Páteční kázání 27. 10. 2017 (7. safar 1439) Ahmad Ragab
Mešita v Praze
Ostych je součástí víry
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“
Podle Abú Hurajry se vypráví, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Víra má přes sedmdesát nebo přes šedesát součástí. Tou nejpřednější je prohlášení: ‚Není boha kromě Alláha.’ Tou nejmenší součástí je odstranění nebezpečného předmětu z cesty. Ostych je jednou ze součástí víry.“ (podle Muslima)
Ostych je jednou ze součástí víry, jedním ze základů morálky. Kdyby se každý muslim a muslimka řídili podle tohoto hadísu, soustředilo by se v nich veškeré dobro. Doporučení týkající se ostychu je doporučení proroků a poslů, kteří přišli před naším Prorokem (salla lláhu ʻalajhi wa sallam). Také náš Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) potvrdil tuto významnou mravní zásadu, když řekl (salla lláhu ʻalajhi wa sallam): „Jeden z výroků dřívějších proroků, které se dostaly lidem, zní: ‚Neostýcháte-li se, dělejte si, co chcete.‘“ Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) poukazuje na to, že toto se dědí již od dřívějších proroků, lidé o tom hovoří a po celá staletí to dědí, což dokládá, že se o tomto zmiňovali již dřívější proroci, že se to mezi lidmi šířilo, až se to dostalo k první osobě tohoto společenství a Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) to potvrdil a učinil jednou ze součástí víry.
Výrok „Neostýcháte-li se, dělejte si, co chcete“ je vysvětlován tak, že nemá být chápán jako příkaz, aby si člověk dělal, co chce, ale je to kritika a zákaz takového chování. Je to příkaz ve smyslu varování a hrozby a znamená, že když se člověk neostýchá, může si dělat, co chce, a Alláh ho pak náležitě odmění, jak praví Vznešený Alláh: „Čiňte, co libo vám, On zajisté skutky vaše dobře pozoruje.“ (Byly učiněny srozumitelnými, 41:40)
Někteří učenci si myslí, že jde o příkaz, jehož význam je oznamovací a tedy že kdo se neostýchá, dělá si, co chce, a zábranou, která mu brání v páchání nepravostí, je ostych. Kdo nemá ostych, oddá se každé špatnosti a zapovězené věci. V každém případě tento hadís nabádá k ostychu a je varováním pro toho, kdo ho nemá.
Ostych je mravní zásada, která vede ke konání dobrého a vyhýbání se páchání špatností jak slovy, tak i činy.
Ostych znamená jedině dobro a přináší jedině dobro. V obou sbírkách správných hadísů se traduje podle Omrana bin Husaina, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Ostych přináší jedině dobro.“ Ostych je opravdovým znakem přirozeného charakteru člověka, který ukazuje hodnotu víry a míru dobrého vychování člověka. Proto šel Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) k jednomu z ansárů, který varoval svého bratra před ostychem, tedy aby ho zanechal, a dal mu tuto radu: „Nechej ho. Ostych patří k víře.“
Podle Abdulláha bin Masúda se traduje, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Chovejte skutečný ostych před Alláhem.“ Odpověděli mu: „Posle Alláhův, my se ostýcháme, díky Alláhovi.“ Řekl: „Ne takto. Mít ostych před Alláhem, který mu náleží, znamená chránit si hlavu a to, co je v ní, chránit si vnitřnosti a to, co je v nich, a připomínat si smrt a zkoušku, a kdo chce Onen svět, zanechá ozdob tohoto světa, a kdo takto činí, chová ostych vůči Alláhovi.“
Al-Mubárak Fawrí vysvětlil výrok ‚Mít ostych před Alláhem, který mu náleží‘ jako trvalý, nezbytný a upřímný ostych.
Tato význačná mravní zásada byla jednou z mravních zásad proroků. Náš Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) byl tím nejostýchavějším až do té míry, že ti, kdo se s ním setkali, popisovali, že je ostýchavější než panna za svým závojem. A proč ne! Jeho pohled byl cudný, nedíval se na nic zakázaného, mluvil uhlazeně, byl laskavým společníkem, ale jeho ostych mu nebránil v šíření víry, nastolení Pravdy, spravedlnosti, přikazování dobrého a zakazování zavrženíhodného, nebylo to v protikladu k ostychu dle islámského práva, ba naopak to bylo jednou z jeho složek.
Je třeba, abychom se drželi této mravní zásady, abychom k tomu vychovávali své děti, svou rodinu.
Děkujeme Alláhovi za to, že nám dal islám. Toto je jako dar zcela dostačující.
