Páteční kázání 8. 3. 2019 (1. radžab 1440 H)

                                                                šejch Ahmed Ragab  

Mešita v Praze

Trpělivost

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (sallalláhuʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Islám je náboženstvím trpělivosti a vytrvalosti, vírou trvání na pravdě, díky ní muslimové očekávají od svého Pána odměnu v dobrém i ve zlém. „Rci: ‚Budeme postiženi jenom tím, co nám Alláh připsal.‘“ (9:51) Muslim vyvažuje tento svět – svět zkoušek – a Onen svět – svět odplaty. Všemohoucí Alláh praví: „Domníváte se, že vstoupíte do Ráje, ač jste dosud nezakusili nic podobného tomu, co zakusili ti, kdož byli před vámi? Byli postiženi neštěstím a bídou a třásli se strachem…“ (2:214) Život není jen štěstí a radost, je možné, že se dostanete do obtížných situací.

Zkoušky jsou božskou zavedenou praxí. Alláh praví: „… že člověka jsme věru ke strastem stvořili“ (90:4) Touto zkouškou může být chudoba po té, co byl člověk bohatý, nemoc po té, co byl zdravý, strach po pocitu bezpečí, nedostatek po té, co měl člověk všeho hodně. Alláh Své služebníky zkouší, testuje, někdy v dobrém poskytnutím obživy a potomstvem, jindy ve zlém strachem, hladem a nemocí, a jindy zase ztrátou některých lidí jako například úmrtím přátel, příbuzných, milovaných. Vším tímto a jemu podobným Alláh Své služebníky zkouší. Kdo je trpělivý, toho Alláh odmění, kdo si zoufá, toho Alláh potrestá. Všemohoucí Alláh praví: „Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří když postihne je neštěstí, hovoří: ‚My Alláhovi patříme a my k Němu se navrátíme!‘“ (2:155-156)

V těchto zkouškách je mnoho moudrosti. Všemohoucí Alláh podle nich určuje, kdo je zlý a kdo dobrý. Trpělivé a vděčné odměňuje, ty, kdo si zoufají, postihne ztrátou. Jak je pošetilé vidět v tomto světě jen potěšení nepromíchané s bolestí, nebo zdraví nezkalené nemocí, anebo radost nepřerušenou smutkem, oddech nesmísený s únavou, shledání nenásledované odloučením, pocit bezpečí nenásledovaný strachem. Pokud byl někdo ušetřen životních zvratů, pak by to byl Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) a jeho ctění druhové, ale zavedená praxe Všemohoucího Alláha postihuje každého tvora.

Všemohoucí Alláh praví: „Jestliže jste utrpěli poranění, tedy podobné poranění utrpěli i ti druzí. Takové dny šťastné i nešťastné necháváme střídat mezi lidmi.“ (3:140) Ba naopak, Všemohoucí Alláh ze Své moudrosti učinil, aby proroci byli těmi, kdo budou nejvíce zkoušeni. Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Nejvíce byli zkoušení proroci, pak ti, kteří přišli po nich, pak ti, kteří přišli po nich, pak ti, kteří přišli po nich.“ (podle Al-Buchárího) Ajjúb – mír s ním – byl dlouhou dobu zkoušen nemocí, ale byl trpělivý a očekával odměnu od Alláha a neprosil Alláha o to více. Našeho Proroka (sallalláhuʻalajhi wa sallam) Alláh zkoušel mnoha druhy zkoušek, aby se stal dobrým vzorem, aby byl tím nejlepším příkladem trpělivosti a spokojenosti s tím, co bylo dáno Všemohoucím Alláhem – sláva Mu.

Již od počátku, kdy začal vyzývat k islámu, s ním jeho lid a jeho nejbližší bojovali, častovali ho těmi nejsilnějšími výrazy, a tak odešel do Táifu, kde se dočkal od lidí těžkostí a úskoků. Obyvatelé Táifu proti němu poštvali hochy, kteří na něho házeli kameny, až krvácel na nohou. Náš Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) se na svého Pána obrátil s prosbou: „Nebudeš-li se na mě zlobit, budu navždy spokojen… Tobě patří tato má prosba, dokud nebudeš spokojen.“ Ano, toto jsou vznešené mravy našeho Proroka, jeho pevná víra v jeho Pána, které nezabrání ani těžkosti, neotřesou jí různé zkoušky. V Medíně mu škodili pokrytci, očerňovali ho a obviňovali z podvodu. Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) se však s touto situací vyrovnal tak, jak bylo dobrým zvykem proroků, trpělivě snášel to, jak mu škodili, a svěřil svůj osud do rukou Všemohoucího Alláha, dokud Všemohoucí Alláh nezjevil verše potvrzující nevinu matky věřících Áiši. Všemohoucí Alláh, sláva Mu, ho také podrobil zkoušce nemocí, trpěl bolestmi. O nemoci, která byla příčinou jeho smrti, řekl: „Není boha kromě Alláha. Smrti předchází zápas.“ Ani druhové Proroka nebyli ušetřeni chudoby, nemocí a neduhů, sžírala je bolest a okusili její hořkost.

Služebníci Alláhovi, Všemohoucí Alláh ze Své moudrosti zkouší Své služebníky, aby zkusil, jak je člověk silný či slabý, jestli se k Němu vrátí, jestli se svěří do Jeho rukou a obrátí se na Něho s prosebnými modlitbami, jestli přijde ke svému Pánovi s pokáním. Všemohoucí Alláh praví: „A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští.“ (42:30) Všemohoucí Alláh možná zkouší Své věřící služebníky, aby očistil jejich duše a povýšil je na tomto světě, aby znásobil počet jejich dobrých skutků a dal jim odměnu určenou pro trpělivé. Zkouška je tak známkou lásky Všemohoucího Alláha. Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Toho, pro koho Alláh zamýšlí dobro, postihne nějakou zkouškou.“ (podle al-Buchárího) Každý muslim musí vědět, že díky těmto zkouškám se dostává na vyšší stupeň a odčiňuje své hříchy, aby se mohl se svým Pánem setkat čistý, očištěný od veškerého hříchu. Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Každý muslim, muž či žena, je zkoušen, co se týče sebe samého, svých dětí a svého majetku, dokud se nesetká s Alláhem zcela bez hříchu.“ (podle at-Tirmídhího)

Služebníci Alláhovi, nejdůležitější stopou, kterou zanechávají zkoušky v srdci člověka, je odhalení jeho pravé podstaty. Věřící, který má čistou povahu, trvá na svých zásadách, zkoušky ho nezmění, ba naopak ho posílí. Všemohoucí Alláh praví: „… v neštěstí a v dobách násilí jsou trpěliví – to jsou ti, kdož víru pravou mají, a to jsou bohabojní.“ (2:177) Prorok (sAs) řekl: „Lidé mají různou povahu. Ti nejlepší v dobách džáhilíje jsou také nejlepší v době islámu, pokud mu porozumí. A vidíte, že ti nejlepší nechtějí být ve vedení, dokud do něho nejsou vtlačeni. Vidíte, že ti nejhorší mají dvě tváře. Někomu ukáží jednu tvář a jinému tu druhou.“ (všichni se na něm shodují)

Zkoušky nás učí trpělivě snášet těžkosti, být spokojení s tím, co určil Mocný a Vznešený Alláh. Aby si muslim zasloužil celou odměnu, nesmí být nešťastný, nesmí si zoufat a vzpírat se. Ve všem je pro věřícího dobro. Prorok (sallalláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Jak úžasné je být věřícím, pro kterého je ve všem dobro. Toto se netýká nikoho jiného než věřícího. Stane-li se mu něco dobrého, projevuje svou vděčnost Alláhovi a to je pro něho dobré. Stane-li se mu něco špatného, je trpělivý a to je pro něho dobré.“ (podle Muslima) Všemohoucí Alláh, sláva Mu, činí věci snazšími pro své služebníky, dostává je z trápení, pomáhá jim snášet zkoušky. Všemohoucí Alláh praví: „Vždyť se strastmi i úleva přichází, věru že se strastmi i úleva přichází!“ (94:5-6) Všemohoucí Alláh dává pro každou strast i úlevu. Díky zkouškám se duše věřícího odevzdává Alláhovi a nechává se vést Všemohoucím Alláhem. V duši věřícího se vyjevují významy božské spravedlnosti. Pochopí-li věřící slova Všemohoucího: „Alláh však neukřivdí služebníkům Svým.“ (8:51), pak zcela pochopí, že každá zkouška, které je podroben, je součástí dokonalé božské spravedlnosti tohoto světa. Možná ho Alláh podrobí zkoušce z určitého hlediska jeho života, ale odpustí mu v řadě jiných aspektů. Vězte, služebníci Alláhovi, rozumný věřící považuje zkoušku za dar. Zkouška je pro něho velkou lekcí, díky které překonává těžkosti, a díky tomu je muslim vyrovnaný a má plnou důvěru v to, co určil Alláh, jaký osud mu stanovil, a když se něco stane dobrého či zlého, nepropadá naprostému zoufalství, když je to špatné, ani bezmezné radosti, kvůli které by ztratil svou rovnováhu, když je to něco dobrého.

Nechť nás Alláh učiní těmi, kdo jsou trpěliví a vyjadřují Mu svůj vděk.