Páteční kázání 4. 9. 2026 (22. rabí´al-awwal 1448 h )
Strach z Alláhova trestu a cesta k počestnosti
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Nejlépe probouzí lhostejná srdce a láme pýchu vzpurných duší vzpomínka na okamžik, kdy služebník stojí před svým Pánem a Vládcem, aniž by mezi nimi stál tlumočník, a Ten ho soudí za každý hřích, jeden po druhém, a za každé tajemství, jedno po druhém. Jak veliký je to stud! A jak silná bude v ten den naše bázeň, až nás bude kárat Milostivý Pán! Bude kárat služebníka, kterého zahrnul požehnáními, uchránil před neštěstím a zakryl jeho křivdy, a přesto byl tento služebník lhostejný, zanedbával povinnosti a dopouštěl se přestupků. Bázeň služebníka před jeho Pánem není pouhým přechodným pocitem, nýbrž stavem víry, který vede k počestnosti. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl svým druhům: „Mějte před Alláhem opravdovou bázeň.“ Odpověděli: „Cítíme bázeň a ostych, Posle Alláhův. Chvála Alláhovi.“ Řekl jim: „To není ono. Pravá bázeň a ostych před Alláhem spočívá v tom, že budete střežit svou hlavu a to, co je v ní, své břicho a to, co je v něm, pamatovat na smrt a rozklad, a kdokoli touží po životě na Onom světě, měl by se zříci ozdob tohoto světa. Kdokoli tak činí, ten chová skutečnou bázeň před Alláhem.“ Zamyslete se nad tím, jak je Alláhovo napomenutí útěchou pro věřícího služebníka, který na tomto světě choval bázeň před svým Pánem, jak je uvedeno ve správném hadísu od Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – že se Alláh v Soudný den přiblíží ke svému služebníkovi, přikryje ho a zeptá se: „Znáš tento hřích? A znáš tento hřích?“ A on odpoví: „Ano, Pane.“ I kdyby se kvůli svým hříchům rozhodl a považoval se za ztraceného, řekne Alláh, Vznešený: „V tomto světě jsem ti je zakryl a dnes ti je odpouštím.“
Služebníci Alláhovi,
muslim se možná zeptá sám sebe: „Jak mám bojovat s lidskou slabostí? A co mi pomůže, abych se v Soudný den vyhnul tomuto výčitkám a studu?“
Islámské právo nenechává věřícího na pochybách, ale poskytuje mu praktické prostředky, které mu pomáhají v boji proti vlastnímu já. K těm nejdůležitějším patří:
1) Neustálá bdělost a vnímání s Alláhovou pomocí
Věřící si musí uvědomovat, že Alláh ho vidí, ať už je o samotě, nebo mezi lidmi, a musí vědět, že části jeho těla o něm budou podávat svědectví. Všemohoucí Alláh praví: „A nemohli jste se skrýt tak, aby proti vám sluchy a zraky i kůže vaše dnes nesvědčily, a domnívali jste se, že Alláh nezví mnohé z toho, co jste dělali.“ (41:22)
2) Odstranit příčiny hříchu a zamezit příležitostem k němu
Duše nás svádí ke špatnosti a ten, kdo se pohybuje v blízkosti ohně, se do něj brzy dostane. Kdo se chce zříci hříchu, musí si k němu zatarasit cestu. Opustit zkažené prostředí a vyhýbat se obrazovkám či rozhovorům, které otevírají bránu k zakázanému, neboť prevence je snazší než léčba.
3) Dobrá společnost a prostředí plné víry
Člověk je ovlivňován svými přáteli, mohou ho strhnout. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Člověk se řídí náboženstvím svého společníka, proto ať si každý z vás dobře rozmyslí, s kým se spřátelí.“ Dobrá společnost ti připomene, co jsi zapomněl, a pomůže ti, když si na to vzpomeneš.
4) Vyplň svůj čas pravdou a dobrými skutky
Pokud svou mysl nezaměstnáš pravdou, zaměstná tě faleš. Dbání na modlitby v určených časech, čtení Koránu, každodenní modlitby a užitečné skutky vyplňují prázdnotu a chrání mysl i srdce před ďáblovými pokušeními.
5) Žádej o pomoc Alláha a pros ho ve svých modlitbách, abys vytrval.
Věřícímu nepomůže nikdo jiný než Alláh. Nejčastější prosebnou modlitbou Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – bylo: „Ó Ty, který obracíš srdce, upevni mé srdce v Tvém náboženství.“ Věřící se tedy musí upřímně obracet ke svému Pánu a prosit Ho o pomoc proti sobě samému a svým touhám.
Ó vy, jejichž břemeno hříchů je těžké, a ó vy, kteří jste zanedbali povinnosti vůči Alláhovi, brána pokání je otevřená a Alláhovo milosrdenství je veliké, ale dejte si pozor, dejte si pozor na neustálé odkládání činů a falešné naděje! Všemohoucí Alláh praví, když vyzývá Své služebníky k návratu: „Rci: Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Alláhovo, vždyť Alláh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný.“ (39:53)
Muslim v tomto světě kráčí ke svému Pánu na dvou křídlech, z nichž ani jedno nemůže postrádat: křídlo strachu a křídlo naděje:
– strach: Odvádí ho od neposlušnosti vůči Alláhovi a vzbuzuje v něm bázlivost a strach z hanby v Soudný den.
– naděje: Pobízí ho k dobrým skutkům a nedovolí, aby ztratil naději v milosrdenství svého štědrého Pána.
A vězte, že boj s vlastním já není záležitost jednoho dne či jedné noci, nýbrž celoživotní cesta. Kdykoli služebník upadne, znovu povstane, kdykoli zhřeší, prosí o odpuštění, a kdykoli se rozptýlí, znovu se soustředí. Všemohoucí Alláh praví: „Ty, kdož kvůli Nám se usilovně snažíš, ty věru povedeme po cestách Svých. A Alláh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.“ (29:69)
Nedopusť tedy, aby ti den uplynul, aniž bys upřímně obnovil své pokání, a snaž se, ať tvůj jazyk neustále pronáší prosby o odpuštění a pokorné modlitby, a v soukromí opakuj to, o co prosíš z touhy i z bázně:
„Ó Alláhu, naše hříchy jsou veliké, ale Tvé milosrdenství je ještě větší. Odpusť nám tedy všechny naše hříchy, první i poslední, zjevné i skryté, a nezahanbi nás v den vzkříšení, v den, kdy nepomůže ani majetek, ani synové. Pomůže jedině to, když člověk přijde k Alláhovi s čistým srdcem.“
