Páteční kázání 17. 10. 2025 (25. rabi´ath-tháni 1447 h)
Právní věda o božských zákonitostech: dobré a špatné skutky
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Zásadou Alláhova zákona je to, že dobré skutky nejsou rovnocenné se špatnými. Dobré skutky se na rozdíl od špatných u Alláha násobí, takže je člověk potrestán jen podle míry špatného skutku. Všemohoucí Alláh praví: „Kdo přijde se skutky dobrými, tomu dostane se desetinásobku jejich, a kdo přijde s činy špatnými, tomu dostane se odměny podobné; nebude jim ukřivděno.“ (6:160) A také: „Alláh věru neošidí nikoho ani o váhu prášku jediného, a jde-li o skutek dobrý, oplatí jej dvojnásobně a sám od Sebe dá odměnu nesmírnou.“ (4:40)
1) Násobení dobrých skutků
Za dobrý skutek je desetinásobná odměna, která se může zvětšit až na sedmisetnásobek či více podle posvátného hadísu: „Pokud můj služebník zamýšlí vykonat dobrý skutek, ale neudělá to, zapíšu mu to jako jeden dobrý skutek. Pokud to udělá, zapíšu mu to jako deset dobrých skutků nebo až sedmsetkrát.“
Jsou činy, za které je mnohanásobná odměna:
1) Půst
Podle posvátného hadísu: „Každý skutek syna Adamova je pro něj, kromě půstu, který je pro Mě, a Já ho za něj odměním.“ Al-Qurtubí řekl: „To znamená, že skutky odhalují lidem jejich odměny a že jsou znásobeny desetkrát až sedmsetkrát, jak Alláh chce, s výjimkou půstu, za který Alláh odměňuje bez míry.“
2) Prosebná modlitba pronesená na tržišti
Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdokoli vstoupí na trh a řekne: ‚Není boha kromě Alláha, Jediného, bez přidružování, jemu patří Království a jemu patří všechna chvála, On dává život a způsobuje smrt, a On je živoucí a nikdy nezemře, v Jeho moci je všechno dobré a On je mocný nad všemi věcmi‘, tomu Alláh zapíše tisíc tisíců dobrých skutků, vymaže mu tisíc tisíců špatných skutků, povýší ho o tisíc tisíců stupňů a postaví mu příbytek v Ráji.“
3) Dobročinný dar
Alláh jej přirovnává k semínku, z něhož vyroste sedm klasů, z nichž každý obsahuje sto zrn: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je velkorysý, vševědoucí.“ (2:261) Tento verš ukazuje, že prostředky vynaložené ve jménu Alláha se násobí sedmsetkrát.
Důvody násobení dobrých skutků:
Čas: například deset dní v měsíci dhú al-hidždža, nebo Noc úradku
Místo: posvátná mešita v Mekkce nebo Prorokova mešita
Druh činu: povinný skutek se počítá více než dobrovolný, skutek prospěšný pro lidi je odměněn více
Člověk, který skutek vykoná: jestli je vykonán s oddaností a upřímným úmyslem
Špatné skutky
Základ: jeden špatný skutek se zapíše jako jeden, nenásobí se. Trest však může být horší podle závažnosti skutku, například z neúcty k místu (skutek neposlušnosti v Mekce), z neúcty k času (skutek neposlušnosti v ramadánu nebo v posvátných měsících).
Kvůli závažnosti důsledků: kdo dává příklad zla nebo vyzývá ostatní k neposlušnosti, ponese své vlastní břemeno i břemeno těch, kteří ho následují.
Všemohoucí Alláh praví: „… a těm, kdož chtěli by zde zavést bludnou víru ze svévole, dáme okusit trestu bolestného.“ (22:25)
Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „A kdo nabádá k bludnému učení, ponese stejný hřích jako ti, kdo ho následují.“
Zákon: „Zlé se ti zlým vrátí.“
Všemohoucí Alláh praví: „Ten, kdo činí zlo, bude za to odměněn…“ (4:123)
Nikdo nemůže uniknout následkům svých činů, ani penězi, ani rodokmenem, ani prestiží.
Ti, kteří neprojeví lítost, budou Alláhem hnáni k zodpovědnosti za své hříchy, ale ti, kteří projeví lítost, budou Alláhem přijati a jejich hříchy jim budou odpuštěny prostřednictvím zkoušek a utrpení.
Odpovědnost každého muslima za odsouzeníhodné věci
Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdokoli z vás uvidí zlé jednání, ať je změní svou rukou; pokud to nedokáže, pak svým jazykem; a pokud to nedokáže, pak svým srdcem, a to je nejslabší forma víry.“
Ruka: kdo má moc, či pravomoc
Jazyk: slovem, radou, prohlášením
Srdce: nelibost vůči odsouzeníhodné věci a distancování se od ní vědomě
Zpytování vlastního svědomí
Vlastní duše obviňuje člověka, že nekoná dobro, nebo páchá zlo.
Známka živého srdce a bdělé víry. Vždy vede věřícího k pokání, hledání odpuštění a napravování dobra, které zanedbal.
Všemohoucí Alláh praví: „On je ten, jenž od služebníků Svých pokání přijímá a špatné skutky jim odpouští a dobře ví, co konáte.“ (42:25)
Věřící se nenechá oklamat svými dobrými skutky ani se necítí v bezpečí před Alláhovou lstí, ale žije spíše mezi strachem a nadějí. Každý člověk je náchylný k chybám, ale dveře k pokání jsou otevřené: Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Každý syn Adamův je hříšník a nejlepší z hříšníků jsou ti, kteří činí pokání.“ Všemohoucí Alláh praví: „Rci: ‚Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Alláhovo, vždyť Alláh věru odpouští viny všechny…“ (39:53)
