Používání sítí náboženských míst, včetně mešit, jako „nástroje sociálního kapitálu“ může podle profesora ekonomie zvýšit dopad programů sociální pomoci v postpandemické éře.
“Je to proto, že mešity jsou místa, kde se členové komunity vždy scházejí,” řekl agentuře Anadolu Habib Ahmed, předseda islámského práva a financí v Sharjah na britské Durhamské univerzitě.
Jako příklad „úspěšného modelu sociální pomoci“ uvedl Akhuwat Foundation v Pákistánu.
Tato nezisková organizace byla založena v roce 2003 a sídlí v Láhauru, hlavním městě pákistánské severovýchodní provincie Paňdžáb, a jejím cílem je „vytvořit společnost bez chudoby“.
„Klíčovou věcí na Akhuwatu je, že používá náboženské instituce, jako jsou mešity a kostely, jako základny nebo místa, kde se sbírá podpora,“ řekl Ahmed.
Identifikace „správných příjemců“ zůstává kritickým problémem v programech sociální pomoci, řekl a navrhl, že možným řešením by mohlo být spojení těchto programů s imámy nebo muezziny – muslimskými modlitebními vůdci.
“Lidé se cítí více povinni splácet půjčky mešitě”
Ahmed, který je také profesorem ekonomie, se ponořil do zprávy Výboru pro hospodářskou a obchodní spolupráci (COMCEC) o tom, jak posílit programy sociální pomoci v postpandemickém světě.
COMCEC, jeden ze čtyř stálých výborů Organizace islámské spolupráce (OIC), se minulý měsíc sešel v Istanbulu, aby navrhl strategie k posílení ekonomik 57členného bloku.
„Nejistoty budou pokračovat… kvůli geopolitické situaci kolem nás; dochází k narušení dodavatelského řetězce a také k pokračující krizi související s klimatem, která způsobí větší chudobu a mnoho lidí bude těmto rizikům vystaveno,“ varoval Ahmed.
Řekl, že zpráva COMCEC navrhuje zavedení „integrovaných informačních systémů, které mohou pomoci zvýšit dopad programů sociální pomoci“.
„Identifikovat správné příjemce je (pro vládu) velmi obtížné, protože nemají infrastrukturu, a klíčové je, že v měnící se situaci musí být tento vstup dat dynamický,“ řekl s tím, že navrhl pomocí „sítě mešit jako nástroje sociálního kapitálu“.
„Data shromážděná v mešitách imámy lze odeslat do informačního systému, aby vláda mohla rozhodnout, koho bude financovat,“ vysvětlil.
“Takže to je v některých ohledech dobrý příklad, kdy jsou mešity využívány k poskytování bezúročných půjček lidem, a protože se tato transakce odehrává v mešitě, přichází s tím sociální kapitál.”
Další výhodou, řekl Ahmed, je, že lidé, kteří dostanou půjčku v mešitě, „se cítí více povinni ji splatit“.
„Míra splácení těchto bezúročných půjček, které vyžadují dva ručitele z komunity, je více než 99 %,“ dodal.
„Budování důvěry pro vytvoření dalších zdrojů financování“
Ahmed řekl, že členské státy OIC by také měly používat zakat, povinný islámský dar na charitu, a sadaqah, dobrovolné dárcovství, jako „dodatečné zdroje financování“ pro projekty sociální péče.
„Většina vlád má rozpočtová omezení a další rozpočtové závazky. Pokud dokážeme využít tyto další sociální finance, může to být také přínosem pro programy sociální pomoci,“ řekl.
Řekl, že klíčovou otázkou pro shromažďování zakatů „je to, že lidé musí důvěřovat tomu, že zakat je sbírán a doručován správně“, což naznačuje, že by to mohly provádět vlády, přičemž uvedl příklady ze Saúdské Arábie a Malajsie.
„V některých státech (provinciích) v Malajsii vytvořili korporace, které sbírají zakat, a díky tomu je systém velmi efektivní (a) transparentní,“ vysvětlil.
Důvěra je ústředním požadavkem „nejen pro zakat, ale jakékoli neziskové dary a charitativní organizace,“ zdůraznil.
Potřeba kolektivních řešení
Globální výzvy vyžadují kolektivní řešení, zdůraznil Ahmed.
„Jednou z klíčových změn po pandemii je, že jsme se posunuli do doby, kdy bude spousta rizik a nejistot. Samozřejmě, že změna klimatu bude jedním z klíčových faktorů zvyšujících tyto nejistoty,“ řekl.
„Také jsme viděli geopolitiku související s rusko-ukrajinskou válkou a jak narušuje dodavatelské řetězce. Když máte tyto globální problémy, je velmi obtížné, aby jednotlivé země samy přicházely s řešením.“
Spojení zemí OIC, aby pracovaly na řešeních, je „určitě tou správnou cestou,“ dodal.
“Protože mnoho z těchto problémů nemůže být vyřešeno jednotlivými zeměmi, a to vyžaduje myšlení nejen na regionální nebo skupinové úrovni, ale na globální úrovni,” řekl Ahmed.
OIC a COMCEC „poskytují platformu, kde o tom lze diskutovat… (aby) přicházeli s řešeními z islámského hlediska,“ dodal.
„Mnohokrát máme v naší historii, v historických zkušenostech, určitým způsobem zasazeno mnoho řešení, které můžeme oživit,“ řekl Ahmed.
“Řešení jako zakat, waqf (charitativní nadace) a využití mešit jako entit pro sociální kapitál jsou některé z příkladů, kde může mít OIC vliv.”
Zdroj: AA
