Páteční kázání 8. 9. 2017 (17. dhúl hidždža 1438) Ahmad Ragab
Mešita v Praze
Pohostinnost patří k islámu
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Uctění hosta a pohoštění je jedním z nejvznešenějších činů, jednou z nejlepších vlastností, kterými se pyšní proroci a ke kterým povzbuzovali ti, kteří byli vyslání, a vyznačovali se jí ti nejštědřejší, nejlaskavější. Kdo byl znám pohostinností, byl znám šlechetností, vznešeností. Všichni vládcové v předislámské i islámské době byli pohostinní, ctili hosty, jak vyprávěl Ibn Hibbán – nechť je k němu Alláh milostivý – že „u Arabů bylo považováno za šlechetné pohostit hosty, nakrmit je, a kdo to nedělal, nebyl považován za velkorysého“.
Náš prorok Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) nás povzbuzoval, abychom ctili hosty. Abú Hurajra (radhia lláhu anhu) vyprávěl, že Posel Alláhův (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Kdo věří v Alláha a v Soudný den, nechť uctí svého hosta.“ (podle al-Buchárího a Muslima) Vznešený Korán toto potvrzuje v příběhu Abrahama – mír s ním – kdy Všemohoucí Alláh pravil: „Zdaž doneslo se ti o Abrahamových poctěných hostech vyprávění? Hle, vešli k němu a pravili ‚Mír‘, a on odvětil: ‚I vám mír, lidé neznámí!‘ A k rodině své odešel a tučné tele připravil a se slovy ‚Což jíst nebudete?‘ jim je předložil.“ (Běžící, 51:24-27) Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl Abdulláhovi bin Amr (radhia lláhu anhu): „Máš povinnost vůči svému hostu.“ (podle al-Buchárího a Muslima) Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) potvrdil, co řekl Salmán al-Fárisí Abú Dardá’ovi: „Máš povinnost vůči svému hostu.“ (podle at-Tirmídhího)
K pohostinnosti patří to, že se člověk zaraduje z příchodu hosta, ukáže mu svou radost, mluví s ním laskavě, z jeho tváře je patrná radost z jeho příchodu a z toho, že mu může posloužit, ukáže mu tvář plnou úsměvů. Říká se, že úsměv na tváři je lepší než pohostinnost.
K ušlechtilým vlastnostem, ke kterým nás vede naše víra, je pohoštění. Vznešený Alláh říká k tomu, čím se vyznačují zbožní lidé: „a krmili jídlem – přes lásku svou k němu – chuďasa, sirotka i zajatce.“ (Člověk, 76:8) Abdulláh bin Salám vyprávěl, že když přišel Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) do Medíny, ostýchali se před ním lidé, a on byl z těch, kdo vyšli ven a podívali se na něj, a ihned poznal, že takhle nevypadá lhář, a první slova, která od něho slyšel, byla: „Hostěte jídlem, zdravte se (as-salám aleikum), upevňujte příbuzenské vztahy, modlete se, když jiní spí, a vejdete do Ráje v míru.“ Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Vznešený a Všemohoucí Alláh má nejraději, když uděláte radost jinému muslimovi, pomůžete mu od trápení nebo zaženete jeho hlad, anebo za něj splatíte dluh.“
Prorokovi (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) druhové (radhia lláhu anhum) říkávali: „Setkávání se u jídla je tou nejvznešenější morální zásadou.“
Nechť nás Alláh všechny obdaří štědrostí a velkorysostí.
