Páteční kázání 12. 6. 2026 (26 Dhúl hidždža 1447 h)
Prorokův odchod z Mekky do Medíny: lekce o spoléhání se na Alláha a vykonávání všeho, co je v našich silách
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Za pár dní se rozloučíme s uplynulým islámským rokem a přivítáme nový, což je příležitost k zamyšlení a hodnocení. Dny ubíhají rychle, náš život se zkracuje, konec se blíží a každý den, který z našeho života odejde, se již nevrátí. Hasan al-Basrí – nechť je k němu Alláh milosrdný – řekl: „Člověče, jsi jen dny. Jakmile uplyne jeden den, pomine i část z tebe.“ Při této požehnané příležitosti si připomínáme jednu z nejvýznamnějších událostí islámských dějin, a to požehnaný odchod Proroka z Mekky do Medíny – tedy hidžra. Hidžra nebyla jen přemístěním se z Mekky do Medíny, ale byla to velká náboženská škola, která učila islámský národ – ummu, co znamená spoléhat se na Alláha, využívat dostupné prostředky a dělat co je v našich silách, věřit v Jeho příslib, vytrvat v těžkých situacích a zůstat věrný Pravdě. Kdo se zamyslí nad počátky vyzývání k následování islámu a nad pronásledováním, obléháním a mučením, jimž bylo vystaveno, a poté se podívá na to, jak se situace vyvinula jen několik let po hidžře, ten si jistě uvědomí, že úleva přichází od Alláha v nejtěžších chvílích a že vítězství se rodí z lůna utrpení. V dnešní době, kdy se množí rozbroje a neustále se opakují kampaně zaměřené na očerňování islámu a jeho stoupenců, by se věřící neměl poddávat beznaději či skleslosti, ale měl by žít v naději a důvěře v Alláha a pokračovat v práci a úsilí. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – vychovával své společníky k optimismu a k tomu, aby v Alláha vkládali důvěru i v těch nejtěžších situacích. Když trpěli kvůli pronásledování ze strany polyteistů, řekl jim: „Kéž by Alláh splnil toto přání, aby mohl cestující putovat ze San‘á do Hadramautu a nebál se nikoho jiného než Alláha a vlka, který ohrožuje jeho ovce, ale vy příliš spěcháte.“ Věřící ví, že Alláhův slib je pravdivý a že utrpení a těžkosti, jimiž umma prochází, jsou jen přechodnou etapou, zatímco Alláhovo slovo je nade vším. Všemohoucí Alláh praví: „… a ponížil slova těch, kdož nevěřili, zatímco slovo Alláhovo je nejvyšší – Alláh zajisté je mocný, moudrý.“ (9:40) Jedním z nejdůležitějších ponaučení, které nám přinesla hidžra, je to, že důvěra v Alláha neznamená zůstat nečinný nebo čekat na zázraky. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – byl totiž tím, kdo měl nejhlubší přesvědčení o svém Pánovi, a přesto dělal všechno, co mohl z toho, co bylo povoleno. Po dlouhá léta předkládal své poselství kmenům během poutních období a snášel odmítání i posměch, až mu Alláh připravil stoupence z obyvatel Medíny. Následovala přísaha věrnosti v al-Aqabě a poté požehnaná hidžra. A když se vůdci kmene Kurajš sešli, aby zosnovali vraždu Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – nespoléhal se na pouhá přání, nýbrž vypracoval podrobný plán hidžry, vybral si věrného společníka, naplánoval trasu cesty, najal si zkušeného průvodce a využil všech legitimních prostředků, které zajistily zachování jeho mise šíření islámu a dosažení cíle. Někteří se možná ptají, proč Alláh neposlal Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam – Buráqa při hidžře, tak jako ho poslal při jeho noční cestě na nebesa. Odpověď na tuto otázku zní, že Alláh chtěl naučit Svůj lid, že vítězství a moc na zemi se řídí Jeho vesmírnými zákony a že využívání veškerých povolených prostředků, které máme, je součástí důvěry v Alláha a není s tím v rozporu. Alláh totiž stanovil pro tento vesmír neměnné zákony, které nikoho nezvýhodňují, a jedním z těchto zákonů je, že úspěch souvisí s vynaloženým úsilím a že nedbalost vede k neúspěchu. Jedním z nejvýraznějších příkladů je událost z bitvy u Uhudu, kdy někteří lučištníci neuposlechli rozkazu Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – a opustili svá stanoviště, čímž se obrátil průběh bitvy, v níž měli původně navrch muslimové. Ačkoli byl mezi nimi Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – Alláh chtěl, aby se umma dozvěděla, že nikoho nezvýhodňuje. Alláh – chvála Mu – praví: „Rci: Od vás samých to přišlo!“ (3:165) věřící má za úkol vynaložit veškeré úsilí a učinit vše, co je v jeho silách, a poté se smířit s tím, co mu Alláh určí. Tento význam se jasně projevil již při samotné hidžře. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – využil všech možných prostředků, a přesto se polyteisté dostali až ke vchodu do jeskyně, až Abú Bakr – radija lláhu anhu – řekl: „Kdyby se někdo podíval pod nohy, uviděl by nás.“ V tuto chvíli se projevila dokonalost ve spoléhání se na Alláha, když prve udělali vše, co bylo v jejich silách, a Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – pak řekl: „Nermuť se, vždyť Alláh je s námi.“ Takový je život věřícího: pracuje, usilovně se snaží a pak výsledky nechává na Alláhovi. Pacient se léčí, zaměstnavatel plánuje a vynakládá úsilí, člověk vyzývající k islámu k němu vyzývá a je trpělivý a ponechává výsledky na Alláhovi, chvála Mu. Ďábel se může pokoušet zasít pochybnosti do srdce člověka, když se úleva opozdí nebo výsledky přicházejí pomalu, ale věřící ví, že ať Alláh rozhodne jakkoli, vždy je v tom Jeho moudrost, a Jeho slib se nikdy neopozdí. Jedním z nejdůležitějších ponaučení z hidžry je také to, že muslim by neměl spěchat na výsledky. Všemohoucí Alláh praví: „Rozhodnutí Alláhovo již bylo učiněno, nesnažte se je tedy uspíšit!“ (16:1) Je zde použit minulý čas, aby se odkázalo na to, že to již bylo předurčeno a nepochybně se to stane, i když se to lidem může zdát zdlouhavé. Proto Bůh přikazuje trpělivost a vytrvalost a slibuje svou pomoc těm, kdo jsou bohabojní a konají dobro. Mezi chyby, kterých se někteří lidé dopouštějí, patří to, že víru v osud a předurčení využívají jako ospravedlnění lenosti a nečinnosti. Správný výklad této záležitosti vysvětlil Umar ibn al-Chattáb – radija lláhu anhu – když se vrátil z Levanty kvůli šíření epidemie a zeptali se ho: „Utíkáš snad před osudem?“ Odpověděl: „Od osudu předurčeného Alláhem k osudu předurčenému Alláhem.“ Vynakládání úsilí je předurčeno, stejně jako jsou předurčeny výsledky či následky činů. Proto Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Dbej na to, co ti prospěje, spoléhej se na pomoc Alláha a nevzdávej to.“ Opravdový věřící v sobě spojuje sílu vynakládaného úsilí a správnou odevzdanost Alláhovi, práci a spokojenost, plánování a důvěru ve Všemohoucího Alláha, chvála Mu. Hidžra nás učí, že skutečná odevzdanost Alláhovi neznamená pasivitu a lenost, ale srdce upřené k Alláhovi a úsilí vynaložené všemi silami, a poté spokojenost a smíření s tím, co Alláh poté určí. Pokud tedy uděláš, co je v tvých silách, a vynaložíš veškeré úsilí, a výsledky pak nebudou takové, jaké sis přál, věz, že Alláh pro tebe vybral to, co je nejlepší a nejvhodnější. A proto bylo heslem věřících za všech okolností: „Nám postačí Alláh, a jak výtečný On je ochránce!“ (3:173) On, chvála Mu, je pro své služebníky jediným, kdo stačí, zná to, co je pro ně dobré, a řídí jejich záležitosti moudře a spravedlivě a je k nim milosrdný.
Prosíme Alláha Všemohoucího, aby nám dopřál upřímnou důvěru v Něho, správné využívání všech prostředků, vytrvalost v pravdě a jistotu v Jeho příslib, a aby učinil nový rok hidžry požehnaným pro islám a muslimy. On je toho schopen a má k tomu moc.
