Páteční kázání 20. 3. 2026 (1. šawwál 1447 h)
Jak se pozná, že byly zbožné skutky přijaty?
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Chvála Alláhovi, který nám dopřál dožít se ramadánu, pomohl nám v něm dodržovat půst a noční modlitby a vedl nás k poslušnosti a zbožnosti. Velebíme Ho, chvála Mu, za Jeho milost a štědrost a prosíme Ho, Vznešeného, aby přijal naše dobré skutky a učinil z nich skutky vykonané s upřímnou oddaností pro Něho.
Milí bratři a sestry,
uplynul měsíc ramadán, měsíc milosrdenství, odpuštění a osvobození od Ohně pekelného, měsíc, jehož dny byly naplněny půstem, noci modlitbami, jehož hodiny provoněla recitace Koránu, v němž se hojně rozdávaly almužny a v němž se k nebi pozvedly ruce v modlitbách. S koncem tohoto velkolepého období se věřící upřímně zamyslí a položí si důležitou otázku: „Byly moje činy přijaty? Jak se to pozná?“
1) Prosit Alláha o přijetí a obávat se odmítnutí činů
Největším přáním věřícího po vykonání skutku je, aby ho od něj Alláh přijal. Nejde totiž o samotný skutek, ale o to, zda je přijat. Všemohoucí Alláh praví: „Alláh přijímá (oběť) jen od bohabojných.“ (5:27) Matka věřících Á’iša – radija lláhu anhá – se zeptala Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – na význam verše: „… ti, kdož dávají to, co dávají, a jejichž srdce se chví…“ (23:60) Zeptala se: „Jsou to ti, kteří pijí alkohol a kradou?“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – jí odpověděl: „Ne, dcero Abú Bakrova. To jsou ti, kteří se postí, modlí, dávají almužnu a bojí se, že to od nich nebude přijato.“
Zamyslete se, služebníci Alláhovi.
Jsou to lidé poslušní a zbožní, přesto mají srdce plná strachu a oči zalité slzami. Prosí Alláha o přijetí. A proto, když Ibráhím – mír s ním – stavěl se svým synem Ismaílem základy Domu – což byla velkolepá práce a velká čest – nenechal se touto prací oklamat a nespoléhal se na ni, ale prosil Alláha a říkal: „Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru Slyšící, Vševědoucí.“ (2:127) Věřící se po vykonání činu poslušnosti nechlubí svým skutkem a nepřisuzuje si žádné zásluhy, nýbrž uznává, že veškerá zásluha náleží Alláhovi, a jeho srdce zůstává upřeno k naději na přijetí.
2) Pokračovat v činech poslušnosti i po ramadánu
Moji milí,
ramadán byl velkou školou víry, v níž jsme se naučili postit se, modlit se v noci, recitovat Korán, dávat almužnu, udržovat vztahy s příbuznými a mluvit laskavě. Nyní však vyvstává otázka: „Končí činy poslušnosti spolu s koncem ramadánu?“ Jedním ze znamení, že dobrý skutek byl přijat, je to, že po něm následuje další dobrý skutek. Názor některých dřívějších učenců je, že znamením přijetí dobré skutku je další dobrý skutek, který po něm následuje, a znamením neštěstí hříchu je další hřích, který po něm následuje. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každá činnost má své úskalí a každé úskalí má svou dobu.“ To znamená, že každá forma uctívání je zpočátku plná elánu, poté však přichází určité ochabnutí, což je přirozené, ale důležité je, aby člověk zůstal na cestě poslušnosti. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – také řekl: „Alláhovi jsou nejmilejší skutky, které jsou trvalé, i kdyby byly skromné.“ Nemusíte dělat mnoho, ale důležité je, abyste v tom vytrvali. Noční modlitba o dvou rak’ách, se kterou nepřestanete. Pár stránek z Koránu, které přečtete každý den. Menší almužna tu a tam. Dodržování společné modlitby, jak jen budete moct. Uctívání není nějaké období, které přejde, ale cesta života. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – ustanovil jeden čin uctívání hned po ramadánu. Je to půst po dobu šesti dnů v měsíci šawwálu. Řekl: „Kdo se postil celý ramadán a pak pokračoval šesti dny v šawwálu, tak je to, jako by se postil celý věk.“
3) Neokázalost v uctívání
Jednou z nejvýznamnějších známek přijetí skutku je to, když věřící tento zbožný skutek nechá mezi sebou a Alláhem. Skutek, který lidé nevidí, ani o něm nikdo neslyší.
Modlitba o dvou rak’ách v hluboké noci… Slza uroněná v tichém poklonění se… Almužna, o které nikdo neví… Pomoc potřebnému, která zůstane skrytá před zraky lidí… Tyto skryté skutky vychovávají srdce k oddanosti. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo z vás má možnost vykonat dobrý skutek v skrytu, ať tak učiní.“ Proto řekl Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – Bilálovi – radija lláhu anhu: „Bilále, pověz mi o nejzáslužnějším skutku, který jsi v islámu vykonal, neboť jsem zaslechl dusot tvých sandálů v Ráji.“ Bilál odpověděl: „Kdykoli jsem se umyl v kteroukoli hodinu dne či noci, modlil jsem se s tímto omytím tak, jak mi bylo předurčeno.“ Skrytý čin, který je jen mezi věřícím a jeho Pánem. Avšak Alláh ho pozvedl na jeho stupeň v Ráji. Hasan al-Basrí říkával: „Skrývejte své dobré skutky stejně, jako skrýváte své špatné.“
Milí bratři a sestry,
toto jsou některé známky toho, že byl zbožný skutek přijat:
– že se srdce nepřestává obávat odmítnutí skutku,
– že činy poslušnosti pokračují i po období dobra,
– že věřící vykonává některé skutky v skrytu a zůstává to jen mezi ním a Alláhem.
Prosíme Alláha – chvála Mu – aby přijal naše i vaše skutky a upevnil naše srdce v poslušnosti vůči Němu. Ó Alláhu, Ty, který obracíš srdce, upevni naše srdce v Tvé víře. Ó Alláhu, přijmi od nás ramadán a dej, ať jsou naše skutky vykonané v upřímné oddanosti vůči Tobě. A pomoz nám, abychom Ti zůstali poslušni i po něm.
