Páteční kázání 19. 5. 2017 (23. ša´bán 1438)
Ahmad Ragab
Mešita v Praze
Přemítání o Koránu a řízení se jím
Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel.
„Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství
Vznešený a Všemohoucí Alláh ve Své Knize praví: „I řekne posel: ‚Pane, lid můj pokládal tento Korán za něco, čemu se vyhnout je zapotřebí.‘“ (Spásné zjevení, 25:30) Někteří učenci vysvětlují, že „vyhýbat se“ Koránu se dá pěti způsoby: přestat ho recitovat, přestat o něm přemítat, přestat se jím řídit, přestat se jím léčit a přestat podle něj soudit.
Proto naši zbožní předci dbali na Korán tím, že ho recitovali, učili se ho nazpaměť, porozuměli mu, přemítali o něm, řídili se jím a soudili podle něho.
Dnes – se svolením Požehnaného a Všemohoucího Alláha – se soustředíme na to, že je nutné o Koránu přemítat a následně se jím řídit. Přemítání, jak řekl Ibn al-Qajjim, znamená „pozorně se podívat na jeho významy“, soustředit myšlenky na přemítání o něm a jeho okomentování. Správnému přemýšlení a porozumění napomáhají výklady citované a ověřené těmi, kdo se výklady zabývají. Uvádíme několik důkazů toho, jak je důležité přemítání o světle Koránu a tradice a životě zbožných předků:
Vznešený Alláh pravil: „Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali.“ (Sád, 38:29). (Toto dokazuje, že Korán nebyl seslán jen pro pouhé předčítání jeho písmen, ale byl seslán, abychom přemýšleli o jeho významech, o jeho obsahu, abychom se z něho poučili, měli užitek z jeho napomenutí, měli ho za vzor a abychom nedělali to, co zakazuje.
Al-Hasan al-Basrí řekl: „Přísahám při Alláhovi! Přemítání o něm není jen, že se naučíme nazpaměť jeho písmena a nebudeme dbát jeho přikázání, a pak někdo řekne: ‚Přečetl jsem celý Korán!‘ a není to vidět ani na jeho chování, ani činech.“
Všemohoucí Alláh pravil: „Což nebudou uvažovat o Koránu či jsou snad na srdcích jejich zámky?“ (Muhammad, 47:24)
Všemohoucí Alláh pravil: „Ti, jimž jsme dali Písmo a kteří čtou způsobem pravdivým, ti v ně uvěřili.“ Kráva, 2:121)
Ibn Kathír vyprávěl podle Ibn Mascúda, který řekl: „Přísahám při tom, v Jehož jsem rukách! Správné čtení je to, když se dělá to, co povoluje, a nedělá se to, co zakazuje, a čte se tak, jak byl seslán Alláhem.“
Aš-Šaukání řekl: „Předčítejte ho a řiďte se tím, co je v něm psáno. Řídit se jím můžete teprve tehdy, když ho budete znát a budete o něm přemýšlet.“
Hudhajfa (radhia lláhu anhu) vyprávěl, že se jednou večer modlil s Prorokem (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), který recitoval Korán beze spěchu, a když bylo ve verši ‚sláva Alláhovi‘, provolával slávu Alláhovi („Subhánalláh“), když četl slova znamenající prosebnou modlitbu, pronesl prosebnou modlitbu, když narazil na slova znamenající utíkání se k Alláhovi, požádal také o ochranu. Toto bylo jeho správné vedení při noční modlitbě.
Abú Dharr (radhia lláhu anhu) vyprávěl, že se Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) jednou večer modlil, přečetl jeden verš, pak se poklonil a poklekl. „Potrestáš-li je – vždyť jsou služebníky Tvými; odpustíš-li jim – vždyť Tys věru mocný i moudrý!“ (Prostřený stůl, 5:118)
Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) dával přednost zamyšlení se před recitací, takže za celou noc přečetl jen jeden verš.
Ibn Mascúd vyprávěl, že znal člověka, který se naučil deset veršů a nepokračoval dál, dokud nezjistil jejich význam a jak se má podle nich chovat. Muhammad bin Kaab al-Qurazí řekl, že když za noc až do rána odrecituje súru Zemětřesení a Roztříštění a nic víc, je mu to milejší, než aby jím plýtval.
Takto zacházeli naši zbožní předkové (radhia lláhu anhum)s Koránem. Četli Korán a přemýšleli o něm, žili ho slovy, činy i svými mravy, až se stal zákonem jejich života. Naším vzorem je v tomto Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam), kterého cÁ’iša (radhia lláhu anha)popsala slovy: „Jeho morálkou byl Korán.“
