Bilál ibn Rabáh, narozený kolem roku 580 n. l. v Mekce, patří mezi nejvýraznější postavy raného islámu. Jeho život připomíná silný příběh o svobodě, víře a odvaze — příběh člověka, který začínal jako otrok a skončil jako duchovní symbol celého náboženství.
Bilál se narodil do otroctví v domě mocného Umayya ibn Chalafa. Jeho matka byla Habešanka a i on sám byl kvůli svému původu považován za „nižší“ vrstvu společnosti. Právě z tohoto prostředí však vyšel muž, o kterém prorok Muhammad později řekl, že slyšel jeho kroky v ráji.
Když se kolem roku 610 v Mekce objevilo nové poselství o jedinosti Boha a rovnosti všech lidí, Bilál jej přijal mezi prvními. Víra v něj však přinesla bolest: jeho pán jej nechal mučit, vláčet po rozpálené zemi a bít. Bilál však neuhn ul. Odpovídal jedině slovy: „Ahad! Ahad!“ — „Jeden! Jeden!“, čímž vyjadřoval svou víru v jediného Boha.
Utrpení nakonec pohnulo srdcem Abú Bakra, jednoho z nejbližších prorokových společníků. Odkoupil Bilála a daroval mu svobodu, čímž se otevřela nová kapitola jeho života.
Po přesídlení muslimů do Medíny v roce 622 hledal prorok Muhammad někoho, kdo by svolával věřící k modlitbě. Potřeboval člověka, jehož hlas dokáže lidi nejen upozornit, ale povznést. Vybral si Bilála. Jeho první azán otevřel zcela novou tradici a jeho hlas se brzy stal symbolem rané muslimské obce.
Bilál stál po boku proroka ve válce i míru. Účastnil se bitev u Badr, Uhud i Zákopové. Ne proto, aby získal slávu, ale proto, že věřil tomu, za co bojuje. A když muslimové v roce 630 dobyli Mekku, právě on vystoupil na střechu Ka‘by a pronesl azán tam, kde ještě nedávno trpěl jako otrok. Ten okamžik patří k nejpůsobivějším scénám v dějinách islámu.
Po prorokově smrti v roce 632 už Bilál nedokázal pokračovat jako muezzin. Říkal, že jeho hlas by se zlomil. Odešel z Medíny a později se usadil v Sýrii. Zemřel kolem roku 640 nebo 641 v Damašku, kde je dodnes pohřben na hřbitově Báb Saghír.
Bilálův životní příběh není jen příběhem minulosti. Je to připomínka toho, že síla víry, odvahy a charakteru může pozvednout člověka z těch nejnižších míst až mezi nejváženější osobnosti dějin.
