Páteční kázání 8. 5. 2026 (21. Dhū al-Qa’da 1447 h)
Velká pouť a Alláhem ustanovené náboženské obřady v životě muslima
Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.
Dnes stojíme před nejvýznamnějším islámským obřadem, před vznešeným náboženským rituálem, který nemá obdoby, a tímto rituálem je velká pouť k Posvátné mešitě. V tomto velkolepém pilíři víry se projevují všechny podoby oddanosti, shromažďují se v něm činy poslušnosti a přiblížení se k Alláhovi. Zahrnuje modlitbu a obcházení Kaaby, ukáznění duše trpělivostí, zdržování se lačnění a vyhýbání se sprostým slovům a nemravnosti, rozdávání a štědrost ve snaze o Alláhovu spokojenost, a také obřady a obětování na počest Alláhových ustanovení. Je to cesta, na níž se setkává pokora srdce s činností všech částí těla a na níž se věřící zbavuje světských ozdob, takže v jeho srdci nezůstává nic jiného než zbožnost a z jeho úst vychází pouze provolávání vyznání Jedinosti a odevzdanosti: „K Tvým službám, ó Alláhu, k Tvým službám.“
Služebníci Alláhovi,
počátky této požehnané cesty sahají k velkému božskému volání, které zaznělo před tisíci lety, když Alláh přikázal prorokovi Ibrahímovi – mír s ním: „A vyzývej lidi ke konání pouti…“ (22:27) Ibrahím – mír s ním – řekl: „Ó Pane, jak se můj hlas dostane k lidem?“ Všemohoucí Alláh pravil: „Na vás je vyzývání a na nás je oznámení.“ Ibrahím stál na kopcích v Mekce a vyzýval lidi k pouti do Posvátné mešity, a tato výzva se nesla napříč časem i prostorem, překonala hory i moře, až se dostala do srdcí věřících ve všech koutech světa, a dnes se dostala až k nám do Prahy. A každý, kdo říká: „K Tvým službám, ó Alláhu, k Tvým službám,“ odpovídá na toto Ibrahímovo požehnané volání. Jazykem Arabů má slovo „hadždž (pouť)“ význam „záměr, úmysl“. Poutník se tedy zaměřuje na svého Pána srdcem a duší ještě předtím, než se za ním vydá fyzicky, nechává za sebou světské starosti a doufá, že se vrátí očištěn od hříchů, jako v den, kdy ho jeho matka porodila. To je pro věřícího připomínkou, že jeho nejvyšším cílem není tento svět a jeho okázalosti, nýbrž Alláhova spokojenost a dosažení Jeho blízkosti. V obřadech velké pouti se skrývají velká ponaučení, která potřebujeme. Když muslim běhá mezi Safou a Marwou, vzpomíná na naši matku Hádžar – mír s ní – jak běhala v pustém údolí a hledala vodu pro své malé dítě. Nepodlehla zoufalství, nezlomila se pod tíhou odcizení a osamělosti, ale chopila se naděje a její srdce bylo naplněno důvěrou v Alláha. S jistotou věřícího říká: „Alláh nás nenechá zmizet.“ A právě toto je ponaučení, které v našem životě tady v srdci Evropy potřebujeme. Musíme se snažit vychovávat své děti a zachovávat svou víru i islámskou identitu, neboť jsme přesvědčeni, že Alláh, který nechal vytrysknout vodu ze studny Zamzam pro malé děcko uprostřed pusté pouště, nezklame své služebníky, pokud budou upřímně lpět na Jeho víře a usilovat o Jeho spokojenost.
Muslimové,
ve velké pouti je nekonečně mnoho lekcí a ponaučení. Těmi nejdůležitějšími jsou tato:
– Opravdové bratrství ve víře
Při pouti se stírají rozdíly mezi lidmi, mizí hranice a etnické rozdíly a srdce se sjednocují v poslušnosti k Alláhovi a připomínání si ho. Muslim z nejvzdálenějšího východu stojí vedle svého bratra z nejvzdálenějšího západu a spojuje je stejný oděv a stejné volání. Tuto lekci potřebujeme zde v Praze. Ať naše jednota spočívá na víře a ať nás nerozdělí ani národnost, ani barva pleti.
– Úplné podvolení se vůli Všemohoucího Alláha
Poutník, když obchází Kaabu nebo hází kameny při kamenování Ďábla, činí tak pouze z poslušnosti vůči Alláhovi a v souladu s Jeho přikázáním. V tom spočívá výchova věřícího k pravému smyslu oddanosti: aby se podřídil vůli Alláha ve všech oblastech svého života, ať už jde o uctívání, rodinu či morální chování, i kdyby to bylo v rozporu s jeho vlastními sklony a touhami.
– Připomenutí si Onoho světa a příprava na setkání s Alláhem
Pohled na poutníky v bílém oděvu připomíná Soudný den, kdy všichni lidé stanou před Alláhem a budou mít k dispozici pouze své skutky. Proto Všemohoucí Alláh začíná súru Pouť těmito slovy: „Lidé, bojte se Pána svého, neboť otřesy Hodiny budou věcí nesmírnou.“ (22:1) Ať zůstává velká pouť školou víry, která věřícímu připomíná, že se má obrátit k Alláhovi a připravit se na setkání s Ním. Někteří muslimové mohou být zarmouceni tím, že jim Alláh letos nepředurčil pouť, avšak věřící ví, že Pán Mekky je Pánem všech světů a že cesta k Alláhovi se neomezuje pouze na to, aby se dostal k Posvátné mešitě. Kdo se tedy nedostane k Alláhovu domu fyzicky, ať se k Pánu domu přiblíží pokorným srdcem, upřímnou poslušností a oddaností ve svém konání. Blíží se požehnané dny, prvních deset dní měsíce dhú al-hidždža, dny, které Alláh vyzdvihl a na které přísahal: „… při nocích deseti…“ (89:2) Je to skvělé období pro obnovení víry prostřednictvím častého připomínání si Alláha, půstu a dobrých skutků.
Jednou z nejdůležitějších věcí, na které bychom se v těchto dnech měli zaměřit, je vštípit význam těchto obřadů do srdcí našich dětí. Naše děti zde v České republice totiž nezažívají atmosféru velké pouti tak, jak ji prožívají muslimové v islámských zemích. Nevidí poutníky ani neslyší hlasy provolávající: „K Tvým službám, ó Alláhu, k Tvým službám.“ Proto je o to více naší povinností přiblížit jim tento význam a snažit se, aby k němu navázaly citovou vazbu. Proto bych chtěl každému otci a každé matce vzkázat: „Snažte se svým dětem přiblížit význam těchto obřadů praktickými a výchovnými prostředky a povzbuzujte je k účasti na aktivitách a programech, které jim přiblíží velkou pouť a jeho rituály, aby na vlastní oči viděly smysl obcházení Kaaby, běhu mezi pahorky Safá a Marwa, obětování a vykoupení. Dítě je totiž více ovlivněno tím, co vidí a prožívá, než tím, co slyší. Využijte tedy sváteční dny jako příležitost k posílení islámské identity svých dětí a připravte se na obětování zvířat na počest Alláhových obřadů. Ať jsou naše domovy naplněny připomínáním si Alláha, ať vytrváme v poslušnosti vůči Němu a držíme se Jeho náboženství, aby s námi byl spokojen, až se s Ním setkáme.
Ó Alláhu, učiň nás těmi, kdo ctí Tvé rituály a s upřímností a poslušností vyslyší Tvé volání.
Ó Alláhu, dopřej nám pouť do Tvé posvátné mešity a dopřej nám přijetí a odpuštění.
Ó Alláhu, ochraňuj naše děti, upevni je ve víře a učiň z nich Své zbožné služebníky.
