Páteční kázání 12. 1. 2024 (30. džumádá al-áchirá 1445 H)    

Zpytování svědomí a dohled nad sama sebou

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství

Na začátku dne by si měl věřící říct, že bude dodržovat všechno, co má, a zdrží se toho, co je zakázáno, že bude v skrytu i navenek poslouchat Alláha a neporuší žádné jeho ustanovení, bude si dávat pozor na své činy, za které bude povolán k zúčtování. Všemohoucí Alláh praví: „Vy, kteří věříte, bojte se Alláha! Nechť duše každá popatří na to, co si již dříve připravila pro zítřek. Bojte se Alláha, vždyť Alláha je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (59:18)

Také na konci dne by si měl vyhradit čas, kdy zpytuje své svědomí, jestli splnil to, co si na začátku dne předsevzal. Když zjistí, že konal dobře, je vděčný Všemohoucímu Alláhovi a dostane se mu od Něho více. Pokud ne, kaje se a snaží se dohnat, co zameškal. Všemohoucí Alláh praví: „A bojte se toho dne, v němž k Alláhovi se navrátíte, kdy duše každá bude odměněna podle toho, co si vysloužila, a kdy lidem nebude ukřivděno.“ (2:281)

Abú Jaalá Šaddád ibn Aus – radija lláhu anhu – tradoval, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Chytrý člověk zpytuje své svědomí a koná tak, aby z toho měl užitek po smrti. Pošetilý člověk se nechá svést pokušením a tužbami a přeje si, aby mu Alláh splnil jeho marnivá přání.“ (podle at-Tirmídhího)

Než se muslim do něčeho pustí, měl by se ptát sám sebe, pro koho to dělá. Pokud pro Alláha, tak v tom má pokračovat, pokud pro někoho jiného než pro Všemohoucího Alláha, třeba pro slávu nebo pověst, tak toho má nechat. Al-Hasan al-Basrí řekl: „Nechť je Alláh milosrdný ke Svému služebníkovi, který se nejprve zamyslel, než se do něčeho pustil, a pokud to bylo pro Alláha, tak pokračoval, a pokud ne, tak toho nechal.“

Věřící nesmí zapomínat zpytovat své svědomí, pokud ho zanedbává, tak o svou duši přijde.

Omar ibn al-Chattáb – radija lláhu anhu – tradoval dlouhý hadís Archanděla Gabriela – alajhi as-salám – ve kterém je žádán, aby řekl, jak se správně chovat, a on odpoví: „Správně se chovat znamená uctívat Alláha, jako bys Ho viděl. A i když Ho nevidíš, tak ale On vidí tebe.“ (sbírka správných hadísů imáma Muslima)

Pokud věřící cítí, že neudělal dost, co se týče Alláha, má zpytovat své svědomí, kát se a litovat. Všemohoucí Alláh praví: „A konejte všichni pokání před Alláhem, ó věřící, snad budete blažení!“ (24:31)

Pokání znamená, že se zamyslíme nad svým činem po té, co s ním skončíme, zalitujeme a rozhodneme se, že takto již nikdy konat nebudeme. Al-Agharr ibn Jasár al-Muzaní tradoval, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Lidé, kajte se před Alláhem. Já se kaji každý den stokrát.“ (podle Muslima)

Al-Hasan al-Basrí – nechť je k němu Alláh milosrdný – říká: „Věřící vždy zpytuje své svědomí: Cos to chtěl dělat? Cos to chtěl jíst? Prostopášník pokračuje dál, aniž by své svědomí zpytoval.“

Zpytování svědomí začíná sledováním nápadů a vizí, než se stanou myšlenkami a úmysly a pak činy. Vězte, že člověk je sám sobě největším nepřítelem. Byl stvořen tak, že má sklon ke špatnosti. Když nebudete dbát na tyto nápady a myšlenky, vaše duše se utrhne ze řetězu a nedokážete ovládnout její tužby.

Plodem tohoto sebezpytování je to, že svou duši pozvednete od špatnosti. Všemohoucí Alláh praví: „… vždyť věru duše neustále nabádá ke špatnostem…“ (12:53) Až si začne duše vyčítat, vyčítá vám, o co dobrého jste přišli a co špatného jste udělali. Všemohoucí Alláh praví: „… a při duši, jež stálé výčitky si činí!“ (75:2)

Pozvedá se, až je zcela usmířená a spokojená, těší se z uspokojení Všemohoucího Alláha. Všemohoucí Alláh praví: „A ty, duše usmířená, vrať se k Pánu svému v zalíbení a spokojená!“ (89:27)

Kdo zvítězí sám nad sebou a svými tužbami, kdo upřednostní záležitosti svého Pána před svými tužbami, tomu Alláh pomůže přemoci jeho nepřítele. Všemohoucí Alláh praví: „Pomůžete-li Alláhovi, On zajisté pomůže vám…“ (47:7)