Zakat, třetí pilíř islámu, není pouze osobní finanční povinností. Je to zároveň jeden z nejstarších a nejdůmyslnějších systémů sociální solidarity v dějinách. V sobě spojuje duchovní rozměr víry s praktickým nástrojem ekonomické spravedlnosti. Jeho cílem je nejen očistit majetek a srdce věřícího, ale také zmírnit chudobu, zmenšit společenské rozdíly a vytvořit soudržnější ummu.
Duchovní dimenze zakátu
Zakat nelze redukovat na pouhou „daň“. Je to především forma uctívání a prostředek očištění – člověka i jeho majetku. Korán opakovaně spojuje modlitbu a zakat, jako by chtěl zdůraznit, že k opravdové nápravě dochází jen tehdy, když se spojí tělo v modlitbě a majetek v obětavosti.
Tento duchovní aspekt má tři hlavní cíle:
- Víra a spiritualita – zakat vychovává muslimy k obětavosti a empatii.
- Morálka a soudržnost – odstraňuje lakomství, učí sdílení a spolupráci.
- Ochrana společnosti – přerozděluje bohatství a chrání ummu před propastí mezi bohatými a chudými.
V tom se zakat přímo propojuje s cíli islámského práva (maqásid aš-šarí‘a), které usiluje o ochranu života, majetku a celé společnosti.
Ekonomický rozměr: víc než charita
Na rozdíl od dobrovolného daru (sadaqa) je zakat povinným finančním systémem. Pokud je spravován správně a transparentně, dokáže fungovat jako investiční fond s dlouhodobým dopadem.
Institucionálně organizovaný zakat může:
- financovat drobné podniky a pomoci lidem k soběstačnosti,
- podporovat školství a zdravotnictví,
- usnadnit chudým znovuzačlenění do ekonomického života.
Tím se zakat proměňuje z krátkodobé pomoci na nástroj trvalého rozvoje.
Obrovský potenciál zakátu
Moderní studie ukazují, jak zásadní vliv by zakat mohl mít:
- Potenciální roční výnos: 301 miliard dolarů.
- Skutečně vybraná částka: jen kolem 15 miliard – tedy méně než 5 %.
- Náklady na odstranění extrémní chudoby ve světě: přibližně 175 miliard dolarů ročně.
Z toho plyne jasná zpráva: pokud by zakat byl zaveden a spravován institucionálně a transparentně, mohl by nejen vymýtit extrémní chudobu na světě, ale ještě vytvořit prostor pro další rozvojové projekty.
Závěr: pilíř, který přesahuje hranice
Zakat stojí na průsečíku mezi duchovní povinností a ekonomickým systémem. Není to jen otázka individuální zbožnosti, ale také civilizační projekt. Správně uplatňovaný zakat může povznést islámský svět a nabídnout model solidarity i pro celé lidstvo.
Je to připomínka, že víra v islámu nikdy není oddělena od života společnosti – a že skutečná zbožnost se projevuje v tom, jak se staráme o druhé.
