Páteční kázání 1. 11. 2019 (4. rabí´ I. 1441 H) 

šejch Usama al-Deiri    

Mešita v Praze

Soucit

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Soucit je vlastnost, ke které nabádá islám a přikazuje nám ji, existuje mnoho příkladů, kdy se projevila tato vlastnost. Soucit je mezi muslimy i nemuslimy, v Čechách či jinde. Všemohoucí Alláh praví: „… rozprostři křídla svá nad věřícími.“ (15:88) V hadísu, na kterém se všichni shodují, se traduje podle Džaríra bin Abdulláha (radia lláhu anhu), že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Kdo nemá soucitu, nebude s ním mít nikdo slitování.“ Podle al-Buchárího an-Nu’mán bin Bašír tradoval, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Vidíš věřící? Mají vůči sobě navzájem slitování, projevují si navzájem lásku, soucítí spolu. Jsou v tom jako tělo. Onemocní-li jedna část těla, postihne i ostatní části horečka a nespavost.“

Al-Bajhaqí cituje Abdulláha bin Amra bin al-Áse (radia lláhu anhu), který vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „S těmi, kdo mají slitování, bude mít slitování Milostivý. Mějte slitování s tím, kdo je na zemi. Bude s vámi mít slitování ten, kdo je na nebesích.“

Soucit někoho, kdo pečuje nebo má na starosti někoho druhého, může být v případě nějakého vedoucího, otce od rodiny, ředitele firmy, obchodníka nebo zaměstnance. Mocný a Vznešený Alláh praví: „Buď neochvějný v duši své spolu s těmi, kdož Pána svého zrána i navečer vzývají po Jeho tváři toužíce! A neodvracej oči své od nich v žádosti po krásách života pozemského.“ (18:28)

hadísu, na kterém se všichni shodují, se traduje podle Málika bin al-Huwairise, že k Prorokovi přišla skupina mladíků přibližně stejného věku a pobývali u něho asi dvacet nocí. Prorok k nim byl laskavý a soucitný a myslel si, že už se jim stýská po jejich rodinách. Zeptal se jich, koho doma zanechali, a oni mu to řekli. Řekl jim: „Vraťte se ke svým rodinám.“

Dalším projevem je soucit s dítětem. Ve sbírce al-Buchárího a Muslima se traduje podle Abú Hurajry (radia lláhu anhu), že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) políbil svého vnuka al-Hasana bin Alího (radia lláhu anhu), když u něho byl al-Akraa bin Hábis at-Tamímí. Al-Akraa mu řekl: „I kdybych měl deset dětí, žádné nepolíbím.“ Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) se na něho podíval a řekl mu: „Kdo nemá soucitu, nebude s ním mít nikdo slitování.“ Shodují se také na tom, že Anas (radia lláhu anhu) vyprávěl, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) vešel ke svému synovi Ibrahimovi (radia lláhu anhu), když dýchal z posledního, a oči se mu (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) zalily slzami. Abdurrahmán bin Auf mu řekl: „I ty Posle Alláhův?!“ Prorok mu odpověděl: „Ibn Aufe! To je soucit!“ Pak pokračoval slovy: „Oko pláče, srdce je smutné a řekneme jen to, co uspokojí našeho Pána. Ó Ibrahime! Jsme opravdu nešťastní (z tvého odchodu).“ Podle al-Hákima, podle podmínky Muslima, se traduje podle Abdulláha bin Umara (radia lláhu anhu), že není nikoho, kdo by nelitoval dítěte, nebo kdo by nevěděl, jak uctít staršího člověka.

K soucitu se sirotkem, chudým, slabým nebo ubohým je možné citovat slova Všemohoucího: „Co se sirotka týče, toho neutiskuj, co žebráka se týče, toho neodstrkuj.“ (93:9-10) Al-Buchárí a Muslim tradují podle Abú Hurajry, že Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Vede-li někdo z vás lidi jako imám při modlitbě, nechť jim to ulehčí, a jsou-li mezi nimi děti, starší osoby, slabí a nemocní, tak nechť se modlí až sám, jak chce.“

K soucitu s neznalým můžeme ocitovat vyprávění Muslima podle Muáviji bin al-Hakama as-Silmího, který vyprávěl, že když se modlil s Prorokem, tak si nějaký člověk kýchl, a on řekl: „Nechť je k tobě Alláh milostivý,“ a všichni se na něho podívali. Řekl jsem: „Kéž by mne má matka ztratila! Co se na mne tak díváte?!“ Na to se začali plácat do stehen. Když jsem viděl, že mě chtějí umlčet, zmlkl jsem. Prorok dokončil modlitbu. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by byl lepším učitelem a vychovatelem. Nechť jsou můj otec i matka obětováni pro něj. Neplísnil mě, nebil mě, ani mi nenadával. Pouze řekl (salla lláhu ʻalajhi wa sallam): „Toto je modlitba a při ní nesmí lidé mluvit, protože se při ní chválí Alláh, oslavuje Alláh a recituje Korán.“

Ó Alláhu, dopřej nám dobrého konce a dopřej nám radosti ze vzájemného soucitu.