Islámský kalendář Hidžry je lunární kalendář, to znamená, že určení měsíců závisí na měsíčním cyklu, který se skládá z 12 lunárních měsíců v roce s 354 nebo 355 dny. Muslimové jej v současnosti používají zejména při určování měsíce ramadánu, posvátných měsíců, měsíců poutě (hadždž), svátků, a placení zakátu atd. Některé islámské země (jako Maroko a Saúdská Arábie) berou kalendář hidžry jako oficiální kalendář pro dokumentaci oficiální korespondence ve státních útvarech. A u ostatních muslimských zemí se v důsledku západní koloniální nadvlády nad islámským světem používá gregoriánský kalendář místo muslimského kalendáře hidžry a situace tak zůstává i po skončení koloniální doby.

Muslimský kalendář založil chalífa Omar Ibn Al-Chattáb a souvisí s migraci Posla Božího Muhammada (salla lláhu
ʻalajhi wa sallam) z Mekky do Medíny 12. rabi` al-Awwal (21. září 622 n. l.) jako reference pro první rok. To je důvod pro pojmenování muslismkého kalendáře hidžry, ale je zaměřen především na lunární měsíce, který Alláh v Koránu přikázal, abychom se podle něho řídili. Alláh praví: (Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je náboženství neměnitelné). 9/36
Čtyři posvátné měsíce jsou lunární měsíce, kterými jsou: radžab, dhul-qa’da, dhul-hidždža a muharram.
Přestože muslimský kalendář hidžry vznikl v islámském období, ale názvy měsíců a lunární kalendář se používaly již od dob nevědomosti před islámem. Prvním dnem tohoto kalendáře je pátek, 1. muharram 1 H, což odpovídá 16. červenci 622 našeho letopočtu.
Měsíce muslimské kalendáře jsou známé pod svými arabskými jmény, protože je sjednocel Posel Boží, když byl poslán. Ale mezi Araby byl známy pod různými jmény a používali ještě století a půl před Prorokovým poselstvím . Měsíc ramadánu se například nazýval „Nateq“.
Číslo | Název | Význam | Původ |
1 | Muharram | Zakázáno | Posvátný měsíc, který se tak nazývá, protože během tohoto měsíce u Arabovů před islámem byly zakázány bitvy a všechny druhy bojů (ḥarām). Muharram zahrnuje den Ašúra, desátý den. |
2 | Safar | prázdnota | Údajně to bylo pojmenováno proto, že předislámské arabské domy byly v tuto roční dobu prázdné, zatímco jejich obyvatelé sbírali jídlo. |
3 | rabíʿ al-ʾawwal | první jaro | Také znamená pást, protože v tomto měsíci se pásl dobytek. Také velmi významný měsíc pro muslimy, protože to byl měsíc, kdy se narodil prorok Mohamed (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) |
4 | rabíʿ ath-thání nebo rabíʿ al-ʾákhir | druhé jaro, poslední jaro | |
5 | džumadá al-ʾúlá | první z vyprahlé země | Často považováno za předislámské léto. Džumádá může také souviset se slovesem znamenajícím „zmrazit“což se vypráví, že voda během tohoto ročního období zamrzne. |
6 | džumádá ath-thániya nebo džumádá al-ʾákhira | druhý z vyprahlé země, poslední z vyprahlé země | |
7 | radžab | úcta, čest | Toto je druhý posvátný měsíc, ve kterém je boj zakázán. Radžab může také souviset se slovesem s významem „odstranit“, protože předislámští Arabové odstranili hlavy svých kopí a zdrželi se boje. Říká se, že Radžab je věc, což znamená její úctu a velkolepost . |
8 | ša´bán | rozptýlené | Označuje roční období, kdy se arabské kmeny rozptýlily, aby našly vodu. ša’bán může také souviset se slovesem, které znamená „být mezi dvěma věcmi“. Další názor uvádí, že se tak nazýval, protože měsíc je mezi radžabem a ramadánem. |
9 | Ramadán | spalující teplo | Spálení souvisí s půstem. Říkalo se mu tak kvůli teplu a intenzitě dopadu slunce na něj v době svého jména, protože období, ve kterém byl pojmenován, bylo velmi horké. A říká se: Kameny krvácely, byly-li zahřívány vlivem slunce. Ramaḍán je nejuctívanějším měsícem hidžrského kalendáře. Během této doby se muslimové musí postit od úsvitu do západu slunce a měli by dávat zakát chudým a potřebným. |
10 | šawwál | zvednutý | První den tohoto měsíce začíná íd al-Fitr, „svátek přerušení půstu“, označující konec půstu a konec ramdánu. |
11 | Ḏhul qaʿda | příměří/sezení | |
12 | Dhul hidždža | Říkalo se tomu tak, protože předislámští Arabové vykovali v tomto měsici pout (hadždž) Během tohoto měsíce se muslimští poutníci z celého světa shromažďují v Mekce kvůli rovádí osmého, devátého a desátého tohoto měsíce. Den Arafah se koná devátého v měsíci. Eid al-Adha, „Festival oběti“, začíná desátého dne a končí třináctého, a to je čtvrtý svatý měsíc, během kterého je válka zakázána. |
Přejeme všem muslimů všechno nejlepší k Novému roku hidžry 1444 a prosíme Alláha, aby byl rokem bezpečí, míru a štěstí pro veškeré lidstvo.