Páteční kázání 30. 1. 2015 (10. rabí’-th-thání 1436 H)                           šejch Ahmad Rajab

Mešita v Praze

 MANŽELSTVÍ V ISLÁMU

 Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Manželství je významný a posvátný svazek mající své postavení v islámu. Jelikož má v islámu významné postavení, popsal ho Vznešený a Všemohoucí Alláh jako pevný závazek: „A ony od vás již přijaly závazek pevný.“ (Ženy, 4:21) Tento pevný závazek vyžaduje od obou manželů určité věci, takže každý má vůči tomu druhému nějaká práva. Ze vzájemných práv můžeme zmínit dobré soužití a vzájemnou lásku. Všemohoucí Alláh pravil: „A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.“ (Byzantinci, 30:21) A dále: „A zacházejte s nimi podle zvyklostí uznaných! Jestliže k nim cítíte odpor, je možné, že cítíte odpor k něčemu, do čeho Alláh vložil velké dobro.“ (Ženy, 4:19) Prorok (sAs) řekl: „Ti nejlepší z vás se chovají nejlépe ke svým manželkám a já jsem z vás nejlepší, kdo se chová nejlépe ke svým manželkám.“ Pevný závazek mezi manželi vyžaduje dobré soužití, život manželů musí být založen na upřímnosti a důvěře a ne na lži a nevěře, musí být založen na lásce a porozumění a ne na sobeckosti a klamu.

Manželka má nárok na zajištění určitých práv od manžela, mezi která patří: výživné, ošacení, bydlení. Manželka má právo na výživné od manžela pod podmínkou, že není vzdorovitá. Je-li vzdorovitá, není manžel povinen ji živit.

Manželka není povinna podílet se finančně na výdajích na domácnost, může tak činit pouze dobrovolně, sama od sebe, bez donucení. Prorok (sAs) řekl, když byl dotázán na právo manželky vůči manželovi: „Mají nárok, abyste je živili a šatili dle zvyklostí uznaných.“ Také má právo na věno, což je majetek (věc, která má finanční hodnotu), který manžel dává manželce na základě svatební smlouvy (uzavření sňatku), čímž vyjadřuje své přání oženit se s ní a to, že ji přijímá za svou manželku.

Manžel má také nárok na zajištění určitých práv od manželky, mezi něž patří to, že mu bude poslušna ve všem, co neodporuje Alláhovi.

Toto nejsou všechna práva, ale jsou to ta nejdůležitější, která jsou mezi manželi, takže pokud každý z nich splní to, co má, bude odměněn a budou společně žít šťastným životem, dá-li Alláh.

Islám pobízí k manželství a je žádoucí pro toho, kdo je poslušen. Všemohoucí Alláh pravil: „Umožňujte sňatek svobodným, žijícím mezi vámi, a rovněž bezúhonným z vašich otroků a otrokyň. A jsou-li potřební, Alláh je obohatí z laskavosti Své a Alláh je velkorysý, vševědoucí.“ (Světlo, 24:32)

Prorok (sAs) řekl: „Vy, kdo jste mladí, kdo z vás může, nechť se ožení. Odvrací to zrak a chrání před pokušením. Kdo nemůže, nechť se postí, je to pro něj ochrana.“

Milí bratři a sestry, když hovoříme o manželství v islámu, musíme vědět, že muslim si může vzít pouze muslimku nebo křesťanku či židovku, která musí být počestná. Všemohoucí Alláh k tomu říká: „Dnes jsou vám dovoleny výtečné pokrmy; jídla těch, jimž dostalo se Písma, jsou vám též dovolena a pokrmy vaše jsou zase dovoleny jim. A dovoleny jsou vám počestné muslimky a počestné ženy z těch, jimž dostalo se Písma před vámi, jestliže jste jim dali jejich odměnu a chováte-li se jako muži spořádaní, nikoliv jako cizoložníci nebo ti, kdož si berou milenky. A kdokoliv zavrhne víru, toho skutky budou marné a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.“ (Prostřený stůl, 5:5)

Také musíme vědět, že muslimka si může vzít za manžela jedině muslima, ani její poručník ji nesmí provdat za nikoho jiného než za muslima, který bude chránit její náboženství, jak pravil Všemohoucí Alláh: „Neprovdávejte dcery své za modloslužebníky, pokud tito neuvěří; a věřící otrok je věru lepší než modloslužebník, i když se vám tento více líbí.“ (Kráva, 2:221) A také: „… a když zjistíte, že jsou věřící, neposílejte je nazpět k nevěřícím, neboť jim nejsou dovoleny a ani oni nejsou dovoleni jim, ale dejte nevěřícím to, co vydali jako jejich obvěnění! A nebude pro vás hříchem, jestliže se s nimi oženíte poté, co co dáte jim obvěnění jejich; avšak nedržte nevěřící ženy ve svazku manželském a žádejte nazpět to, co jste dali jako obvěnění – a nevěřící ať požadují to, co dali ženám svým.“ (Zkoušená, 60:10)

Milí bratři a sestry, to nejdůležitější a nejlepší pro muslima je, aby si vybral věřící manželku dobrých mravů, aby mu pomáhala a vychovávala jeho děti k poslušnosti vůči Alláhovi. Také je třeba, aby si muslimka vybrala věřícího muže dobrých mravů, který ji bude chránit, bude chránit její náboženství. Také poručníci by měli svým dcerám vybrat věřícího muže dobrých mravů, který bude pro jejich dceru požehnáním a bude ji chránit. Není proti ničemu, nabídne-li ji (za manželku) někomu ze zbožných lidí.

Islámské učení nabádá k tomu, aby byla za manželku zvolena zbožná žena: „… a věřící otrokyně je věru lepší než modloslužebnice, i když se vám tato více líbí.“ (Kráva, 2:221) Prorok (sAs) řekl: „Dívejte se hlavně na víru.“ Také ženu a její poručníky nabádá islámské učení k tomu, aby si za manžela zvolila zbožného muže dobrých mravů, když Všemohoucí Alláh pravil: „…a věřící otrok je věru lepší než modloslužebník, i když se vám tento více líbí.“ (Kráva, 2:221) Prorok (sAs) řekl: „Jestliže přijde žádat o ruku někdo, kdo se vám líbí, protože je zbožný a má dobré mravy, ožeňte ho. Jestliže to neuděláte, bude na zemi nepokoj a velká zkaženost.“

Musíme také vědět, že pro uzavření sňatku jsou v islámu stanoveny určité podmínky, které musí být splněny, např. žena musí mít svého poručníka, musí být přítomni dva způsobilí svědci, oba manželé musí se sňatkem souhlasit a nesmí být mezi nimi žádné zákonné překážky.

Takto nám to prozatím stačí. Chvála budiž Alláhovi, Pánu všech světů.