Páteční kázání 14. 12. 2018 (7. rabi´ al-ththání 1440 H)                šejch Ahmed Rajab

Mešita v Praze

Vybírejte si své přátele

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhuʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Věnovali jsme se tématu výchovy a správného vývoje a musíme pohovořit o dobrém výběru přátel. Vedle role rodiny hraje svou roli také přítel nebo kamarád, v některých obdobích je možná výběr přítele důležitější, proto se říká: „Přítel táhne.“ Buď táhne a pomáhá ti k dobrému, anebo táhne a pomáhá ke špatnostem. Kolik přátel zkazilo svého přítele, kolik přátel zapříčinilo, že se jejich přítel polepšil. Přátelství je velmi důležité a má velký vliv. Proto o něm islám hovoří a nabádá k výběru správného přítele a varuje před špatným přátelstvím. Všemohoucí Alláh praví: „V ten den stanou se přátelé vzájemně nepřáteli, kromě těch, kdož byli bohabojní.“ (Zlaté ozdoby, 43:67) Alláh – chvála Mu – dále pravil: „V ten den si bude nevěřící ruce své hryzat a říkat: ‚Ó kéž bych se ubíral cestou stejnou s poslem! Běda mi, kéž jsem toho a toho za přítele nebral, vždyť on mne věru od připomenutí odvedl poté, co se mi ho dostalo; a satan člověka jen na holičkách nechal!‘“ (Spásné zjevení, 25:27-29) Náš Prorok (salla lláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Člověk následuje náboženství svého přítele. Mějte se na pozoru, koho si berete za svého přítele.“ Prorok (salla lláhuʻalajhi wa sallam) upozorňoval na to, že pokud si člověk vezme za přítele špatného člověka, stáhne ho ke špatnosti nebo neposlušnosti, do které upadl sám, anebo ho ovlivní, i kdyby to sám nepociťoval. A naopak.

Proto náš Pán, Mocný a Vznešený, když dával pokyny našemu Prorokovi (salla lláhuʻalajhi wa sallam), které se týkají veškerého lidu, který přijde po něm, pravil: „Buď neochvějný v duši své spolu s těmi, kdož Pána svého zrána i navečer vzývají po Jeho tváři toužíce! A neodvracej oči své od nich v žádosti po krásách života pozemského a neposlouchej toho, jehož srdce jsme učinili lhostejným k připomenutí Svému, ani toho, jenž vášně své následuje a jehož chování míru překračuje!“ (Jeskyně, 18:28) Náš Prorok Muhammad (salla lláhuʻalajhi wa sallam) uvedl příklad, ve kterém ukázal vliv těch, se kterými se člověk v životě přátelí a stýká, vliv na jeho myšlení, způsoby a chování, jak je to tradováno jedním z ctěných Prorokových druhů Abú Músou al-Aš’arím (radhi lláhu anhu). Ten vyprávěl, že Prorok (salla lláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Dobrou společnost a špatnou společnost můžeme přirovnat k tomu, kdo má pižmo a kdo rozdmýchává oheň měchy. Kdo má pižmo, nabídne vám trochu zdarma, nebo si ho od něj koupíte, anebo ucítíte jeho příjemnou vůni, ale ten, kdo rozdmýchává oheň měchy (tj. kovář) vám buď spálí šaty, anebo cítíte nepříjemný pach.“ (všichni se na něm shodují)

Toto je dokonalé, význačné přirovnání Proroka. Je-li ten, kdo vám dělá společnost, zbožný, bude vás správně vést, dá vám rady a poučí vás, a vy si buď osvojíte to, co vás učiní lepšími a co vás povede k dobrému, a pokud to nebude ani jedno z toho, získáte v jeho společnosti alespoň dobrou pověst u ostatních lidí a zcela jistě vás ovlivní svým chováním a mravy. Je-li ten, v jehož společnosti jste, špatný, zničí vaši víru, vystaví vás nebezpečí a zbloudění na scestí, na cestu zkaženosti. I když z toho zpočátku vyjdete bez úhony, neuniknete špatné pověsti, ovlivní vás to vnitřně, což je počátek ovlivnění vašeho chování. A toto je pouze člověk, v jehož společnosti se ocitneme. Co teprve přítel?! Islám varuje před přátelením se se špatnými lidmi, neboť v přátelství s nimi se skrývá nemoc, jejich společnost vyvolává epidemii. Islám nabádá muslima k tomu, aby si vybral zbožné přátele, aby udržoval vztah s dobrými přáteli, kteří vám pomohou k dobru na tomto i na Onom světě, a zapomenete-li na Alláha, připomenou vám Ho, vzpomenete-li si na Alláha, pomohou vám, uděláte-li chybu, poradí vám a pomohou vám k nápravě, budete-li v nesnázích, odstraní je. Z takových lidí nebo z těch, kteří se jim blíží, si vybírejte své přátele. Přítel musí odpouštět chyby a klopýtnutí, je-li jeho přítel z těch, kdo se přátelí s vírou, dobrem a bohabojností. Nedostatečnost a nedostatek schopností je lidskou přirozeností. Je třeba trpělivosti a odpuštění. Abdulláh bin Amr vyprávěl, že Prorok (salla lláhuʻalajhi wa sallam) řekl: „Pro Alláha jsou nejlepšími přáteli ti, kdo se nejlépe chovají ke svému příteli. A nejlepšími sousedy pro Alláha jsou ti, kdo se nejlépe chovají ke svému sousedovi.“

Al-Hasan vyprávěl, že se zeptali Proroka (salla lláhuʻalajhi wa sallam), kdo jsou dobří přátelé. Odpověděl: „Přítelem je ten, kdo ti pomůže, když si vzpomeneš na Všemohoucího a Požehnaného Alláha, a když zapomeneš, připomene ti to.“ Řekli: „Posle Alláhův, ukaž nám, kdo z nás jsou ti nejlepší, se kterými bychom se měli přátelit a být v jejich společnosti.“ Odpověděl: „Požehnáním jsou ti, které když někdo uvidí, vzpomene si na Alláha.“

Podle Ibn Abbáse (radhi lláhu anhu) se traduje, že se zeptali Proroka (salla lláhuʻalajhi wa sallam), v čí společnosti je nejlepší být. Odpověděl jim, že nejlepší je být ve společnosti toho, kdo jim připomene Alláha jen díky tomu, že ho uvidí, a kdo je naučí svým způsobům a jehož činy jim připomenou Onen svět.

Proto si naši zbožní předkové – nechť je k nim Alláh milostivý – dávali pozor na to, aby se přátelili s těmi nejlepšími, dávali pozor, aby se přátelili se zbožnými, drželi se dál od každého, kdo by je mohl ovlivnit svými slovy nebo činy. Al-Hassan al-Basrí – nechť je k němu Všemohoucí Alláh milostivý – řekl: „Mějte co nejvíce věřících přátel. Mají přímluvu v Soudný den.“

Alí (radhi lláhu anhu) řekl: „Držte se svých bratří. Jsou vám pomůckou na tomto i na Onom světě… Cožpak neslyšíte volání těch, kteří jsou v Pekle: ‚Nemáme nikoho, kdo by se přimluvil. Ani blízkého přítele.‘“

Učení muži se shodli, že člověk, jehož přátelství má dobrý vliv, musí mít pět vlastností: musí být rozumný, mít dobré mravy, nesmí to být hříšník, ani ten, kdo vynalézá novoty, ani ten, kdo lpí na tomto světě.“

Je třeba, abychom si co nejlépe vybírali své přátele, abychom se přátelili s těmi, kdo jsou zbožní a kdo jsou ti nejlepší. Musíme k tomu také nabádat své rodiny a děti.

Nechť nám všem dá Alláh zbožné přátele.