Dhú’l-hidždža, dvanáctý měsíc islámského kalendáře, je jedním z nejvýznamnějších období pro muslimy po celém světě. Tento měsíc je časem pro duchovní růst, reflexi a posílení víry. Je také obdobím, kdy se koná hadždž, jedna z pěti pilířů islámu, a kdy se slaví Eid al-Adhá, svátek oběti.
Původ názvu
Název Dhú’l-hidždža pochází z arabského výrazu, který znamená “měsíc pouti”. Tento název odráží klíčovou roli, kterou hraje poutní cesta hadždž v tomto měsíci. Hadždž je jedním z pěti pilířů islámu a každý muslim, který je finančně a fyzicky schopen, je povinen vykonat hadždž alespoň jednou za život.
Historické kořeny
Historie měsíce Dhú’l-hidždža je úzce spjata s prorokem Abrahamem (Ibráhím) a jeho rodinou. Podle islámské tradice Bůh nařídil Abrahamovi, aby obětoval svého syna Ismaela (Ishmael) jako zkoušku jeho víry. V poslední chvíli však Bůh zasáhl a nahradil Ismaela beránkem, což je důvodem, proč muslimové slaví Eid al-Adhá, svátek oběti, rituálním porážením zvířat.
Hadždž: Poutní cesta
Hadždž je jednou z největších náboženských událostí na světě, kdy se miliony muslimů shromažďují v Mekce, aby splnili své poutnické povinnosti. Poutníci procházejí různými rituály, jako je obcházení Ka’by, stání na hoře Arafát a házení kamenů na symbolické stěny. Příběhy poutníků často zdůrazňují nejen fyzické, ale i duchovní cesty, které během hadždže zažijí.
8. Dhú’l-hidždža: Den Tarwiya (pátek 14. 6. 2024)
Průběh hadždže začíná osmého Dhú’l-hidždža, známého jako den Tarwiya. Tento den se poutníci připravují na stání na Arafatu, které je vrcholem hadždže.
9. Dhú’l-hidždža: Den Arafa (sobota 15. 6. 2024)
Den stání na Arafatu je nejlepší a nejvýznamnější den pro Všemohoucího Alláha. Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Dodržujte půst v den stání na Arafatu, neboť doufám, že Alláh odpouští hříchy za uplynulý rok i za ten následující.” Vypráví se, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Nejlepší prosebné modlitby jsou prosebné modlitby v den stání na Arafatu. Nejlepší je to, co jsem řekl já a proroci, kteří přišli přede mnou: ‚Není boha kromě Alláha Jediného, není k Němu nikdo přidružován, Jemu patří veškerá moc a chvála, On je Všemohoucí.‘“
Eid al-Adhá: Svátek oběti
Eid al-Adhá, také známý jako Velký svátek, připomíná ochotu proroka Abrahama obětovat svého syna na Boží příkaz. Tento svátek je časem pro rodinná setkání, sdílení jídla a dobročinnosti. Mnoho muslimů po celém světě obětuje zvířata a část masa rozdává potřebným, čímž naplňuje principy štědrosti a péče o druhé.
10. Dhú’l-hidždža: Svátek oběti (neděle 16. 6. 2024)
Svátek íd al-adhá je vůbec nejlepším dnem v roce. Traduje se, že Prorok (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) řekl: „Nejlepšími dny pro Alláha jsou Svátek obětování a následující den.” V den svátku a během následujících dní (jedenáctý, dvanáctý a třináctý den měsíce Dhú’l-hidždža) je třeba hodně pronášet takbír, který zní:
Alláhu akbaru, alláhu akbaru, alláhu akbar lá iláha illá-lláh alláhu akbaru, alláhu akbar walilláhi l-ḥamd (Alláh je Převeliký‘, Alláh je Převeliký ‚Alláh je Převeliký. Není boha kromě Alláha. Alláh je Převeliký‘, Alláh je Převeliký a Alláhovi patří veškerá chvála).
Dny Dhú’l-hidždža: Duchovní příprava a praktiky
Prvních deset dnů Dhú’l-hidždža je považováno za mimořádně požehnané a jsou doporučovány různé činnosti, jako je půst, modlitby a čtení Koránu. Tyto dny nabízejí příležitost k duchovnímu prohloubení a reflexi nad osobní vírou a životem.
Zamyšlení
Dhú’l-hidždža nám připomíná, že každý krok, který podnikáme na naší duchovní cestě, je příležitostí k růstu a blízkosti k Alláhovi. Tento měsíc je nejen časem fyzických činů, ale především časem, kdy můžeme prohloubit svůj vnitřní mír a posílit naši víru. Jakmile se ponoříme do těchto dnů, nechť nás vede myšlenka, že opravdová oběť přichází ze srdce, a že každý náš skutek by měl být odrazem naší lásky a úcty k Všemohoucímu Alláhovi.
Ibn Battúta a jeho Pout na Hadždž: Setkání s Muslimy z Celého Světa
Ibn Battúta, celým jménem Abu Abdullah Muhammad ibn Battúta, je jedním z nejvýznamnějších muslimských cestovatelů a geografů všech dob. Narodil se v roce 1304 v Tangeru v Maroku a jeho život je příkladem neuvěřitelné odvahy a zbožnosti. Jeho cesty, zaznamenané v díle “Rihla” (Cesta), poskytují jedinečný pohled na tehdejší muslimský svět a jeho kulturu. Jedním z klíčových momentů jeho života byla pout na hadždž, kterou vykonal ve věku 21 let.
Cesta na Hadždž
V roce 1325 se mladý Ibn Battúta vydal na svou první velkou cestu – pout na hadždž do Mekky. Ibn Battúta vyrazil z rodného Tangeru a jeho cesta byla plná dobrodružství a překážek.
Během své pouti prošel přes Severní Afriku, kde navštívil města jako Tunis a Tripolis. Poté pokračoval přes Egypt, kde se zastavil v Alexandrii a Káhiře, významných centrech tehdejšího islámského světa. Z Egypta putoval přes Sinajský poloostrov do Damašku, kde se připojil k velké karavaně poutníků směřujících do Mekky.
Setkání s Muslimy v Mekce
Po dlouhé a náročné cestě Ibn Battúta konečně dorazil do Mekky. Zde úspěšně vykonal všechny rituály spojené s hadždžem, včetně obcházení Ka’by, stání na hoře Arafát a symbolického kamenování ďábla v Mině. Tyto rituály jsou hluboce symbolické a představují očištění od hříchů a obnovení víry.
Mekka byla v té době, stejně jako dnes, místem setkávání muslimů z celého světa. Ibn Battúta měl příležitost setkat se s lidmi z různých koutů islámského světa – z Afriky, Asie, Blízkého východu i Evropy. Tato setkání byla pro něj obrovským přínosem. Každý člověk, kterého potkal, přinesl nové příběhy, znalosti a zkušenosti, které obohatily jeho pohled na svět a prohloubily jeho víru.
Výměna myšlenek a zkušeností s ostatními poutníky umožnila Ibn Battútovi lépe pochopit rozmanitost islámské kultury a tradic. Naučil se mnoho o různých způsobech, jakými muslimové praktikují svou víru, a získal hlubší pochopení jednoty a solidarity mezi muslimy, bez ohledu na jejich původ.
Dědictví a Inspirace pro Dnešek
Ibn Battútova zkušenost z Mekky nám připomíná, jak důležité je setkávat se s lidmi z různých kultur a sdílet s nimi své zkušenosti. I dnes, při pouti na hadždž, mají muslimové z celého světa příležitost poznat nové lidi, navázat nová přátelství a obohatit své životy. Tato setkání mohou být zdrojem inspirace a poznání, které překračují hranice národů a kultur.
Ibn Battútova pout na hadždž není jen příběhem o vykonání náboženské povinnosti, ale také příběhem o cestě, která vedla k objevování nových obzorů a poznání světa v celé jeho rozmanitosti. Jeho život a dílo zůstávají inspirací pro všechny, kdo touží po poznání a pochopení světa kolem nás. Dnes, stejně jako tehdy, mohou setkání při hadždži obohatit naše životy a prohloubit naši víru.
