10. Dhul Hidždža 1435 Hidžry
04. 10. 2014
Obětujte, jelikož je to sunna vašeho otce Ibráhíma
Bratři a sestry v islámu, tento den, den obětování, je dnem požehnaným a Alláh pozvedl jeho hodnotu, význam a připomínání si ho. Je nejlepším a největším poutním dnem, jak se o něm zmínilo mnoho muslimských učenců. Nazván byl takto, jelikož mnohé z obřadů během pouti jsou konané právě v tomto dni a zároveň ho Alláh učinil svátkem pro všechny muslimy. V tomto dni poutníci pokračují v obřadech jako je házení sedmi kamínků („džamratu al aqaba“), poté obětování a poté oholení hlavy či zkrácení vlasů a na závěr obcházení Ka´by. Co se týče ostatních muslimů, kteří ve stejnou dobu nekonají pouť, přibližují se k Alláhovi právě obětováním podle sunny proroka Ibráhíma (mír s ním). Tuto sunnu nám po něm zanechal také náš prorok Muhammad (mír s ním). Blahopřejeme všem poutníkům a celé muslimské ummě a přejeme Eid Adha Mubarak a mnoho dobra.
Bratři a sestry v islámu, tento den nám připomíná některé rady proroka Muhammada (mír s ním), které zazněly v kázání právě v takovýto den během pouti na rozloučenou. K těmto radám, které jsou stvrzeny podle imáma Ahmada a at-Tirmidího a jiných patří: „Lidé, buďte bohabojní k Alláhovi, Vašemu Pánovi.“ V jiném výroku se říká: „Svého Pána uctívejte, a pět svých se modlete, a svůj měsíc se postěte, a „zakát“ ze svého majetku dávejte, a poslušní k těm, kteří za vás zodpovídají buďte, tak do Ráje Vašeho Pána vejdete.“
Na každém je, aby byl bohabojný k Alláhovi a plnil vše, co ho ochrání od trestu, jako je víra v jedinečnost Alláha, modlitba, půst, zakát a jiné z Alláhových příkazů a zároveň se zdržel všeho, co Alláh a Jeho Posel zakázali, jako je přidružování („širk“), zabití jiného člověka, cizoložství, požití alkoholu, krádež, pomluva, povýšenost, vychloubačnost a jiné.
Bratři a sestry v islámu, tento sváteční den nám připomíná postoj Alláhova proroka Ibráhíma (mír s ním) a jeho syna Ismaila (mír s ním) k obětování. Alláh ho podrobil těžké zkoušce a přikázal mu obětovat jeho syna Ismaila (mír s ním) jako přiblížení se k Alláhovi. Ibráhím (mír s ním) Alláha poslechl a byl připraven tak učinit a jeho syn Ismail poslušně ležel a pokorně se poddal tomuto příkazu s velkou trpělivostí. A v té chvíli mu Alláh seslal velkého berana k obětování namísto jeho syna. A tak Alláhův prorok Ibrahím obstál ve zkoušce víry a lásky k Alláhovi, která předčí lásku ke všemu ostatnímu, i k vlastnímu synovi. Toto je velké ponaučení v obětavosti a poslušnosti k příkazům Alláhovým. Avšak Alláh Nejvyšší chce pouze dobro pro své služebníky. Alláh ví a zná vše předem, byla to pouhá zkouška, aby potvrdil Jeho odměnu a lásku k Ibráhímovi a jeho synu Ismailovi.
Je na každém z nás, aby si představil tuto obtížnou situaci kdy prorok Ibráhím, jehož věk se přibližoval k 99 letům a je mu poručeno obětovat svého jediného syna, kterému bylo kolem 13 let. Přestože byl jediným synem, který se mu narodil po dlouhém čekání a bylo mezi nimi silné pouto, neotálel Ibráhím splnit Alláhův příkaz ze snu. Vidění ve snu, které se přihodí prorokům, je zjevením od Alláha.
Také si představme obrovskou trpělivost a oddanost tohoto malého chlapce, který přes svůj mladý věk podpořil svého otce při splnění Alláhova příkazu, proto mu Alláh potvrdil jeho odměnu, když v súře 37 as-Sáfát (Stojící v řadách), ve verších 102-109 pravil: „A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Ibráhím: „Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?“ I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Alláh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“ A když se oba do vůle Alláhovy odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Ibráhíme, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme – vždyť byla to jen zjevná zkouška!“ A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili a u posledních jsme mu požehnali: „Mír budiž s Ibráhímem!“
Větší oběti než této není a většího příkladu než tohoto neexistuje. Bratři a sestry, prorok Muhammad (mír s ním) nám předal tuto sunnu proroka Ibráhíma (mír s ním), která představuje ten nejlepší čin v den obětování. Podle vyprávění Zeida bin Arqam (nechť je Alláh s ním spokojen), který řekl: „Společníci Posla Alláhova (mír s ním) se zeptali: Co znamenají tato obětování, Posle Alláhův? Odpověděl: Je to sunna vašeho otce Ibráhíma. Řekli: A co z toho máme my? Odpověděl: Za každý vlas vlny je dobrý skutek.“
Proto buďme bohabojní k Alláhovi Nejvyššímu, plňme Jeho příkazy, zdržme se všeho, co Alláh zakázal, vynaložme to největší úsilí obětovat se pro toto náboženství a vychovejme naše děti k lásce k Alláhovým slovům a sunně našeho Proroka (mír s ním), jelikož naše děti jsou nám svěřeny Alláhem a my se budeme za ně před Ním zodpovídat.
Nechť Alláh přijme všechny naše činy a všem k svátku blahopřejeme.
