Páteční kázání 23. 6. 2023 (5. dhú l hidždža 1444 H)
Mešita v Praze
Deset dní měsíce dhú al-hidždža a jaké činy je vhodné během nich vykonávat
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství
Při těchto prvních deseti dnech měsíce dhú al-hidždža Alláh přísahal, aby upozornil na jejich význam a jak vysoko jsou ceněny. Všemohoucí Alláh praví: „Při úsvitu a při nocích deseti…“ (89:1-2) Ibn Abbás – radija lláhu anhumá – řekl: „Jedná se o deset dní měsíce dhú al-hidždža.“ Ibn Kathír řekl: „A toto je správné.“ Těchto deset dní měsíce dhú al-hidždža jsou známé dny, o kterých se zmiňuje Všemohoucí Alláh: „… aby podali svědectví o užitečných darech jim uštědřených a aby vzpomínali jména Alláhova ve dnech známých nad dobytčetem ze stád, jež Alláh jim v obživu daroval. Jezte z nich a nakrmte nuzného a chudého!“ (22:28) Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Není dnů, kdy by byly zbožné činy Alláhovi milejší než v tyto dny.“ Tedy těchto deset dní. Zeptali se: „Posle Alláhův, ani džihád na cestě Alláhově?“ Odpověděl: „Ani džihád na cestě Alláhově, kromě případu, kdy se člověk vydá sám se sebou, se svými prostředky a nic z toho mu nezůstane.“
Al-Háfiz ibn Hadžar řekl: „Je zřejmé, že těchto deset dní je význačných proto, že se v nich potkávají hlavní činy uctívání a to modlitba, půst, dobročinný dar a velká pouť. V žádných jiných dnech toto není.“
Jaké zbožné činy byste měli vykonávat během deseti dní měsíce dhú al-hidždža? Nejvíce si zaslouží pozornost tyto:
Pokání k Všemohoucímu Alláhovi a návrat k Němu, odvrácení se od neposlušnosti. Všemohoucí Alláh praví: „A konejte všichni pokání před Alláhem, ó věřící, snad budete blažení!“ (24:31) Přiblížit se k Všemohoucímu Alláhovi je možné tím, co předepsal. Všemohoucí Alláh praví v posvátném hadísu: „Tím, nejmilejším, čím se ke mně může můj služebník přiblížit, je to, co jsem ustanovil.“
Mezi doporučeníhodné činy, kterými je možné se přiblížit k Všemohoucímu Alláhovi a které se týkají těchto deseti dní, je půst, a to konkrétně půst v den Arafatu. Učenci se shodují, že nejlepším dnem pro půst je den Arafatu. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – hovořil o prospěšnosti půstu právě v tento den: „Půst v den Arafatu, jak doufám, smývá hříchy předešlého i nadcházejícího roku.“ (podle Muslima) Půst v tento den pozvedá na vyšší stupně, násobí dobré skutky a odčiní hříchy.
Mezi doporučeníhodné činy, kterými je možné se přiblížit k Všemohoucímu Alláhovi je časté připomínání si Mocného a Vznešeného Alláha, provoláváním „není boha kromě Alláha“, „Alláh je převeliký“, „chvála Alláhovi“. Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nejvýznamnějšími a nejmilejšími dny pro Alláha, kdy je třeba konat skutky, je těchto deset dní. Provolávejte během nich často, že ‚není boha kromě Alláha‘, ‚Alláh je převeliký‘, ‚chvála Alláhovi‘.
Diskurs Vznešeného Koránu se soustředí na připomínání si Alláha při všem, co bylo uloženo za povinnost. Všemohoucí Alláh k modlitbě praví: „Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Alláha je povinností největší a Alláh dobře ví, co děláte.“ (29:45) K povinnému půstu Všemohoucí Alláh praví: „Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Alláh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Alláha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!“ (2:185) Pak také Alláh radí poutníkům, kteří se vydají k Alláhovu domu, aby si Ho připomínali v průběhu i po velké pouti. Všemohoucí Alláh praví: „A když provádíte běh z Arafátu, vzpomínejte Alláha poblíže místa posvátného! Vzpomeňte, že On vás uvedl na správnou cestu, zatímco předtím jste byli z těch, kdož bloudí.“ (2:198)
pSaíd ibn Chubajr řekl: „Strach je obávat se Alláha tak, až se tento strach stane překážkou mezi vámi a mezi neposlušností vůči Alláhovi. Takový strach a připomínání si Alláha je poslušností vůči Alláhovi. Kdo je poslušen vůči Alláhovi, ten si ho připomínal. Kdo není poslušen vůči Alláhovi, ten si ho nepřipomínal, i kdyby chválil Alláha a recitoval Korán sebevíc.“
Připomínání si Alláha přivádí člověka k poslušnosti a vzdaluje to od toho, co bylo zakázáno. Všemohoucí Alláh praví: „Prospívat naopak bude ten, kdo je očištěn a jména Pána svého vzpomíná a modlitbu koná.“ (87:14-15) Alláh přislíbil těm, kdo si ho připomínají odpuštění a velkou odměnu. Všemohoucí Alláh praví: „… muži a ženy hojně Alláha vzpomínající – těm všem Alláh věru připravil odpuštění i odměnu nesmírnou.“ (33:35)
Je žádoucí, aby byl muslim duchem přítomen při připomínání si Alláha, nejen pouhé odříkávání, i když odměna je i za odříkávání, ale připomínání si Alláha by mělo vést k tomu, že se Ho bude člověk obávat, zadrží ho to před zakázanými věcmi, nepřiblíží se k velkým hříchům, vyvaruje se zakázaným věcem. Atá‘ řekl: „Společnost, ve které se připomíná Alláh, je dovolená. Zakázaná je taková, kde se diskutuje o tom, jak nakoupit, prodat, modlit se, postit, uzavírat sňatek a rozvádět se, vykonat velkou pouť apod.“
Připomínání si Alláha při neuposlechnutí Jeho příkazu a zákazu, se studem před Alláhem a obavami z Jeho trestu – tedy může se stát, že člověk během svého života nedbá na Alláhovy příkazy, nechá se svést ďáblem, obalamutit, svést k lenosti, přimět k neposlušnosti ve chvíli nepozornosti, avšak když si v tom okamžiku člověk připomene Alláha, bude povzbuzen k Jeho uctívání, jak praví Všemohoucí Alláh – chvála Mu: „Když těch, kdož bohabojní jsou, se dotkne přelud satanův, tu připomenou si Alláha, a hle, jsou opět jasně vidoucí.“ (7:201) Anebo upustí od nějaké neposlušnosti, prosí o odpuštění a kaje se, jak praví Všemohoucí Alláh: „… a ty, kteří potom, co spáchali hanebnost či sami sobě ukřivdili, vzpomínají Alláha a prosí Jej za odpuštění hříchů svých – neboť kdo jiný může hříchy odpustit než Alláh – a kteří nesetrvávají vědomě v tom, co provedli.“ (5:135)
Pokud služebník Alláhův využívá všechny tyto prostředky, jak si připomínat Alláha, je to ten nejlepší a nejprospěšnější způsob.
