Páteční kázání 5. 1. 2018 (18. rabi´ath-thání 1439)                                   Ahmad Ragab

Mešita v Praze

 Důležitost povinné almužny

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

 Pokračujeme v hovoru o vlastnostech věřících tak, jak jsou zmíněné v súře Věřící, a budeme dnes hovořit – se svolením Vznešeného Alláha – o dávání almužny (zakát), jak pravil Vznešený Alláh: „kteří almužny rozdávají“ (Věřící, 23:4)

Zakát je jen malá část z majetku stanovená islámským právem, kterou odevzdávají bohatí a je dávána těm, kdo si ji zaslouží, podle určitých pravidel stanovených islámským právem.

Zakát je jedním z pilířů islámu, jeden z jeho významných sloupů, jedna z povinností.

Zakát byl v nejednom verši Koránu přirovnán k modlitbě, což je důkazem jeho důležitosti a významného postavení. Například v těchto slovech Vznešeného Alláha: „Dodržujte modlitbu, rozdávejte almužnu…“ (Kráva, 2:43) Bylo potvrzeno, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Islám stojí na pěti (pilířích), na vyznání, že není boha kromě Alláha a Muhammad je Posel Alláhův, na dodržování modlitby, dávání zakátu, pouti do Mekky a půstu v měsíci ramadánu.“ (podle al-Buchárího a Muslima)

Kdo ho dává z přesvědčení o jeho nutnosti, doufaje v odměnu za něj, ten se může radovat z mnohého dobra, brzké náhrady a požehnání. Vznešený Alláh pravil: „A cokoliv rozdáte jako almužnu, On vám to vynahradí – a On nejlepší je ze všech uštědřujících.“ (Sabá‘, 34:39) A pravil: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je velkorysý, vševědoucí.“ (Kráva, 2:261)

Muslimové, buďte bohabojní, dávejte z vašeho majetku to, co vám Alláh uložil jako povinnost, vždyť On sám je tím, kdo vás vším obdařil. Přesto někteří muslimové berou tento významný pilíř na lehkou váhu, nedávají zakát ze svého majetku – nechť nás Alláh ochrání.

Alláh vás, služebníci Alláhovi, vyvedl z lůn vašich matek, nic jste neznali, nemaje ničeho dobrého ani špatného, pak vám dá Alláh živobytí a to, z čeho ho získáváte, dal vám i to, s čím jste nepočítali, vyjadřujte mu tedy svou vděčnost, muslimové, dávejte to, co vám uložil za povinnost, abyste dostáli svému závazku, očistili svůj majetek, dejte si pozor na skrblictví a lakotu, pokud jde o povinnost uloženou Alláhem, neboť to je vaše zkáza, váš majetek nebude požehnaný.

Vy, kteří skrblíte s tím, co vám dal Alláh ze své blahosklonnosti, a neodvádíte tuto nepatrnou část, kterou vám Alláh uložil za povinnost dávat z vašeho majetku, cožpak jste nečetli slova Všemohoucího a Vznešeného Alláha: „Nechť ti, kdož lakotí s tím, co jim Alláh uštědřil z laskavosti Své, se nedomnívají, že je to pro ně lepší; naopak, je to pro ně horší. A budou mít okolo šíjí v Den zmrtvýchvstání to, s čím lakotili – a Alláhovi připadne dědictví nebes a země a Alláh je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (Rod cImránův, 3:180)

Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Koho Alláh obdařil majetkem a nedává zakát, ten uvidí svůj majetek (v Den zmrtvýchvstání) v podobě holohlavého hada se dvěma jedovými žlázami v tlamě, obtočí se kolem něj a kousne ho do obou tváří a řekne: ‚Já jsem tvůj majetek, já jsem tvůj poklad.‘“ Pak Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam)  zarecitoval: „Nechť ti, kdož lakotí… se nedomnívají…“ (Rod cImránův, 3:180)(podle al-Buchárího)

Vznešený Alláh pravil: „A těm, kdož shromažďují zlato a stříbro a nevynakládají je na cestě Alláhově, těm oznam zvěst radostnou o trestu bolestném v den, kdy tyto kovy budou rozpáleny v ohni pekelném a budou jimi vypálena znamení na čela, boky i záda jejich a bude zvoláno: ‚Toto je to, co jste hromadili, okuste nyní toho, co jste tak hromadili!‘“ (Pokání, 9:34-35)

Buďte bohabojní, služebníci Alláhovi, nezanedbávejte dávání almužny ze svého majetku, ba naopak je vaší povinností ji dávat těm, komu to patří a náleží dostatečně a úplně, vaše duše se tak budou mít dobře, očekávaje svou odměnu od Alláha Jediného. Vznešený Alláh pravil: „To, co rozdáváte dobrého, je ve prospěch vás samých, avšak vydávejte jen z touhy popatřit na tvář Alláhovu. A to, co vydáte dobrého, bude vám plně nahrazeno a nebude vám ukřivděno.“ (Kráva, 2:272) Prosíme Alláha o odměnu, a aby od nás přijal naše skutky.

 

Sdílejte