Ašura, pozorovaná desátého dne měsíce Muharram v islámském kalendáři (letos připadá na úterý 16. července 2024), připomíná den, kdy Bůh zachránil Mojžíše před faraónem. Půst v tento den je v islámu vysoce doporučován. Podle vyprávění Al-Buchariho, Ibn Abbás uvedl: „Prorok ﷺ přišel do Medíny a viděl, že Židé se v den Ašury postí. Zeptal se: ‚Co to je?‘ Odpověděli: ‚To je spravedlivý den, den, kdy Bůh zachránil děti Izraele před jejich nepřítelem, takže Mojžíš se v tento den postil.‘ Prorok ﷺ řekl: ‚Jsem Mojžíši bližší než vy.‘ Tak se v tento den postil a nařídil, aby se postili ostatní.“

Půst v den Ašura má velkou zásluhu, protože očišťuje hříchy minulého roku. Muslim, ve své sbírce Sahih, uvedl, že prorok ﷺ řekl: „Půst v den Arafat očistí hříchy předchozího a následujícího roku. Půst v den Ašura očistí hříchy minulého roku.“ Navíc, Al-Buchari vyprávěl, že Ibn Abbás řekl: „Nikdy jsem neviděl proroka ﷺ tak dychtivého postit se v kterýkoliv jiný den a dávat mu přednost před ostatními než tento den, den Ašura, a tento měsíc, což znamená Ramadan.“

Toto autentické vyprávění ukazuje, že Mojžíš se postil na znamení vděčnosti Bohu za svou záchranu před faraónem, který symbolizuje „tyranii“ a „útlak.“ Záchrana Mojžíše a jeho lidí znamená vítězství svobody nad faraónovým despotismem.

Zde bychom se měli zamyslet nad několika body:

  1. Jednota proroků: Proroci pocházejí z jednoho zdroje. Abu Huraira vyprávěl, že prorok ﷺ řekl: „Proroci jsou bratři z jednoho otce; jejich matky jsou různé, ale jejich náboženství je jedno.“ To znamená, že jejich učení jsou v zásadě jednotná, i když se mohou lišit v detailech podle času a kontextu. Proroci sdílejí společné poslání, přičemž prorok Muhammad ﷺ je posledním a dokončujícím článkem tohoto vznešeného řetězce. Abu Huraira uvedl, že prorok ﷺ řekl: „Můj příklad a příklad proroků přede mnou je jako příklad muže, který postavil dům, dokončil jej a zkrášlil, s výjimkou jednoho cihlového místa v rohu. Lidé kolem něj chodí a obdivují jeho krásu, ale říkají: ‚Kdyby jen ta cihla byla na svém místě!‘ Já jsem ta cihla a já jsem posledním z proroků.“
  2. Poslání osvobození: Posláním proroků je osvobodit lidi, ať už od uctívání jiných než Boha, od chtíče a vášní, nebo od tyranských vládců, kteří brání lidem následovat Boží vedení. Toto poslání výmluvně vyjádřil Rib’i bin Amir, když řekl Rustamovi: „Bůh nás poslal, abychom přivedli ty, které si vybere, od uctívání stvoření k uctívání Boha, od úzkosti tohoto světa k jeho šíři, a od útlaku náboženství k spravedlnosti islámu.“
  3. Hodnota svobody: Svoboda stojí za každou oběť. Boží zásah, aby osvobodil Mojžíše a jeho lidi, přišel poté, co Mojžíš udělal vše, co bylo v jeho silách, a zachoval svou důvěru v Boha, říkajíc: „Věru, se mnou je můj Pán; On mě povede“ (Al-Šu’ara: 62). Mojžíš vyjádřil svou vděčnost za toto požehnání svobody. Učenec Muhammad Tahir ibn Ašur viděl, že jedním z vyšších cílů islámského práva je dosáhnout svobody a že jednání zákona naznačuje jeho cíl zrušit otroctví a zobecnit svobodu.
  4. Výjimečnost muslimského půstu: Půst v den Ašura je výjimečnou praxí pro muslimy, která zachovává jejich nezávislost. Prorok ﷺ řekl, jak uvádí Muslim prostřednictvím Ibn Abbáse: „Pokud zůstanu do příštího roku, budu se postit i devátého (Muharram),“ ale nedožil se příštího roku.

Závěrem lze říci, že Ašura, den, kdy Bůh zachránil Mojžíše před faraónem, představuje vítězství svobody nad tyranií a útlakem. Je to den, který by měl být označen jako globální oslava svobody ve všech jejích lidských významech.