Páteční kázání 10. 4. 2026 (21. šawwál 1447 h)
Mešita al-Aksá: odkaz proroků a odpovědnost ummy
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Dnes si povíme o zemi, kterou Alláh obdařil požehnáním ještě dříve, než na ni vkročila lidská noha, o místě, kde stojí jeden z nejstarších božích domů na zemi. Al-Buchárí traduje podle Abú Dharra – radija lláhu anhu – který se zeptal Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam: „Která mešita byla postavena jako první?“ Odpověděl: „Posvátná mešita v Mekce, pak mešita al-Aksá. Je mezi nimi čtyřicet let.“
Naše pouto s mešitou al-Aksá není náhodné ani pomíjivé, nýbrž sahá hluboko do dějin lidstva. Tato země byla útočištěm a domovem proroků. Sem se přestěhoval Ibráhím – mír s ním – na její půdě žili Isháq a Ja‘qúb a v jejích končinách se zjevily boží zázraky Zakarijovi, Jahjovi a Ísovi (Ježíši) – mír s nimi. Po staletí tak byla majákem monoteismu a svatyní pro věřící, kteří se upřímně oddali Alláhovi. Nárok muslimů na al-Aksá není pouhým tvrzením, nýbrž přirozeným vyústěním toho, co lze nazvat dědictvím víry, neboť monoteisté jsou nejblíže prorokům a mají největší právo na každé místo, které bylo zřízeno k uctívání Alláha Jediného.
Když byl Prorok – sallá lláhu ‘alajhi wa sallam – během noční cesty přenesen do mešity al-Aksá, bylo to znamení, že poslání monoteismu bylo svěřeno tomuto národu, aby se stal strážcem odkazu proroků a jejich posvátných míst.
Dnes však mešita al-Aksá, rozkládající se na ploše přibližně 144 dúnamů (144 000 m²), prožívá bolestnou realitu odcizení. Její brány se uzavírají před těmi, kdo k ní náleží, a věřící jsou od ní odděleni. I v obdobích zbožnosti, jako je ramadán, zůstávají srdce ochuzena o modlitbu v jejím prostoru, a když přicházejí svátky, na jejích nádvořích schází radost věřících.
K tomu se přidávají výkopové práce ohrožující její základy a opakované vpády, jejichž cílem je narušit a zastřít její islámskou identitu. Přesto naši bratři a sestry na tomto místě vytrvale setrvávají a tvoří první linii obrany důstojnosti našeho národa i jeho svatyní.
Bratři a sestry,
žijeme ve společnostech, kde se názory liší, a proto bychom měli k otázce al-Aksá přistupovat s pevným přesvědčením a správnými znalostmi. Vysvětlete to svým dětem a sdělte světu kolem vás, že al-Aksá je nezpochybnitelné právo, o kterém se nedá vyjednávat, a že je svěřeno muslimům jako dědictví proroků. Každý muslim je vyslancem své věci. Jeho vytrvalost ve víře, vznešenost mravů a dokonalost v práci jsou všechno projevy podpory této posvátné věci. Nikdo z nás by si neměl myslet, že je to daleko. Upřímná modlitba uprostřed noci za to, aby bylo neštěstí odvráceno od al-Aksá a jejích obyvatel, je skutečným spojením s požehnáním této země. Oživujte ve svých domovech příběhy proroků ve Svatém městě a vychovávejte své děti tak, aby první qibla, tedy místo, ke kterému se muslimové modlili, nikdy nezmizela ze srdcí, a aby si uvědomovaly, že ten, kdo požehnal okolí al-Aksá, nám svěřil odpovědnost za její ochranu a podporu prostřednictvím upřímného slova, pokorné modlitby a povědomí o naší historii.
Na závěr si uvědomte, že al-Aksá není pouhou zemí, o níž se mluví, ale závazkem, který neseme na svých bedrech, a zkouškou upřímnosti naší víry a věrnosti našemu náboženství. Kdo je upřímný k Alláhovi, ten se těší Alláhově přízni, a kdo nosí starosti svého národa ve svém srdci, toho Alláh nezklame. Obnovte tedy smlouvu se svým Pánem, oživte ve svých srdcích smysl pro podporu a sounáležitost a buďte mezi těmi, kteří si vzpomenou, když je jim připomenuto, kteří vyslyší výzvu, jsou-li povoláni, a kteří se probudí, když jsou povzbuzeni.
Ó Alláhu, sjednoť naše srdce, vdechni nám ducha odpovědnosti za naše svatá místa a učiň nás těmi, kdo upřímně a oddaně hájí Tvé náboženství, a dej, ať se dožijeme dne, kdy uvidíme al-Aksá svobodnou a vznešenou a kdy se k ní v bezpečí a klidu vrátí zástupy věřících.
