Páteční kázání 21. 8. 2020 (2. muharram 1442 H)                                                           

Dr. Usama al-Deiri

Mešita v Praze

Prorokův odchod z Mekky do Medíny a jeho vliv na život muslima

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

V dějinách národů a společností jsou velké události, které vypovídají o jejich identitě a existenci. Islámská obec prošla mnoha událostmi, které jsou považovány za rozhodující milníky v historii islámské ummy, jako je například narození proroka Muhammada (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) a jeho mise, jeho odchod z Mekky do Medíny (hidžra) a jeho bitvy. Každá z těchto událostí si zaslouží být počátkem islámského letopočtu. Z moudrosti Všemohoucího Alláha začalo vyzývání k následování islámu dobrou zvěstí o Prorokově odchodu z Mekky do Medíny, když Waraqa bin Naufal řekl Prorokovi (salla lláhu ʻalajhi wa sallam): „Kéž bych byl naživu, až tě vyžene tvůj lid.“ Prorok mu odpověděl: „Oni mě vyženou?“ Waraqa řekl: „Ano, každý, kdo přišel s něčím podobným, co přinášíš ty, se setkal s nepřátelstvím. A kdybych byl naživu až do doby, kdy tě vyženou, tak bych tě silně podporoval.“ (všichni se na něm shodují) Prorokův odchod znamená mnohé, co se týče formy i významu, protože je v něm obsaženo opuštění špatných zvyků předislámské doby a jejich výměna za dobré islámské zvyklosti a chvályhodné mravy. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Byl jsem poslán, abych dovedl k dokonalosti nejvznešenější mravy.“

Když chtěli muslimové začít zaznamenávat své dějiny, radili se a debatovali, hledali nějakou významnou událost, která by se stala počátkem islámského letopočtu. Radili se mezi sebou, až spravedlivý chalífa Umar bin al-Chattáb (radhia lláhu anhu) navrhl, aby začali počítat letopočet od hidžry (odchodu z Mekky do Medíny), protože tento den změnil běh dějin islámské ummy, když Všemohoucí Alláh dovolil Svému Prorokovi a jeho druhům, aby odešli z Mekky kvůli ochraně víry, protože půda posvátné Mekky nebyla ještě připravena na zasazení semene víry, přestože byla nejoblíbenějším místem Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam). Když ji Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) opouštěl, řekl: „Není lepšího místa a mně dražšího. Nebýt toho, že mě odtud můj lid vyhnal, tak bych jinde nebydlel.“ (podle at-Tirmídhího)

Bylo dáno moudrostí Všemohoucího Alláha, že se stala Medína úrodnou půdou pro budování víry a člověka, otevření srdcí a rozumu, pak se toto budování rozšířilo získáním Mekky jako místa, ke kterému se obracejí muslimové až do Soudného dne. Všemohoucí Alláh praví: „Ten, kdo ti uložil Korán, navrátí tě do místa schůzky poslední. Rci: ‚Pán můj nejlépe zná toho, kdo přinesl správné vedení, i toho, kdo v zjevném je bloudění.‘“ (28:85)

Prorokův odchod z Mekky do Medíny byl významnou událostí v dějinách lidstva. Je milosrdenstvím daným tomuto světu až do Soudného dne, je to světlá historie. Od tohoto okamžiku se muslimové přenesli z období vyzývání k následování k období utváření státu, od období rozštěpení k období jednoty. Přešli z období teorie k období praxe.

Faktem je, že po této události se poměry muslimů naprosto změnily, byly zcela jiné než předtím. Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) z nich učinil bratry, stali se z nich milující bratři po té, co byli předtím znesvářenými nepřáteli, stal se z nich velký národ držící se pevně Alláha po té, co byli rozděleni. Všemohoucí Alláh praví: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Alláhova k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se – díky milosti Jeho – bratry.“ (3:103) Ti, kdo odešli z Mekky, a ti, kdo jim v Medíně pomáhali, se stali nejskvělejšími příklady opravdové víry, upřímnosti, lásky a náklonnosti. Stali se dobrým příkladem.

V těchto dnech si připomínáme tuto významnou událost, abychom posílili svou víru a odhodlání a ujistili se, že úleva od Alláha je blízko. Tato vzpomínka pozvedá sebevědomí celé obce, mezi mladými i starými, ženami i muži, a vyzývá je k uchovávání jejich islámské identity a zejména zachování požehnané mešity al-Aksá, kam putoval Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) při své noční cestě, a která byla prvním místem, ke kterému se muslimové obraceli při modlitbě, aby tato mešita zůstala součástí našeho přesvědčení až do Soudného dne.

Závěrem vám připomínáme, abyste vytrvali v opakování prosby proroka Jonáše – mír s ním – když se ocitl ve třech temnotách: temnotě noci, temnotě moře a temnotě břicha velryby: „Není boha kromě Tebe, chvála budiž Tobě. Byl jsem věru nespravedlivým.“  Všemohoucí Alláh pak snad vyvede náš národ z temnot, které ho obklopují, a zachrání nás před strastmi a útrapami díky požehnání této požehnané prosby. Všemohoucí Alláh praví: „I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím.“ (21:88)

Buďme, služebníci Všemohoucího Alláha, opravdovými věřícími, a snad Všemohoucí Alláh dá a zachrání nás z útrap a starostí, které máme, a vyvede nás z epidemie a neštěstí.