Když se řekne „muslim v Evropě“, mnozí si představí menšinu žijící na okraji společnosti. Ale příběh Muhammada Asada (1900–1992) ukazuje jiný obraz – Evropana, který nalezl v islámu duchovní domov, a celý svůj život zasvětil tomu, aby islám přiblížil modernímu světu.
Cesta hledajícího
Asad pocházel z kultivovaného evropského prostředí a už jako mladý se zajímal o filozofii a umění. Díky své profesi novináře cestoval do Orientu, kde se poprvé setkal s islámem. Fascinovala ho prostota víry, přirozená spiritualita obyčejných muslimů a jejich silná morálka. Po letech hledání se rozhodl přijmout islám a přijal jméno Muhammad Asad.
Služba islámu
Po své konverzi žil dlouhá léta v muslimském světě. Pobýval v Mekce, kde se stal poradcem krále Ibn Saúda. Setkával se s významnými učenci a mysliteli, mezi nimiž byl i Muhammad Iqbál, který ho inspiroval k tomu, aby se zapojil do budování nového muslimského státu – Pákistánu.
Asad se stal prvním velvyslancem Pákistánu při OSN a významně reprezentoval islám před světem. Jeho dílo „Cesta do Mekky“ se stalo klasikou islámské literatury, a jeho překlad a komentář Koránu „The Message of the Qur’an“ je dodnes považován za jeden z nejhlubších moderních výkladů.
Temné časy a vytrvalost
Během druhé světové války se Asad ocitl v těžké situaci. V Indii, která tehdy patřila pod britskou říši, byl internován jako cizinec z Evropy. Strávil několik let v táboře, ale právě v té době ještě více prohloubil své studium islámu a psal první náčrty svých knih. Ukázal tak, že i v nejtěžších chvílích muslim nachází sílu v sabru – trpělivosti a důvěře v Alláha.
Dědictví
Život Muhammada Asada je důkazem, že islám není omezený na jednu kulturu či kontinent. Je to univerzální poselství, které dokáže oslovit každého, kdo hledá pravdu. Asadův příběh nám připomíná, že Evropa a islám nemusí stát proti sobě, ale mohou se navzájem obohacovat.
