Náš Prorok Muhammad (salla lláhu ‚alajhi wa sallam) se narodil v pondělí, dne 12. měsíce Rabí‘ al-awwal, v roce slona, což přibližně odpovídá roku 570 našeho letopočtu. Letos tento den připadl na čtvrtek 4. září.
Den narození proroka Muhammada (Mawlid an-Nabí) je v muslimském světě vnímán jako okamžik připomenutí světla, které vstoupilo do dějin. Nejde jen o historickou událost, ale o připomínku živé přítomnosti jeho poselství – milosrdenství, spravedlnosti a lásky k Bohu i k lidem.
Prorok jako milosrdenství
Korán říká: „A neposlali jsme tě jinak, než jako milosrdenství pro veškeré světy“ (21:107). V těchto slovech se ukazuje, že Muhammad není jen učitelem pro muslimy, ale znamením Božího soucitu pro celé lidstvo. Mawlid je proto chvílí, kdy se věřící učí zrcadlit tuto vlastnost v každodenním životě – být mostem, nikoliv zdí.
Světlo vedení
Podle tradice se o prorokovi mluví jako o „světle vedení“. Jeho život ukazuje, že cesta k Bohu vede nejen skrze modlitbu a víru, ale i skrze službu lidem – péči o chudé, sirotky, slabé. Mawlid tak není jen oslavou narození, ale výzvou k následování.
Jednota srdcí
V době rozdělení nám Mawlid připomíná, že poselství proroka spojuje, nikoliv rozděluje. Jeho příklad ukazuje, že duchovní život nemůže být oddělen od etiky, pokoje a úcty k druhým. V tom spočívá pravý smysl připomínky jeho narození – sjednocovat srdce v Boží přítomnosti.
Výzva pro dnešek
Oslava Mawlidu nás vede k otázce: Jak dnes mohu nést světlo prorokovy cesty do světa? Každý laskavý čin, každé dobré slovo, každé povzbuzení je pokračováním onoho světla, které se zrodilo v noci, kdy Muhammad přišel na svět.
Mawlid není jen připomínka minulosti – je to probuzení přítomnosti.
Je to chvíle, kdy si uvědomujeme, že světlo proroka stále svítí v lidských srdcích a čeká, až je promění v nástroje míru, spravedlnosti a lásky.
