Páteční kázání 20. 11. 2026 (10. džumáda-l-áchira 1448 h )                                                    

Trpělivost a bohabojnost jako cesta k radosti a úspěchu

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Na tomto světě prožíváme chvíle radosti i smutku, prosperity i strádání, zdraví i nemoci, úspěchu i neúspěchu. Člověk může procházet obtížnými okolnostmi, kdy se mu zužují možnosti a to, po čem toužil, se odkládá, a možná si klade otázku: Kdy přijde úleva? Kdy se situace změní k lepšímu a skončí toto utrpení? Právě v tu chvíli nám víra připomíná dvě velké pravdy: trpělivost a zbožnost. Všemohoucí Alláh praví: „… a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný… a Alláh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají.“ (12:90) Zamyslete se, služebníci Alláhovi, jak Alláh v tomto verši spojil trpělivost a zbožnost. Trpělivost totiž pomáhá věřícímu vytrvat tváří v tvář těžkostem, zatímco zbožnost mu brání v tom, aby se odchýlil od správné cesty, když se na něj valí zkoušky. Trpělivost totiž neznamená pouhé snášení bolesti, ani to, že se člověk smíří se situací nebo přestane jednat. Trpělivost znamená, že člověk dělá, co je v jeho silách, využívá všechny prostředky a zůstává pevný v poslušnosti vůči Alláhovi, s důvěrou v Jeho moudrost a milosrdenství.

Služebníci Alláhovi,

zamyslete se nad příběhem Josefa – alajhi as-salám – když byl uvržen do studny, odloučen od svého otce, prodán do otroctví, vystaven nespravedlnosti a poté bez viny uvězněn. Přesto neztratil svou důvěru v Alláha a ani těžkosti ho nepřiměly, aby se zřekl svých zásad, ba naopak vytrval a zůstával zbožný, až přišel den, kdy se jeho situace obrátila k lepšímu a Alláh ho poctil tím, že mu umožnil návrat k jeho rodině. Když stanul před svými bratry, řekl: „… a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný… a Alláh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají.“ (12:90) Je to poselství pro každého člověka, který prochází těžkými okolnostmi: Nedovol, aby tě zkouška vzdálila od Alláha, a nedovol, aby se tvá víra oslabila, když se situace neobrací k lepšímu. Některé věci se totiž mohou zpozdit z důvodů, které neznáme, a v tom, co se nám nelíbí, může být dobro, které si neuvědomujeme. Všemohoucí Alláh praví: „Vždyť se strastmi i úleva přichází, věru že se strastmi i úleva přichází!“ (94:5-6)

Bratři a sestry,

trpělivost není potřebná pouze ve špatných časech, ale potřebujeme ji i v našem každodenním životě: při výchově našich dětí, ve vztazích s našimi partnery, při zvládání pracovního stresu, při získávání obživy způsobem, který je povolen, při ovládání hněvu a při vyhýbání se zakázaným věcem. K zbožnosti patří trpělivost, když tě někdo provokuje, abys neubližoval, trpělivost, když něco potřebuješ, abys nesáhl po tom, co je zakázané, a trpělivost, když se s někým neshodneš, abys nepřekročil Alláhova přikázání. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Když je člověk trpělivý, Alláh ho obdaří trpělivostí, a nikomu nebyl dán lepší a vznešenější dar než trpělivost.“ (všichni se na něm shodují) Trpělivost je vlastnost, kterou se učíme a kterou v sobě pěstujeme, a není to jen pocit, na který čekáme. A vězte, nechť vám Alláh milostivě odpustí, že věřící neměří Alláhovu lásku k němu podle toho, jak snadný je jeho život, i zbožní mohou být zkoušeni a věřící může prožívat těžké dny, ale podstatné je, jak se s touto zkouškou vypořádá, jak vytrvá v pravdě a jak vkládá důvěru v Alláha. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Jak úžasný je osud věřícího! Vskutku, všechny jeho záležitosti jsou dobré, a to platí pouze pro věřícího: je-li obdařen blahobytem, děkuje za to, a je to pro něj dobré, a je-li stižen neštěstím, je trpělivý, a je to pro něj dobré.“ (podle Muslima) Blahoslavený ten, kdo je vděčný za milost, trpělivý v těžkostech a je bohabojný za všech okolností.

Služebníci Alláhovi,

jednou z největších útěch pro srdce věřícího je vědomí, že Alláh na své služebníky nezapomíná, jejich skutky u něj nepřijdou vniveč a Jeho milosrdenství je větší než všechny jejich starosti a smutky. Všemohoucí Alláh praví: „A kdo je bohabojný, tomu On připraví východisko a uštědří mu obživu z místa, odkud s tím ani nepočítal.“ (65:2-3) Musíme však tento verš správně pochopit: zbožnost totiž není příslibem života bez problémů, ani neznamená, že se vše, co si přejeme, splní v době, kterou si sami zvolíme, nýbrž je cestou k pomoci od Alláha a k milosrdenství a k dobru, které On, Vznešený, předurčuje díky Své moudrosti.

Bratři a sestry,

máte-li starosti, nezoufejte.

Nedostává-li se vám obživy, nehledejte ji v něčem, co je zakázané.

Pokud vám někdo ublíží, nenechejte se tím přimět k tomu, abyste ublížili někomu jinému.

Pokud se to, v co doufáte, nedostavuje, nepřestávejte se modlit, pracovat a využívat všechny dostupné prostředky.

Pokud vás postihne zkouška v podobě zdravotních potíží nebo ztráty blízkých, mějte na paměti, že trpělivost vám nebrání v tom, abyste vyhledali léčbu a pomoc, ba naopak, využívání dostupných prostředků je projevem správného odevzdání se Alláhovi.

Trpělivost totiž není slabost a zbožnost není odříkání, nýbrž síla srdce, správné chování a vytrvalost v těžkých chvílích. Dbejme tedy, služebníci Alláhovi, na to, aby se trpělivost a zbožnost staly zásadou v našich domovech, v naší práci i ve vztazích, a vychovávejme své děti k důvěře v Alláha, k převzetí odpovědnosti, k úctě k druhým a k překonávání obtíží bez zoufání si či vzdání se naděje. Všemohoucí Alláh praví: „Vy, kteří věříte! Buďte neochvějní a povzbuzujte se k neochvějnosti! Buďte pevní a bojte se Alláha – snad budete blažení!“ (3:200)

Ó Alláhu, učiň nás trpělivými a zbožnými, dej nám trpělivost v těžkostech, vděčnost v dobách blahobytu a vytrvalost v pravdě za všech okolností.

Ó Alláhu, nedopusť, aby nás pozemské pohromy vzdálily od Tebe, a učiň nás těmi, kteří ve zkouškách vytrvají, za Tvé dary Ti děkují a za své hříchy Tě prosí o odpuštění.