
Chvála Alláhovi, díky kterému jsme přivítali další nový rok, kterým je rok 1441 hidžry, tj. od hidžry Muhammada (salla lláhu ʻalejhi wa sallam). Prosíme Alláha, aby to byl dobrý a požehnaný rok, aby byl pro nás a pro celou islámskou ummu na celém světě rokem bezpečným, aby osvobodil všechny naše bratry a sestry, kteří jsou v postavení slabých a aby nechal zvítězit ty, kterým bylo ukřivděno. Přísahám při Alláhovi, srdce cítí nesmírnou bolest kvůli situaci, v jaké se nacházejí naši bratři a sestry, jak dochází k jejich hromadnému zabíjení, každodennímu krveprolití nevinných a ničení, které na nich páchají jejich utlačovatelé a my a celý svět to vidí a nic nedělá, ba naopak nečinně přihlíží – není moci, ani síly, leč u Alláha. Když hovoříme o začátku nového roku hidžry, měli bychom se zmínit o některých bodech, které se tohoto tématu týkají:
1) Když vítáme nový rok a loučíme se s předcházejícím, je to událost, u které bychom se měli pozastavit, i když je to pro někoho běžná věc, protože je to rok, který uplynul z našeho života, ubyl z času, který nám byl předurčen, tento čas je nenávratně pryč, přiblížili jsme se více smrti. Je třeba se zamyslet nad tím, co nás čeká. Prosíme Alláha o prominutí a odpuštění.
Využij své příležitosti v životě, svého mládí, svého volného času, svého zdraví, svého bohatství, než o ně přijdeš nebo přijdeš o něco z toho a budeš litovat.
2) Jde o významnou událost, díky které se proměnil svět. Touto událostí je Prorokova hidžra, když Vyvolený Muhammad, syn Abdulláha (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) odešel z Mekky jakožto utlačovaný, pokořený, bez domova, jako vyhnanec do Medíny, požehnaného města, aby v ní založil islámský stát, ve kterém připravoval a vzdělával muže tím nejlepším způsobem, dal jim to nejlepší vychování, chodili od domu k domu, vyzývali k následování Alláha, dali zvítězit Jeho Poslovi, bránili ho před nevěřícími a neřestnými, aby mohl zvěstovat víru Alláhovu, kterou mu přikázal zvěstovat lidstvu veškerému. A učinil tak – nechť jsou pro něj můj otec i matka obětováni – dokud nenabyl úplné jistoty a zanechal lid na cestě plné jasu, kde je noc jako den, ze které sejde jen ten, kdo je zatracený.
Tato událost v sobě nese mnohá ponaučení, a kdyby se jimi současná islámská umma inspirovala a řídila se jimi, získala by svou moc, sílu a postavení. Poznala by naprosto jistě, že řešení jejích problémů a zlepšení její situace spočívá jedině v tom, když se bude držet islámu, dodržovat svou víru a své přesvědčení. Přísahám při Alláhovi, tento svět vznikl současně se vznikem náboženství, a muslimové získali moc a důstojnost, když se podřídili Pánu všech světů a uposlechli Jeho příkazu. Alláh zlepší situaci tohoto národa jedině tím, co mu pomohlo v jeho začátcích.
3) Je to záležitost, která vypovídá o charakteru tohoto národa, nezávislosti všech, kteří k němu náleží, nepřipodobňování se k někomu jinému. Zvolili si cestu, svůj vlastní systém, který se liší od ostatních, od nemuslimů, v počítání času a let, kterým jsou dějiny počítané podle hidžry. Tento kalendář byl ustanoven v období chalífy Umara bin al-Chattába (radhia Alláhu anhu). Vypráví se, že Abú Músá napsal Umarovi, že od něj budou knihy, které nebudou datované. Umar shromáždil lidi a někteří radili, aby počítal dějiny od okamžiku, kdy byl Prorok poslán jako Posel, jiní radili od okamžiku hidžry. Umar jim odpověděl: „Hidžra oddělila to, co je správné, od toho, co není správné. Datujte podle ní.“ Stalo se to v roce 17. Když se dohodli, navrhovali někteří, aby se začalo od ramadánu. Umar řekl: „Ne. Od muharramu, neboť to je okamžik, kdy lidé odcházejí z poutě.“ A na tom se dohodli.
Služebníci Alláhovi, je povinností všech, kdo náleží k islámské ummě, aby studovali své dějiny, chránili svou identitu, svůj odkaz, drželi se své víry a nenapodobovali nikoho slepě, nevědomky a bez přemýšlení.
4) Připomeňme si událost desátého dne měsíce muharramu, kdy Alláh zachránil Mojžíše a všechny, kdo byli s ním, a utopil v tento den faraona a jeho vojsko. Tento příběh zaujímá v Koránu významné místo, aby byl lekcí a ponaučením: ať je nevěřící sebevětším tyranem, utlačovatelem, povyšuje se a je sebevíc zkažený, Alláh ho sleduje a zmocní-li se ho, už ho nepustí, Alláh nechává zvítězit své posly a blízké společníky.
5) Pátá poznámka se týká půstu v den cašúrá. Ve sbírce Muslima se traduje hadís od Abú Qatády (radhia Alláhu anhu), kde se vypráví, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) byl dotázán na půst v den cašúrá. Odpověděl: „Doufám, že Alláh smaže hříchy za předcházející rok.“ (podle Muslima)
Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) také řekl: „Budu-li příští rok naživu, budu se postit devátý den.“ (tj. spolu s desátým) Ti, kdo chtějí získat odměnu za dobré skutky, nechť se postí desátý den a následují vedení svého Proroka a postí se devátý den a započnou svůj rok upřímným pokáním, zbožným skutkem a vděčností Alláhovi, který oplývá dobrodiním a laskavostí.