁ’iše to, co řekl – a byla to pomluva a lež – pak Alláh seslal z nebes důkaz o její nevině a Abú Bakr prosil o odpuštění a milost. Alláh pak seslal tento verš, ve kterém Všemohoucí praví: „Nechť ti z vás, kteří těší se přízni a dostatku, nepřísahají, že přestanou dávat příbuzným, chudákům a vystěhovalcům na cestě Alláhově; nechť raději odpouštějí a promíjejí. Což byste nebyli rádi, aby vám Alláh odpustil – a Alláh je Odpouštějící, Slitovný.“ (Světlo, 24:22)
Když byl tento verš zarecitován Abú Bakrovi, řekl: „Ale ano. Přísahám při Alláhovi, byli bychom rádi – Pane náš – abys nám odpustil.“ Pak začal znovu dávat Mistahovi prostředky, které mu dával předtím, a řekl: „Přísahám při Alláhovi, už mu to nikdy neodepřu.“ Takto se chovali naši zbožní předci (radhia lláhu anhu). Přáli si spokojenost Alláha a chtěli to, co mohou získat od Alláha.
Prosím Mocného Alláha o odpuštění pro sebe i pro vás.
